Knihy
Umění a architektura
Film
Antonín Martin Brousil
Česká hudba v českém filmu

Antonín Martin Brousil
Česká hudba v českém filmu : vývoj a poslání

1940 | Nakladatelství Václav Petr

Historický přehled spolupráce hudebníků a filmařů od počátků zvukového filmu až do "Filmových žní 1940" ve Zlíně. Vyšlo v edici Úvah a studií, v uvedené knize ještě přivázány další svazky edice Historický přehled spolupráce hudebníků a filmařů od počátků zvukového filmu až do "Filmových žní 1940" ve Zlíně. Vyšlo v edici Úvah a studií, v uvedené knize ještě přivázány další svazky edice

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	44
Jazyk:	česky
Edice:	Svazky úvah a studií
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Antonín Martin Brousil

Antonín Martin Brousil byl český divadelní a filmový teoretik, kritik, historik a profesor AMU. Studoval mezi lety 1928–1932 FF UK, již v 30. letech se vyprofiloval jako kritik a teoretik. Po válce pomáhal založit AMU, respektive FAMU, kde byl v letech 1949–1970 rektorem. Zastupoval také československou kinematografii na mezinárodních soutěžích, festivalech a kongresech, zastupoval FAMU na Mezinárodním výboru filmových a televizních škol . Vystupoval v 50. letech jako přední ideolog socialistického realismu v českém filmu, nicméně jako rektor AMU představoval i zahraniční nesocialistické tvůrce. Vedle sovětského filmu se zaměřoval i na italský, francouzský, španělský a mexický film. A. M. Brousil se narodil roku 1907 v Dolním Ostrovci u Písku, kde se posléze angažoval v místní ochotnickém životě, kde po několika rolích, také režíroval hry Maryša, Jan Výrava a Červen. Na konci 20. let začal studovat na Univerzitě Karlově a začal se z praktické tvorby orientovat na teoretickou a zároveň se více zaměřoval i na profesionální divadlo, ale i film. Publikoval například ve významných agrárních časopisech Venkov a Brázda, v revue Divadlo a dalších. Ve vyhrocené atmosféře druhé republiky, která se dotkla i kulturního života našel souznění s oficiálním radikálně českým proudem. V roce 1938 se stal předsedou divadelní sekce v Národní kulturní radě a předsedou Sdružení filmových novinářů. Po vzniku protektorátu se musel poněkud stáhnout do pozadí, ale navštěvoval např. Jiráskův Hronov, který se mu podařilo pozvednout. Po konci války se znovu naplno projevila jeho činorodost, která spolu s veskrze pozitivním přístupu k novému vývoji v kultuře, který udávala komunistická strana, umožnila Brousilovi značný vliv. Znovu se dostal do čela obnoveného Klubu filmových novinářů. Stál u zrodu Vesnického divadla, zasloužil se o vznik Akademie múzických umění v letech 1945–1946, kde...

Více od autora