Jiří Cvekl
Čas lidského života

1967 | Nakladatelství Svoboda

Přístupně psaný filosofický esej neanalyzuje problematiku času v celé jeho šíři. Nejprve se zabývá rozdíly mezi časem fyzikálním a časem vyšších druhů dějů a složitějších struktur. Dospívá tak k problematice subjektivního smyslu pro čas, k asymetričnosti a nerovnoměrnému průběhu lidského času i k povaze času historické…ho. V závěru se dotýká otázek lidské svobody a seberealizace lidí v budoucí komunistické společnosti v souvislosti s problémy času. Přístupně psaný filosofický esej neanalyzuje problematiku času v celé jeho šíři. Nejprve se zabývá rozdíly mezi časem fyzikálním a časem vyšších druhů dějů a složitějších struktur. Dospívá tak k probl…ematice subjektivního smyslu pro čas, k asymetričnosti a nerovnoměrnému průběhu lidského času i k povaze času historického. V závěru se dotýká otázek lidské svobody a seberealizace lidí v budoucí komunistické společnosti v souvislosti s problémy času.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dialogy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 5. 2025 14:59
Číslo položky:	1227064

O autorovi

Jiří Cvekl

Jiří Cvekl byl český filozof a germanista. Po 2. světové válce se angažoval v sociální demokracii, po roce 1948 vstoupil do KSČ. Roku 1956 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Roku 1968 byl vyloučen z KSČ a roku 1970 byl převeden do Encyklopedického ústavu ČSAV. . Roku 1977, po vzniku Charty 77, Cvekl využil situace a Chartu veřejně kritizoval - poté mohl opět pracovat ve Filozofickém ústavu. Cvekl byl výrazným představitelem pokusu učinit z marxismu znovu filozofii, a nikoli ho chápat jako ideologii. V tomto smyslu byl jednou z klíčových osobností tzv. obrodného procesu 60. let v Československu. Výrazně ovlivnil též vnímání psychoanalýzy v Československu a na politické levici - roku 1965 vydal knihu Sigmund Freud, jejímž cílem bylo "aby výrazy freudismus a psychoanalýza přestaly být v rámci marxismu chápány jako pejorativní označení“. Posléze se věnoval filozofii času a časovosti.

Více od autora