Knihy
Ostatní
Humor
Karel Poláček
Bylo nás pět

Karel Poláček
Bylo nás pět : 14

2001 | Nakladatelství Franze Kafky

Reedice poslední prózy Karla Poláčka, která stejnou měrou potěší dětské i dospělé čtenáře. Poprvé vyšla až po 2. světové válce, jejíhož konce se autor nedožil. Úsměvné, nestárnoucí dílko líčí ústy hlavního hrdiny, školáka Péti Bajzy, příhody a dobrodružství jedné klukovské party od jara do jara. K popularitě knížky, je…ž patří k základnímu fondu české humoristické literatury, nepochybně přispěla i její rozhlasová verze a audionahrávka v jedinečném podání Františka Filipovského: jeho hlas propůjčený Péťovi si při čtení vybaví snad každý. Určitě přitom znovu „velmi silně“ zatouží „povídat si řeči“ s Bejvalem Antonínem, s Pepkem Zilvarem z chudobince, s Edou Kemlinkem, co s ním Péťa sedí, i s Čeňkem Jirsákem, rád si s nimi oživí „manévry“ a válku s Ješiňáky, vybírání vosího hnízda, návštěvu cirkusu i Péťovo putování s kamarády a slonem Jumbem do Indie, připomene si cukrářovic Evičku i služku Bajzových Kristýnu. Mladší čtenářské generaci připomínáme doprovodnými fotografiemi úspěšnou televizní inscenaci Poláčkova nezapomenutelného vyprávění. Reedice poslední prózy Karla Poláčka, která stejnou měrou potěší dětské i dospělé čtenáře. Poprvé vyšla až po 2. světové válce, jejíhož konce se autor nedožil. Úsměvné, nestárnoucí dílko líčí ústy hla…vního hrdiny, školáka Péti Bajzy, příhody a dobrodružství jedné klukovské party od jara do jara. K popularitě knížky, jež patří k základnímu fondu české humoristické literatury, nepochybně přispěla i její rozhlasová verze a audionahrávka v jedinečném podání Františka Filipovského: jeho hlas propůjčený Péťovi si při čtení vybaví snad každý. Určitě přitom znovu „velmi silně“ zatouží „povídat si řeči“ s Bejvalem Antonínem, s Pepkem Zilvarem z chudobince, s Edou Kemlinkem, co s ním Péťa sedí, i s Čeňkem Jirsákem, rád si s nimi oživí „manévry“ a válku s Ješiňáky, vybírání vosího hnízda, návštěvu cirkusu i Péťovo putování s kamarády a slonem Jumbem do Indie, připomene si cukrářovic Evičku i služku Bajzových Kristýnu. Mladší čtenářské generaci připomínáme doprovodnými fotografiemi úspěšnou televizní inscenaci Poláčkova nezapomenutelného vyprávění.

Součástí souboru:

Spisy Karla Poláčka 1994 (20sv., 375 + 258 + 147 + 275 + 245 + 290 + 346 + 342 + 139 + 273 + 167 + 1127 + 205 + 1127 + 329 + 358 + 527 + 284 + 306 + 198, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	205
Jazyk:	česky
ISBN10:	808584477X
ISBN:	9788085844771
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Spisy Karla Poláčka
Vydání:	Vyd. 21., V Nakladatelství Franze Kafky 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 5. 2024 13:40
Číslo položky:	834962

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora