František Michálek Bartoš
České dějiny. Dílu II. část 6, Čechy v době Husově (1378-1415) : Čechy v době Husově (1378-1415) - Dílu II. část 6

1947 | Nakladatelství Jan Laichter

Laichterova řada Českých dějin:
Volání po souhrnném díle, moderní syntéze českých dějin, se objevilo po vydání velké a dobře podložené práce Adolfa Bachmanna . Tehdy se také ukázalo, že Palackého záslužné dílo je překonáno jak metodicky, tak koncepčně, zejména pak, když se v bojích o Rukopisy zformovalo moderní, ně…meckým a francouzským pozitivizmem ovlivněné české dějepisectví v podobě tzv. Gollovy školy. Gollův žák Václav Novotný , jenž na sebe upozornil důkladnými pracemi k době husitské, byl také jmenován vedoucím redaktorem nového podniku. V původním rozvržení měl dějiny dovést až do roku 1437, kde zahájil svou práci jiný Gollův žák Rudolf Urbánek . Ten měl zpracovat české dějiny až do nástupu Habsburků , dobu předbělohorskou měl zachytit Bohumil Navrátil a pobělohorskou Vlastimil Kybal. Po Novotného smrti se redakční práce chopil Kamil Krofta , přičemž Novotného závazky na sebe vzal Josef Šusta . Laichterova řada Českých dějin však již nebyla dokončena. Přesto náleží k „zlatému fondu“ české historické práce, k níž se později přihlásili František Kavka a Josef Macek. Laichterova řada Českých dějin:
Volání po souhrnném díle, moderní syntéze českých dějin, se objevilo po vydání velké a dobře podložené práce Adolfa Bachmanna . Tehdy se také ukázalo, že Palackého …záslužné dílo je překonáno jak metodicky, tak koncepčně, zejména pak, když se v bojích o Rukopisy zformovalo moderní, německým a francouzským pozitivizmem ovlivněné české dějepisectví v podobě tzv. Gollovy školy. Gollův žák Václav Novotný , jenž na sebe upozornil důkladnými pracemi k době husitské, byl také jmenován vedoucím redaktorem nového podniku. V původním rozvržení měl dějiny dovést až do roku 1437, kde zahájil svou práci jiný Gollův žák Rudolf Urbánek . Ten měl zpracovat české dějiny až do nástupu Habsburků , dobu předbělohorskou měl zachytit Bohumil Navrátil a pobělohorskou Vlastimil Kybal. Po Novotného smrti se redakční práce chopil Kamil Krofta , přičemž Novotného závazky na sebe vzal Josef Šusta . Laichterova řada Českých dějin však již nebyla dokončena. Přesto náleží k „zlatému fondu“ české historické práce, k níž se později přihlásili František Kavka a Josef Macek.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

mírně se rozlepuje vazba

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý mírně se rozlepuje vazba	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka, kus knižního bloku odlepen od obálky	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	515
Jazyk:	česky , německy , latinsky
Edice:	České dějiny, Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, České dějiny (Laichter)
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2023 13:48
Číslo položky:	527476

O autorovi

František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy , Royal Historical Society . Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost židovskému obchodníkovi. V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal. Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václ...

Více od autora