Fraňo Kráľ
Čenkovej deti

1959 | Státní pedagogické nakladatelství

Slovenský pokrokový spisovatel vypráví dětem svůj příběh o slovenských dětech, které postihla hospodářská krize za první republiky. Silnými kontrasty dokládá svou obžalobu kapitalismu a péče o mládež, která trpělaasamapomáhalaprodeji nešťastných chudých dětí do otrocké práce, když je nemohla uživit matka, která marně h…ledala práci. Slovenský pokrokový spisovatel vypráví dětem svůj příběh o slovenských dětech, které postihla hospodářská krize za první republiky. Silnými kontrasty dokládá svou obžalobu kapitalismu a péče o mládež,… která trpělaasamapomáhalaprodeji nešťastných chudých dětí do otrocké práce, když je nemohla uživit matka, která marně hledala práci.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	100
Jazyk:	česky , slovensky
Edice:	Mimočítanková četba
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2024 11:35
Číslo položky:	888240

O autorovi

Fraňo Kráľ

Fraňo Kráľ byl slovenský meziválečný básník, spisovatel-prozaik socialistického realismu a poválečný politik. Narodil se v rodině slovenského vystěhovalce v USA, ale jako dvouletý se spolu s matkou vrátil zpět na Slovensko, ačkoliv finanční situace rodiny byla velmi špatná. Vzdělání získal v Smrečanech, kde bydleli po návratu z USA, později pokračoval ve studiu v Liptovském Mikuláši a odmaturoval na učitelském ústavu ve Spišské Nové Vsi. Už v době studia musel těžce pracovat a kvůli špatné stravě onemocněl tyfem, který ho velmi zdravotně poznamenal na celý život, nemoc zanechala trvalé stopy a pozdější plicní onemocnění bylo jeho přímým následkem. Narukoval na vojenskou službu, ale onemocněl tuberkulózou. Léčil se pak v Tatranských Matliarech, kde se utužil v sociálních otázkách a ve svém politickém přesvědčení. Později byl převezen do sanatoria v Prosečnici na Sázavě. Ještě ne zcela doléčený byl ze sanatoria propuštěn a začal pracovat jako učitel v Okoličném, později byl přeložen do malé vesničky Kováčovce v okrese Modrý Kameň a na další místa. V roce 1931 se dostal do Bratislavy, ale pro svoji komunistickou ideologii byl předčasně penzionován. Po válce pracoval na Pověřenictvu školství, byl členem ÚV KSS a členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady. Opětovně do ní byl zvolen ve volbách roku 1954 a zasedal zde až do své smrti. V roce 1953 byl jmenován národním umělcem. Počátky jeho literární činnosti spadají do období jeho léčení v Tatranských Matliarech, kde napsal a publikoval svoje první verše . Na jeho tvorbu měla velký vliv i setkání s českými avantgardními spisovateli, se kterými se setkal v době svého léčení v Česku – Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Josef Hora a Stanislav Kostka Neumann a jiní. Zpočátku byl ovlivněn proletářskou poezií, později poetismem a symbolismem, ale také válečným utrpením. V...

Více od autora