Lubomír Sršeň
Budova Národního muzea v Praze : 1891-1991 : architektura, umělecká výzdoba a původní uměleckořemeslné vybavení

Lubomír Sršeň

Lubomír Sršeň je historik umění, pracovník Národního muzea v Praze, dlouhodobě zaměřený na výtvarné umění v Čechách zejména v období 16. až 19. století. Zabývá se především otázkami portrétní tvorby. Základní i střední školu absolvoval v Rychnově nad Kněžnou. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obory dějiny umění a dějepis, v roce 1973 studium zakončil diplomovou prací Sochařská výzdoba hlavního oltáře v kostele P. Marie Sněžné v Praze. Ta byla v roce 1974 uznána i jako rigorózní. Od roku 1973 pracuje v Národním muzeu v oddělení starších českých dějin . Po návratu do Národního muzea byl vedoucím oddělení starších českých dějin, od roku 1998 pracuje v tomto oddělení jako vědecký pracovník a je i kurátorem některých uměleckohistorických sbírek Národního muzea, např. kolekce malovaných portrétů čítající přes tisíc kusů. V letech 1998 až 2012 také zastával funkci vedoucího redaktora periodika Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie. Specializací Lubomíra Sršně je výtvarné umění v Čechách v 16.–19. století. Zpočátku se zaměřoval na barokní sochařství, po roce 1980 pak především na malířské a grafické portréty a miniaturní podobizny. Zabývá se i obecnějšími kulturněhistorickými tématy a problémy muzejnictví. Kromě rozsáhlé publikační činnosti je také spoluautorem některých stálých expozic a výstav Národního muzea a znalcem jeho budovy.