Jaroslav Papoušek
Carské Rusko a naše osvobození

1927 | Nakladatelství Orbis

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	186
Jazyk:	česky
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Politická knihovna. Ř. I, Sbírka spisů politických, právních, národohospodářských a sociálních, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Publikace Archivu ministerstva zahraničních věcí. Řada I
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2026 14:47
Číslo položky:	1552624

O autorovi

Jaroslav Papoušek

Jaroslav Papoušek byl český malíř, karikaturista, prozaik, sochař, scenárista a režisér. Jaroslav Papoušek se narodil 12. dubna 1929 ve Velkém Bočkově, sídle v Podkarpatské Rusi, která byla součástí tehdejšího Československa. Během dětství a dospívání žil v Čimelicích na jihu Čech. Studoval na obchodní škole, později byl zaměstnán jako pomocný dělník na stavbách a poté jako ladič harmonik. Na přelomu 40. a 50. let 20. století se přihlásil na uměleckou školu – AVU, kterou roku 1957 úspěšně dokončil. Byl sochařem, malířem a karikaturistou, cizí mu nebyl ani literární projev. Jeho novelu Černý Petr zfilmoval podle společného scénáře režisér Miloš Forman. Papoušek poté kromě Formana spolupracoval i s Ivanem Passerem a Václavem Šaškem. Roku 1968 natočil Papoušek svůj filmový debut Nejkrásnější věk. Následovala slavná filmová trilogie o rodině Homolků, která žne úspěchy i řadu let po vydání: Ecce homo Homolka , Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka . Poslední díl však osobně nepovažoval za tolik zdařilý jako předchozí dva, neboť jej točil v éře pokročilé normalizace, v níž postrádal tvůrčí volnost. Do konce sedmdesátých let natočil ještě tři filmy: komedii Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi , film pro mládež Konečně si rozumíme o problémech dospívání a sociální komedii Žena pro tři muže , v níž sochař hledá pro sebe a svého potomka manželku respektive matku. V osmdesátých letech se po prodělaném infarktu věnoval klidnější tvorbě – malování. Proběhlo několik výstav jeho impresionistických olejomaleb krajin, portrétů i karikatur. Do režisérského křesla se vrátil v roce 1984, kdy natočil rovnou dva filmy. Jedním z nich byla hořká komedie Všichni musí být v pyžamu o životních peripetiích kontrolora zaměstnanců ve stavu nemocných a druhým vydařený humorný snímek Cesta kolem mé hlavy, v němž se středoškolský ...

Více od autora