Evgenij Melnikov, Karel Horálek, Marie Martínková, Z Šromová
Česko-ruský slovník

1958 | Státní pedagogické nakladatelství

Do slovníku, obsahujícího asi 40000 hesel, jsou zahrnuta obecně používaná slova s nejběžnějšími významy, slovními spojeními a frazeologií, dále nejběžnější terminologie, nejdůležitější zeměpisné názvy, zkratky, nejčastější vlastní jména a zdrobněliny. Nebyla sem pojata slova vulgární, zastaralá, argotická a slangová. V… omezeném rozsahu jsou uváděna slova lidová, knižní a familiární. Do slovníku, obsahujícího asi 40000 hesel, jsou zahrnuta obecně používaná slova s nejběžnějšími významy, slovními spojeními a frazeologií, dále nejběžnější terminologie, nejdůležitější zeměpisné názvy…, zkratky, nejčastější vlastní jména a zdrobněliny. Nebyla sem pojata slova vulgární, zastaralá, argotická a slangová. V omezeném rozsahu jsou uváděna slova lidová, knižní a familiární.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	13, 1302
Jazyk:	česky , rusky
Edice:	Střední slovníky jednostranné
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2025 10:45
Číslo položky:	1124751

O autorech

Karel Horálek

Karel Horálek byl český jazykovědec, slavista, paleoslovenista, bulharista, literární vědec a historik, folklorista, textolog, lexikograf, versolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu několik let pracoval jako kreslič v grafickém závodě v Brně, v letech 1935–1939 studoval na FF MU češtinu, filozofii a slovanskou filologii, poté krátce zůstal v jejím svazku jako asistent. V rámci represí po 17. listopadu 1939 byl zatčen a šest měsíců vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, od srpna 1940 do září 1945 byl zaměstnán v Kanceláři Slovníku jazyka českého. V roce 1945 získal na FF MU doktorát filozofie a nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1946 habilitoval, následně byl jmenován docentem a od 1947 profesorem slovanské jazykovědy. Na FF UK zastával různé pozice, byl proděkanem, ve čtyřech funkčních obdobích děkanem tehdejší filologické fakulty , vedoucím katedry slavistiky .V roce 1956 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, od roku 1972 do 1978 působil ve funkci ředitele Ústavu pro jazyk český ČSAV, v dalších letech jako vědecký konzultant Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.V květnu 1941 se stal členem Pražského lingvistického kroužku. Vedle plnění pedagogických povinností a s nimi spojeným výkonem akademických funkcí vyvíjel intenzivní organizátorskou domácí i zahraniční vědeckou činnost, byl členem Mezinárodní komise folkloristické, Komise pro dějiny slavistiky při Mezinárodním komitétu slavistů, působil v redakčních radách časopisů Slovo a slovesnost a Slavia. V letech 1940–1945 se podílel na přípravě Příručního slovníku jazyka českého, uspořádal, redigoval a vydal Velký rusko-český slovník a Česko-rus...

Více od autora

Marie Martínková

Jarmila Kurandová, rozená Marie Martínková byla česká herečka a divadelní pedagožka, členka Českého divadla v Olomouci , dlouholetá členka činoherního souboru Zemského divadla v Brně . Jedná se o jednu z nejznámějších představitelek filmové babičky, natočené podle scénáře Františka Pavlíčka v roce 1971 na motivy novely Boženy Němcové. Vynikala vysokou hereckou kultivovaností a výbornou jevištní mluvou, velmi ráda hrála babičky v pohádkách a pohádky také ráda četla i vypravovala zejména v rozhlase. Od 23. května 2009 má ve svém rodišti pamětní desku.

Více od autora