Knihy
Vzácné knihy
19. století
Antonín Rezek
Česko-moravská kronika

Antonín Rezek, Josef Kořán, Karel Vladislav Zap
Česko-moravská kronika : Kniha pátá

1891 | Nakladatelství I.L. Kober

Součástí souboru:

Česko-Moravská kronika, Kniha prvá až kniha osmá, KOMPLET... 1880 (8 sv)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý, díl osmý má opravovaný hřbet, nafoceno	Skladem pro e-shop Odešleme do 25. 6. 2026	9 999 Kč
	Stav Dobrý polokožená, převazba	Skladem pro e-shop Odešleme do 25. 6. 2026	~~6 999 Kč~~ 4 999 Kč

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	1372 sloupců
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Scheiwl
Vydáno v:	Praha

O autorech

Antonín Rezek

Antonín Rezek byl český historik, který se specializoval především na dějiny raného novověku a dějiny náboženských hnutí. V letech 1900–1903 působil též jako ministr rakouské vlády pro české záležitosti, v letech 1905–1906 jako poslanec Sněmu království Českého. Antonín Rezek se narodil 13. ledna 1853 v Jindřichově Hradci. Byl třetím dítětem vyučeného hodináře a uznávané kapacity ve svém oboru Martina Rezka a Kateřiny rozené Vacíkové. Roku 1859 nastoupil malý Antonín do místní školy a roku 1863 na gymnázium, kde byla jako vyučovací jazyk vedle němčiny povolena nedlouho předtím i čeština. Na gymnáziu studoval s půlletým přerušením studia, když se nepohodl se svým profesorem, do roku 1872. Již za svých gymnaziálních studií navázal kontakty s jindřichohradeckými zámeckými archiváři a pomáhal jim v opisování listin černínského archivu. Roku 1872 složil úspěšně maturitní zkoušku. Na doporučení archiváře Františka Tischera se Antonín Rezek vydal studovat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu do Prahy. Jindřichohradecký archivář Tischer zasáhl podstatně do života Antonína Rezka ještě jednou, když mu zajistil možnost působit po boku historika a archiváře Josefa Emlera, kterému Rezek pomáhal s opisováním listin do Emlerových Regest. Tím byl Antonín Rezek zbaven finančních problémů a bylo mu umožněno nabýt zkušenosti při práci s uznávaným historikem. Na univerzitě se Rezek zapojil do činnosti studentského Historického klubu, v němž se zasazoval o založení studentského historického časopisu – ale bezvýsledně. V době Rezkových studií působili na univerzitě Otto Hirschfeld, Josef Emler, Antonín Gindely a Václav Vladivoj Tomek, s nímž Rezek později navázal velmi blízký vztah. V roce 1873 krátce působil jako redaktor Národních listů, a roku 1875 nastoupil do Musea království Českého na pozici asistenta – sice bez nároku na plat, ale s vyhlídkou, že mu bude časem za jeho důkladnou práci v muzejním arch...

Více od autora

Josef Kořán

Josef Kořán, plným jménem Josef Jan Kořán , byl rakouský a český novinář a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesně působil jako politik, publicista, historik, redaktor. Vydával historické a zeměpisné publikace. Vystudoval na gymnáziu v Písku a od roku 1862 studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze . V roce 1866 složil příslušné zkoušky a připravoval se k vyučování na středních školách, avšak činnost literární odvrátila ho od tohoto úmyslu. Místo pokračování v akademické dráze dal přednost novinářské a publicistické profesi. Již jako student se stal roku 1863 členem redakční rady Riegrova slovníku naučného, kde působil do roku 1867, kdy nastoupil do redakce listu Pokrok. Následujícího roku úřady vydávání Pokroku zastavily a Kořán proto se skupinou dalších žurnalistů přesídlil do Chrudimi, kde místo Pokroku začal vycházet list Koruna. V roce 1869 se po obnovení Pokroku se vrátil do jeho pražské redakce. V letech 1870–1876 navíc redigoval časopis Světozor. Když byla roku 1882 Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze rozdělena na dvě samostatné národní univerzity, byl Kořán jmenován kvestorem české univerzity. Po třech letech ale na tento post rezignoval a plně se opět věnoval novinářské práci pro list Pokrok. V roce 1887 se stal ředitelem redakční rady Ottova slovníku naučného , do kterého sám přispěl články z právní tematikou. V roce 1892 se stal ředitelem kanceláře České akademie věd a umění. Publikoval i v četných dalších periodikách a vydal několik odborných knih, například v roce 1866 zeměpisné pojednání o státech světa. Když zemřel historik Karel Vladislav Zap, ujal se Kořán pokračování v Zapově díle Českomoravská kronika . Byl aktivní v školských a menšinových otázkách. V roce 1880 se podíle...

Více od autora