Gabriela Basařová, Ivo Hlaváček
České pivo

1998 | Nakladatelství Nuga

Historický přehled vzniku piva, charakteristika a principy výroby, pivovarská řemesla a vývoj českého pivovarství, význam domácích surovin pro výrobu piva, jeho kvalitu a oblibu. Tradice pivovarské výuky, ochrané známky českých piv a tradice českých hospod. Přehled pivovarů a sladoven, základní pivovarsko-sladařská lit…eratura a prameny, statistika výroby piva ve světě a fotodokumentace, tabulky a grafy. Much Historický přehled vzniku piva, charakteristika a principy výroby, pivovarská řemesla a vývoj českého pivovarství, význam domácích surovin pro výrobu piva, jeho kvalitu a oblibu. Tradice pivovarské vý…uky, ochrané známky českých piv a tradice českých hospod. Přehled pivovarů a sladoven, základní pivovarsko-sladařská literatura a prameny, statistika výroby piva ve světě a fotodokumentace, tabulky a grafy. Much

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	193
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085903083
ISBN:	9788085903089
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Pacov
Vystaveno:	3. 12. 2024 9:56
Číslo položky:	1076005

O autorech

Gabriela Basařová

Gabriela Basařová byla česká profesorka chemie, působící v oblasti kvasné chemie, oboru pivovarství a sladařství s vědeckou, pedagogickou a publikační činností v Česku i v zahraničí. Od roku 2012 je nositelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Vystudovala gymnasium, kde mezi její nejoblíbenější předměty patřila chemie a matematika. Již během studia působila v laboratořích. Pracovala ve vodárně, v lihovaru, v konzervárně a v Plzeňských pivovarech n.p. Tehdy se rozhodla dále studovat pivovarství. Po maturitě v roce 1952 absolvovala Vysokou školu chemicko- technologickou v Praze , obor kvasná chemie a technologie, zaměření sladařství a pivovarství . V roce 1957 složila státní zkoušky a obhájila )diplomovou práci. V následujících letech své pracovní činnosti postupně získala všechny vědecké a pedagogické tituly, které se v České republice udělují. V roce 1957 obhájila diplomovou práci na téma Sledování vazby kyslíku při výrobě mladiny a získala titul Ing. chemie. V roce 1965 obdržela titul CSc. za obhájení doktorské práce Nové stabilizační metody se zřetelem na zkrácení doby ležení piva. V roce 1980 byla jmenována doktorkou technických věd za obhájení disertační práce na téma Studie racionalizace a modernizace postupů zvýšení koloidní stability piva. V roce 1981 byla jmenována profesorem kvasné chemie a bioinženýrství v oboru sladařství a pivovarství. Po absolutoriu VŠCHT nastoupila do tehdejších Plzeňských pivovarů, n. p., kde pracovala v letech 1957–1967. Vedla laboratoře i technologickou skupinu a založila výzkumné centrum, které se zabývalo možnostmi modernizace technologického postupu výroby piva Prazdroj, a to bez vlivu na jeho specifické a charakteristické vlastnosti. V roce 1967 odešla do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v...

Více od autora

Ivo Hlaváček

Ivo Hlaváček byl český sládek a ředitel pivovaru. Pocházel z rodiny sládka, která měla v pivovarství dlouholetou tradici. V roce 1929 se rodina Hlaváčkova se synem Ivem přestěhovala do Plzně, kde otec František Hlaváček působil řadu let ve vedoucích pozicích v pivovaru Gambrinus a Prazdroj. Po maturitě na reálném gymnáziu v Plzni vystudoval v letech 1945–1950 v Praze Vysokou školu chemicko-technologickou , obor kvasná chemie a technologie. V roce 1950 začal působit ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. V roce 1962 na VŠCHT obhájil dizertační práci na téma Redukující látky ve výrobě piva a sladu. V roce 1953 přišel na pozici vedoucího kontroly Západočeských pivovarů ve Staňkově, odkud po pěti letech přešel do Plzeňských pivovarů, n. p. V roce 1958 se stal technickým náměstkem ředitele Plzeňských pivovarů, n. p. a v roce 1959 se stal vrchním sládkem. Po pěti letech přešel na pozici výrobního ředitele. Věnoval se především modernizaci pivovarů Prazdroj a Gambrinus. V roce 1976 byl jmenován ředitelem koncernového podniku Západočeské pivovary . Společnost řídil až do roku 1987, kdy odešel do důchodu. Publikoval v českém i zahraničním odborném tisku, podílel se na knize České pivo . Byl iniciátorem založení a pravidelného organizování Pivovarsko-sladařských seminářů a v roce 1989 založil Spolek sládků při Plzeňském Prazdroji. Byl dlouholetým členem vědecké rady VÚPS a státní zkušební komise při Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT. Působil ve Vědeckotechnické společnosti, která umožňovala především před rokem 1989 udržovat bližší styk se zahraničními odborníky. Spolu se svým otcem Františkem Hlaváčkem se zasloužil o vybudování Pivovarského muzea v Plzni. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství, v roce 2016 se stal in memoriam čestným občanem města Plzeň. Starší syn Ivan Hlaváček je podnikatel, mladší sy...

Více od autora