Dagmar Mocná
Červená knihovna : studie kulturně a literárně historická : pohled do dějin pokleslého žánru

1996 | Nakladatelství Paseka

Autorka rekapituluje literární vývoj české konzumní četby pro ženy a dívky. Výklad postupuje chronologicky , text je bohatě prokládán ukázkami. Jsou formulovány základní atributy „ženské“ četby, autorka se zamýšlí i nad obrovskou popularitou tohoto žánru z hlediska historicko-kulturního. Autorka rekapituluje literární vývoj české konzumní četby pro ženy a dívky. Výklad postupuje chronologicky , text je bohatě prokládán ukázkami. Jsou formulovány základní atributy „ženské“ četby, autor…ka se zamýšlí i nad obrovskou popularitou tohoto žánru z hlediska historicko-kulturního.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	240
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071850756
ISBN:	9788071850755
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2024 8:39
Číslo položky:	977096

O autorovi

Dagmar Mocná

* 21. 5. 1958, Most Literární historička Pochází z rodiny strojního inženýra a úřednice. Vystudovala gymnázium v Ústí nad Labem , poté na FF UK obor čeština – hudební výchova . Titul CSc. získala v roce 1987 na základě kandidátské práce Hledání prozaického tvaru. Rané prózy Marie Majerové. Habilitovala se v roce 1997 , profesura jí byla udělena v roce 2007 na návrh FF UP v Olomouci. V letech 1982–1992 byla interní aspirantkou, resp. vědeckou pracovnicí Ústavu pro českou a světovou literaturu, nejprve v Kabinetu Zdeňka Nejedlého, od roku 1987 v oddělení dějin české literatury. Od roku 1993 působí na katedře české literatury, od roku 1997 jako její vedoucí. Publikuje v časopisech Česká literatura, Tvar, Iluminace aj. Od roku 1985 se účastní tzv. plzeňských sympozií, věnovaných problematice 19. století. Dagmar Mocná se jako historička a literární teoretička zabývá především literaturou 19. století, populární literaturou a problematikou literární kultury. Ve studii Červená knihovna se pokusila vymezit žánr konzumní četby pro ženy, resp. populární literatury určené ženským čtenářkám. Analyzovala jeho původ v kontextu české literatury a nastínila jeho dějiny od druhé poloviny 19. století až po rok 1948, přičemž se detailněji zaměřila na tvorbu některých autorek a autorů . V monografii Případ Kondelík. Epizoda z estetiky každodennosti se seriál o otci/tchánu Kondelíkovi a ženichu/zeti Vejvarovi Ignáta Herrmanna stal východiskem pro širší úvahu o funkci populární četby ve společnosti. Mocná zde sleduje genezi typu „malého člověka“ v české literatuře a pojmenovává funkci idyly a humoresky při sebereflexi society. Mocná se zde zabývá se i technikami psaní popul...

Více od autora