Knihy
Zdraví a medicína
Medicína
Pavel Pafko
Causae mortis v chirurgii na přelomu tisíciletí

Pavel Pafko
Causae mortis v chirurgii na přelomu tisíciletí

2005 | Nakladatelství Galén

Z předmluvyV roce 1961 vyšla ve Státním zdravotnickém nakladatelství monografie profesora Emericha Poláka a kolektivu autorů Causae mortis v chirurgii. Byla to první monografie v českém písemnictví, která komplexně ukázala na to, o čem se málo mluví, tedy o úmrtích v chirurgii a jejich příčinách.Když jsme po více než 4…0 letech, které uplynuly od vydání Polákovy monografie, uvažovali o potřebě sepsání textů na toto téma, uvědomili jsme si, že dnešní moderní, v rychlém tempu žijící společnost považuje operaci a pobyt na chirurgii za cosi banálního, kam si pacient na několik dní, někdy pouze na den, »odskočí« a vrátí se zpět ke svým povinnostem. Lidé si neuvědomují rizika spojená i s »banálními« operacemi. Dojde-li pak ke komplikacím či dokonce k úmrtí, začíná se hned hledat viník. Přibývá soudních sporů.V předložené monografii se snažíme ukázat, že i dnes, stejně jako před 50 lety, přes pokrok medicíny, lidé mohou po operaci zemřít. Samozřejmě, mnohé se změnilo, některé příčiny úmrtí zůstávají stejné, některé prakticky vymizely, ale objevily se nové, dříve neznámé. Dnes operujeme nemocné, kteří by tehdy k operaci indikováni vůbec nebyli.Nepochybně je bezpečí operovaného větší, ale jisté riziko zůstává. Měli by si ho být vědomi nejen pacienti, ale i lékaři operaci indikující. Předpokládaný zisk pro nemocného by měl vždy převážit nad rizikem výkonu. Z předmluvyV roce 1961 vyšla ve Státním zdravotnickém nakladatelství monografie profesora Emericha Poláka a kolektivu autorů Causae mortis v chirurgii. Byla to první monografie v českém písemnictví, k…terá komplexně ukázala na to, o čem se málo mluví, tedy o úmrtích v chirurgii a jejich příčinách.Když jsme po více než 40 letech, které uplynuly od vydání Polákovy monografie, uvažovali o potřebě sepsání textů na toto téma, uvědomili jsme si, že dnešní moderní, v rychlém tempu žijící společnost považuje operaci a pobyt na chirurgii za cosi banálního, kam si pacient na několik dní, někdy pouze na den, »odskočí« a vrátí se zpět ke svým povinnostem. Lidé si neuvědomují rizika spojená i s »banálními« operacemi. Dojde-li pak ke komplikacím či dokonce k úmrtí, začíná se hned hledat viník. Přibývá soudních sporů.V předložené monografii se snažíme ukázat, že i dnes, stejně jako před 50 lety, přes pokrok medicíny, lidé mohou po operaci zemřít. Samozřejmě, mnohé se změnilo, některé příčiny úmrtí zůstávají stejné, některé prakticky vymizely, ale objevily se nové, dříve neznámé. Dnes operujeme nemocné, kteří by tehdy k operaci indikováni vůbec nebyli.Nepochybně je bezpečí operovaného větší, ale jisté riziko zůstává. Měli by si ho být vědomi nejen pacienti, ale i lékaři operaci indikující. Předpokládaný zisk pro nemocného by měl vždy převážit nad rizikem výkonu.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 27. 5. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072623001
ISBN:	9788072623006
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2025 12:32
Číslo položky:	1280022

O autorovi

Pavel Pafko

Pavel Pafko je český břišní a hrudní chirurg, který v letech 1992–2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol. Mediální známost získal v prosinci 1996 operativním odstraněním plicního nádoru prezidentu republiky Václavu Havlovi. V prosinci 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic na území České republiky. Dne 28. října 2013 jej prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. V roce 2016 byl pasován na rytíře českého lékařského stavu. Narodil se roku 1940 v Bratislavě, metropoli Slovenské republiky. Otec Gejza Pafko byl Slovák pocházející ze Solivaru, obce, která se později stala součástí Prešova. Na pražské Univerzitě Karlově studoval od roku 1933. Absolvoval na ní Právnickou fakultu. Matka byla Češka, která se narodila v Heřmaničkách a s rodinou poté žila v Holešovicích. Vychodila školu spravovanou řádovými sestrami, kde získala všeobecné a kulturní vzdělání. Manželé po sňatku v roce 1937 bydleli v Košicích. Po maďarském záboru Košic na jaře 1939 se rodina přestěhovala do Bratislavy, kde se Pavel Pafko narodil. O rok později přišla na svět jeho sestra Angela Pafková . Během druhé světové války pak s matkou vyrůstali v podtatranském Važci. Po skončení války žila celá rodina v Bratislavě. Po bratislavské střední škole studoval od roku 1957 lékařství na pražské Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Ve třetím ročníku se stal demonstrátorem na Anatomickém ústavu, na němž působil do ukončení studia. Promoce se uskutečnila v červnu 1963 a od září téhož roku nastoupil na roční základní vojenskou službu, kterou jako lékař absolvoval na letecké základně v Čáslavi. Po vojenské službě se vrátil na Anatomický ústav FVL UK, kde již působil jako posluchač lékařství. Vedle pedagogické činnosti praktikoval noční služby na různých odděleních nemocnice Na Františku. Od června 1966 začal pra...

Více od autora