Miguel de Unamuno
Celý muž : Nada menos que todo un hombre

2007 | Nakladatelství Garamond

Bask Miguel de Unamuno patří k nejslavnějším představitelům španělské literatury přelomu 19. a 20. století a k vůdčím osobnostem španělské Generace 98, nazvané podle frustrujícího generačního zážitku prohrané španělsko-americké války. V novele Celý muž Unamuno originálně rozvinul své představy o vášni a žárlivosti. Bask Miguel de Unamuno patří k nejslavnějším představitelům španělské literatury přelomu 19. a 20. století a k vůdčím osobnostem španělské Generace 98, nazvané podle frustrujícího generačního zážitku …prohrané španělsko-americké války. V novele Celý muž Unamuno originálně rozvinul své představy o vášni a žárlivosti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	115
Jazyk:	česky , španělsky
ISBN10:	8086955672
ISBN:	9788086955674
Edice:	Texto bilingüe con comentarios
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 5. 2023 11:28
Číslo položky:	545412

O autorovi

Miguel de Unamuno

Miguel de Unamuno y Jugo byl španělský spisovatel a filosof, jeden z hlavních představitelů skupiny Generace 98. Pro jeho dílo je typický zanícený styl a prolínání žánrů: Unamuno často nerozlišuje mezi beletrií a esejem či traktátem. Miguel de Unamuno se narodil v baskickém Bilbau jako třetí dítě a první syn obchodníka Félixe de Unamuno a jeho vlastní neteře Salomé Jugo. Brzy odešel studovat filosofii a literaturu na tehdejší Madridskou universitu, kde získal titul prací Pojednání o problému původu a prehistorie Basků. Unamuno, který se sám někdy označoval za Baska, ale přitom psal španělsky a cítil se být Španělem, odmítal, že by Baskové byli etnicky nesmíšeni s okolními národy. Roku 1891 se oženil s Conchou Lizárraga. Později se stal, byť jenom načas, členem socialistické strany. Roku 1901 byl jmenován rektorem university v Salamance, odkud byl v roce 1914 z politických důvodů odvolán. Později byl jmenován děkanem fakulty filosofie a literatury. Jelikož si však neodpouštěl útoky na španělského diktátora Riveru, byl opětovně odvolán. Posléze odešel do exilu, a to do Paříže , následně do Hendaye . Roku 1930 se vrátil do Salamancy, kde také v roce vypuknutí Španělské občanské války zemřel. Unamunova filosofie nebyla filosofií systematickou; šlo spíše o popření pevného systému a důvěru ve vlastní myšlení. To se utvářelo pod vlivem dobového racionalismu a pozitivismu, nicméně Unamuno šel vlastní cestou, která měla blízko k pozdějšímu teistickému existencialismu . Odmítal scientistické zbožnění vědy a byl jeden z prvních, kdo nahlíželi vědu jako nové náboženství, jehož „ortodoxii“ a nárok na vlastnictví pravdy odmítal. Rozpor mezi věděním a skutečnou vírou je však podle něj bytostně tragický : nikdy totiž nemohou být ukojeny zároveň jak požadavky rozumu, které vedou k popření smyslu světa, tak potřeby víry, která podle Unam...

Více od autora