Josef Kochman, Alfred Bolek
Části strojů : Sv. 1

1989 | Státní nakladatelství technické literatury

5., přeprac. vyd. . 876 obr., 235 tab. Mechanické přenášení sil. Mazání, mazadla. Části strojů. Strojní součásti. Nářadí, nástroje. Zařízení pro manipulaci s materiálem. Dopravní zařízení. Zdvíhací mechanismy. Zařízení pro plynulou dopravu. Dopravníky. 5., přeprac. vyd. . 876 obr., 235 tab. Mechanické přenášení sil. Mazání, mazadla. Části strojů. Strojní součásti. Nářadí, nástroje. Zařízení pro manipulaci s materiálem. Dopravní zařízení. Zdvíhací me…chanismy. Zařízení pro plynulou dopravu. Dopravníky.

Součástí souboru:

Části strojů 1989 (2sv., 775 + 707, 5. vyd.)

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	Pevná
Počet stran:	775
Jazyk:	česky
ISBN10:	8003000467
ISBN:	9788003000463
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Technický průvodce, 349. svazek ed. 349. svazek ed. Česká matice techn.
Vydání:	5., přeprac. vyd. (v SNTL 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2024 10:19
Číslo položky:	886397

O autorech

Josef Kochman

Narozen roku 1903 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 28.10.1990. Profesor na katedře mechaniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru technického kreslení a tepelné mechaniky.

Více od autora

Alfred Bolek

Alfred Bolek byl strojní inženýr, profesor a děkan Fakulty strojní ČVUT. Bolek se narodil na Těšínsku v rodině rolníka. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické v Karviné nastoupil v roce 1929 na Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Ačkoliv studium ještě neměl ukončené II. státní zkouškou, začal pracovat jako odborný asistent na základní odborné škole kovodělné v Praze. V roce 1938 se stal asistentem na Ústavu strojů zdvihacích a transmisí VŠSEI ČVUT. V den, kdy byly uzavřeny vysoké školy, 17. listopadu 1939 byl spolu s dalšími studenty odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen , odkud byl propuštěn 20. dubna 1940 na přímluvu protektorátního ministra školství Jana Kaprase. Následně začal vyučovat v Ostravě a roku 1945 ve Zlíně ve škole Baťových závodů. Roku 1945 byl povolán zpět na ČVUT. Zde téhož roku dokončil studia a začal působit jako asistent. Roku 1954 byl jmenován docentem a 1959 profesorem pro obor části strojů, roku 1958 se stal vedoucím Katedry transportních zařízení a částí strojů. Ve školních letech 1966/1967 – 1968/1969 a od února 1970 do konce školního roku 1972/1973 zastával funkci děkana Fakulty strojní ČVUT. Je autorem několika publikací nejen z oboru strojního inženýrství ale i k historii školy. Oženil se s pianistkou Ernou Grünfeldovou , která pocházela z hudební rodiny Grünfeldů a byla absolventkou a pedagožkou Pražské konzervatoře.

Více od autora