Egon Bondy
Buddha

2020 | Nakladatelství DharmaGaia

Bondyho monografie o Buddhovi představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání vychází k 90. výročí autorova narození. Básník a filosof Egon Bondy studoval Buddhovu nauku i buddhistickou a taoistickou filosofii více než padesát let a vlivy o…bou nauk se trvale projevují rovněž v jeho vlastním Filosofickém díle . Buddhistickou filosofii podrobně zpracoval ve dvou svazcích svých Poznámek k dějinám filosofie . Jeho monografie o Buddhovi je považována za jeden z nejserióznějších a nejhlubších filosofických portrétů tohoto významného světového myslitele v češtině. „Dříve či později evropští filosofové najdou i kontakt s myšlenkovou tradicí buddhismu. Chtěl jsem mj. ve své práci ukázat, že tento kontakt by mohl být nad jiné plodnější a že poučení, které každý člověk naší současnosti může v Buddhově hlubokém myšlenkovém usilování nalézt, umožní mu v prvé řadě jednu věc, která je často nejpotřebnějším předpokladem všeho dalšího: uvidět dosud nevyřešený problém světa a člověka jasně, bez předsudků, bez přítěže tradic, bez okovů doktrín. Buddhovo poučení se může zdát být na první ochutnání trpké, ale vzápětí poznáváme, že zbavuje strachu a úzkosti stejně jako zbavuje potřeby iluzí, jimiž se tak často bráníme proti nezkreslenému pohledu na skutečnost.“ Autorem fotografií indických soch Buddhy je Lubomír Ondračka, studii Buddha ve staroindickém sochařství napsala Klára Šimečková. Bondyho monografie o Buddhovi představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání vychází k 90. výročí autorova narození. Bás…ník a filosof Egon Bondy studoval Buddhovu nauku i buddhistickou a taoistickou filosofii více než padesát let a vlivy obou nauk se trvale projevují rovněž v jeho vlastním Filosofickém díle . Buddhistickou filosofii podrobně zpracoval ve dvou svazcích svých Poznámek k dějinám filosofie . Jeho monografie o Buddhovi je považována za jeden z nejserióznějších a nejhlubších filosofických portrétů tohoto významného světového myslitele v češtině. „Dříve či později evropští filosofové najdou i kontakt s myšlenkovou tradicí buddhismu. Chtěl jsem mj. ve své práci ukázat, že tento kontakt by mohl být nad jiné plodnější a že poučení, které každý člověk naší současnosti může v Buddhově hlubokém myšlenkovém usilování nalézt, umožní mu v prvé řadě jednu věc, která je často nejpotřebnějším předpokladem všeho dalšího: uvidět dosud nevyřešený problém světa a člověka jasně, bez předsudků, bez přítěže tradic, bez okovů doktrín. Buddhovo poučení se může zdát být na první ochutnání trpké, ale vzápětí poznáváme, že zbavuje strachu a úzkosti stejně jako zbavuje potřeby iluzí, jimiž se tak často bráníme proti nezkreslenému pohledu na skutečnost.“ Autorem fotografií indických soch Buddhy je Lubomír Ondračka, studii Buddha ve staroindickém sochařství napsala Klára Šimečková.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	255
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074361055
ISBN:	9788074361050
Vydání:	Čtvrté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 4. 2025 13:2
Číslo položky:	1213378

O autorovi

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer , byl český básník, prozaik a filosof, výrazný inspirátor českého undergroundu. Jeho otec byl plukovníkem československé armády. V roce 1947 Zbyněk Fišer, budoucí Egon Bondy, přerušil studium na gymnáziu a vydal se na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru. Jako zapálený marxista vstoupil v roce 1947 do KSČ, ale po únoru 1948 z KSČ vystoupil. Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let , žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ . Stálý pracovní poměr neměl, „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi. Koncem 40. let se poznal s Karlem Teigem a Závišem Kalandrou a navázal přátelství s básníkem Ivem Vodseďálkem, nonkonformní literátkou Janou Krejcarovou, později s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem a spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel. Medek Fišera nesnášel. V jeho denících je zmiňován pouze slovy "byl tu Fišer, hrozně blbý", "velký vztek na Fišera", "ať psi sežerou jeho zdechlinu" Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince. S Janou Krejcarovou navázal též intimní vztah a v roce 1949 s ní připravil surrealistický sborník Židovská jména, který obsahoval 15 textů. Každý z přispívajících si zvolil židovský pseudonym, též na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i v Československu. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer začal užívat jméno Egon Bondy. V následujících letech psal básně, snil o světové revoluci i o snadném zbohat...

Více od autora