Gustave Flaubert
Byli jednou dva písaři

2013 | Nakladatelství XYZ

Oba hrdinové se po životě mezi kancelářskými stěnami odstěhovali na venkov, kde se na stará kolena chtěli věnovat svým koníčkům. Jejich počínání však stíhá nezdar za nezdarem, protože ani jeden z nich nemá dost zkušeností a hlavně vytrvalosti, a také žádný systém ve výběru činností. Oba se řídí podle nahodilých podnětů… a podle toho také vypadá výsledek jejich práce. Jejich úsměvný osud sloužil Flaubertovi k ostré kritice soudobé měšťácké společnosti. Do povědomí českých čtenářů se příběh zapsal díky televiznímu seriálu Jaroslava Dietla. Oba hrdinové se po životě mezi kancelářskými stěnami odstěhovali na venkov, kde se na stará kolena chtěli věnovat svým koníčkům. Jejich počínání však stíhá nezdar za nezdarem, protože ani jeden z nich… nemá dost zkušeností a hlavně vytrvalosti, a také žádný systém ve výběru činností. Oba se řídí podle nahodilých podnětů a podle toho také vypadá výsledek jejich práce. Jejich úsměvný osud sloužil Flaubertovi k ostré kritice soudobé měšťácké společnosti. Do povědomí českých čtenářů se příběh zapsal díky televiznímu seriálu Jaroslava Dietla.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	320
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073887495
ISBN:	9788073887490
Překladatel:	Jiří Žák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 4. 2024 12:59
Číslo položky:	817638

O autorovi

Gustave Flaubert

Gustave Flaubert byl francouzský spisovatel. Je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholného představitele literárního realismu. Proslavil se především svým prvním románem Paní Bovaryová a perfekcionistickým stylem. Narodil se v Rouenu do lékařské rodiny. Od roku 1841 studoval práva v Paříži, kde navázal literární známost s Victorem Hugem. Pro nervové záchvaty, epilepsie, se na otcovo přání v roce 1844 vzdává dalších studií. Protože byl finančně zabezpečen, mohl si dovolit pracovat na venkově a každé dílo několikrát přepracovávat. Obdiv a přátelství choval k I. S. Turgeněvovi a k synovci svého předčasně zemřelého přítele Guy de Maupassantovi, kterého svými radami i pomocí prakticky uváděl do literatury. Odmítal manželství jako projev měšťáctví, stejně jako každodenní problémy. Žil samotářsky. Měl celoživotní platonickou lásku , byla starší o 11 let. Přesto, že se stýkal s naturalisty, sám byl původem romantik, ovšem takový, který přišel o iluze, obrátil se k realismu možného a zároveň toužil po objektivním vědeckém pohledu v tvorbě. Byl schopen filozofické a psychologické analýzy – vynikal v ní. Hodně cestoval – navštívil Itálii, Řecko,Tunis a Blízký východ – Cařihrad, Sýrie, Palestina, horní Egypt. Byl soudně stíhán za román Paní Bovaryová . Na základě vytržených úryvků „lascivních líčení“ milostných dobrodružství hlavní hrdinky byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním líčení v r. 1857 byl zproštěn všech obvinění. Katolická církev však dekretem ze dne 20. června 1864 zařadila Flaubertovy romány Paní Bovaryová a Salambo na Index zakázaných knih. Je pochován na hřbitově ve svém rodném městě....

Více od autora