Vladimír Hochman, Prokop Maxa
Bulharsko

1979 | Nakladatelství Olympia

Kromě stručného zeměpisného a historického přehledu obsahuje průvodce množství užitečných a praktických rad a pokynů pro cestování po Bulharsku. Informuje o ubytovacích možnostech, stravování, hraničních přechodech, dopravních,pasových a celních předpisech aj. Uvádí návrhy deseti zajímavých tras pro mototuristy a popis…uje důležitá a zajímavá místa bulharského pobřeží i vnitrozemí. Druhé vydání bylo podstatně rozšířeno a upraveno podle nových podmínek cestovního ruchu. Kromě stručného zeměpisného a historického přehledu obsahuje průvodce množství užitečných a praktických rad a pokynů pro cestování po Bulharsku. Informuje o ubytovacích možnostech, stravování, hraničn…ích přechodech, dopravních,pasových a celních předpisech aj. Uvádí návrhy deseti zajímavých tras pro mototuristy a popisuje důležitá a zajímavá místa bulharského pobřeží i vnitrozemí. Druhé vydání bylo podstatně rozšířeno a upraveno podle nových podmínek cestovního ruchu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	173
Jazyk:	česky
Edice:	Průvodce Olympia
Vydání:	3., přeprac. a rozšíř. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2025 12:35
Číslo položky:	1184013

O autorech

Prokop Maxa

Prokop Maxa byl český a československý diplomat, politik, člen realistické strany, organizátor Československých legií a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu pokrokovou. Byl profesorem na obchodní akademii a spojencem Tomáše Masaryka. Po roce 1900 byl členem České strany lidové , později Československé strany pokrokové. Vedl její pražskou organizaci. Za první světové války působil v zahraničním odboji v Rusku, kde organizoval československé legie a podporoval Masarykovu koncepci československého státu. Tam pracoval ve vedení odbočky ČSNR na Rusi . V roce 1917 se účastnil kongresu socialistických stran v Stockholmu, kde měl možnost osobně mluvit s představiteli domácí české politiky. V letech 1917–1918 byl místopředsedou Československé národní rady v Petrohradě. V době, kdy napadené československé legie vojensky vystoupily proti bolševickému režimu, byl dočasně uvězněn ruskými komunistickými úřady. V roce 1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu pokrokovou. Mandát nabyl v květnu 1919, ale rezignoval na něj již v listopadu 1919. Byl profesí praporníkem československých legií. Brzy nato vstoupil do diplomatických služeb. Zastupoval ČSR coby vyslanec v Nizozemsku , Polsku a Bulharsku . V mezidobí zastával vysoké funkce na ministerstvu zahraničních věcí. V roce 1939 po zániku Československa emigroval coby československý velvyslanec v Bulharsku do Francie. Za druhé světové války působil opět v zahraničním odboji, nyní v Londýně, kde byl členem Státní rady Československé. Orientoval se na slovanskou vzájemnost a sbližoval se se Sovětským svazem. Byl předsedou Slovanského výboru. Po válce se vrátil do ČSR. Po únoru 1948 zůstal loajální vůči novému režimu. Vytvářel akční výbor Československé obce legionářské, což vedlo k začlenění této organizace do jednot...

Více od autora