Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Práva
Bohumil Baxa
Československé právo veřejné

Bohumil Baxa
Československé právo veřejné : (podle přednášek na vysoké škole obchodní v Praze)

1933 | Nakladatelství Spolek posluchačů komerčního inženýrství

Stav

Dobrý

knižní blok volně, knižní blok drží, archy stále nerozřezané

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, knižní blok volně, knižní blok drží, archy stále nerozřezané
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	162
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Knihovna spolku posluchačů komerčního inženýrství
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2026 9:33
Číslo položky:	1708353

O autorovi

Bohumil Baxa

Bohumil Baxa byl český a československý ústavní právník, profesor československých právních dějin, rektor Masarykovy univerzity a děkan její právnické fakulty, politik a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii. Jeho bratrem byl československý politik a pražský primátor Karel Baxa. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze, roku 1897 Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity a krátce studoval i na Vídeňské univerzitě a na univerzitě v Heidelbergu. V roce 1905 získal doktorát také na filozofické fakultě, kde se věnoval historii. Dne 22. listopadu 1902 se oženil s Vilémou Kesslerovou , se kterou měl dceru Libuši a syna Bohumila . Začal publikovat odborné články z právní historie a roku 1909 se habilitoval pro říšské dějiny rakouské a o pět let později pro všeobecné a rakouské právo státní. V roce 1919 přešel z pražské univerzity na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde byl po dvacet let řádným profesorem československých právních dějin a kde působil opakovaně jako děkan tamní právnické fakulty. V letech 1931–1932 byl rektorem Masarykovy univerzity, vyučoval ovšem taky na Vysoké škole obchodní v Praze a na Svobodné škole politických nauk . Ve vědecké činnosti u něj prvotní zájem o právní historii postupně ustoupil bádání převážně nad otázkami ústavního práva. Původně jej ovšem zajímala justice, už v roce 1901 se stal čekatelem u okresního soudu a o devět let později byl jmenován okresním soudcem v Praze, aby v roce 1918 přešel k zemskému soudu. Ačkoli už o rok později soudnictví opustil a přešel na univerzitu do Brna, ještě v letech 1923–1925 se stal členem Státního soudu. Angažoval se výrazně i v politice, původně jako člen mladočeské strany, později Národní demokracie. V roce 1917 se stal členem komise pro ústavní reformu, jež fungovala při Národním výboru. Po vzniku republi...

Více od autora