Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Jiří Hájek,  T Svatopluk
      Botostroj

      1955 | Nakladatelství Mladá fronta

      Po více než dvacet letech vrací se Svatopluk ke své románové prvotině, aby jí dějově obohatil a prohloubil. V tomto novém zpracování románu, který v roce 1933 vyvolal rozruch a soudní persekuci autora i vydavatele, rozšířil Svatopluk svůj obraz baťovského vykořisťovatelského systému o některé motivy svého druhého "baťo…vského" románu "Andělé úspěchu". Botostroj se nyní stal po vytvoření románu "Bez šéfa" první částí románového cyklu. V Botostroji autor rozdrtil všechny legendy o zlínském "ráji pracujících" a zachytil vše, co sám poznal jako reklamní kreslíř Baťových závodů: nelítostnost průmyslové racionalisace za kapitalismu a její vliv na mentalitu člověka, nelidské zacházení se zaměstnanci, jimž baťovský systém pokut a opatření na zvýšení výrobnosti, či odbytu v prodejnách pohlcoval poslední úspory, zdraví, rodinný život a který je pak, vyčerpané a opotřebované, vyhazoval na dlažbu. Ukazuje na čí bedra Baťa přesunoval tíži krise a jak nakonec jediným východiskem z hrozícího krachu jsou mu, stejně jako celému kapitalismu, spekulace s přípravou nové války. Po více než dvacet letech vrací se Svatopluk ke své románové prvotině, aby jí dějově obohatil a prohloubil. V tomto novém zpracování románu, který v roce 1933 vyvolal rozruch a soudní persekuci autora… i vydavatele, rozšířil Svatopluk svůj obraz baťovského vykořisťovatelského systému o některé motivy svého druhého "baťovského" románu "Andělé úspěchu". Botostroj se nyní stal po vytvoření románu "Bez šéfa" první částí románového cyklu. V Botostroji autor rozdrtil všechny legendy o zlínském "ráji pracujících" a zachytil vše, co sám poznal jako reklamní kreslíř Baťových závodů: nelítostnost průmyslové racionalisace za kapitalismu a její vliv na mentalitu člověka, nelidské zacházení se zaměstnanci, jimž baťovský systém pokut a opatření na zvýšení výrobnosti, či odbytu v prodejnách pohlcoval poslední úspory, zdraví, rodinný život a který je pak, vyčerpané a opotřebované, vyhazoval na dlažbu. Ukazuje na čí bedra Baťa přesunoval tíži krise a jak nakonec jediným východiskem z hrozícího krachu jsou mu, stejně jako celému kapitalismu, spekulace s přípravou nové války.

      Stav

      Dobrý více informací

      Skladem pro e-shop

      59 Kč

      O knize

      Stav:
      Dobrý
      Vazba: pevná s obálkou
      Počet stran: 424, [2]
      Jazyk:  česky
      Edice: 2. svazek ed. 2. svazek ed. Prameny
      Vydání: 1. vyd. v MF
      Vydáno v: Praha
      Vystaveno: 31. 12. 2024 14:8
      Číslo položky: 1096136

      O autorech

      Jiří Hájek

      Jiří Hájek

      Jiří Hájek byl československý politik a diplomat, v 60. letech 20. století ministr školství, během pražského jara ministr zahraničních věcí Československa, který v srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi, za normalizace mluvčí Charty 77. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V letech 1937–1939 pracoval na finanční správě. Byl členem organizace mladých sociálních demokratů. Po březnu 1939 ilegálně pracoval v Národním hnutí pracující mládeže a v listopadu 1939 byl zatčen a odsouzen ke 12 letům vězení. Až do konce války byl vězněn v Hamburku. Po osvobození se zapojil do politického života. V roce 1945 se stal tajemníkem Ústřední rady odborů a poté ústředním tajemníkem Dělnické akademie , a také působil jako funkcionář SČM a Mezinárodního svazu mládeže. Ihned po válce vstoupil do ČSSD. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Ústřední sekretariát KSČ Hájka vedl již v poválečném období jako tajného člena komunistické strany; v sociální demokracii patřil k Fierlingerovu křídlu a prosazoval těsnou spolupráci s komunisty, která skončila sloučením sociální demokracie s KSČ v červnu 1948. Aktivně se podílel na vnitrostranickém převratu a čistkách v únoru 1948. 27. června 1948 po sloučení ČSSD s komunisty byl kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potvrdil i IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Do ÚV KSČ ho zvolil také Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968. Z ÚV KSČ byl vyloučen v září 1969. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění ČSR za sociální demokracii . V roce 1950 zakládal Vysokou školu politických a hospodářských věd, na níž se posléze stal rektorem . Roku 1954 se stal děkanem fakulty mezinárodních vztah...

      Více od autora
      T Svatopluk

      T Svatopluk

      Vlastním jménem Svatopluk Turek. Pocházel z rodiny lékaře. Po maturitě na reálce v Kroměříži začal studovat malbu na Akademii výtvarného umění v Praze u prof. Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského. 1922 ze školy odešel a studia již neukončil. Živil se výtvarnou prací. 1924 spoluzakládal v rodné obci organizaci KSČ. Od 1926 byl reklamním malířem u firmy Baťa ve Zlíně. Próza Botostroj, vyjadřující jeho postoj k této firmě, však vyvolala soudní proces, v němž byl rodinou Tomáše Bati žalován za urážku na cti. Proces probíhal od ledna 1933 do února 1938, kdy bylo vydání knihy soudně zakázáno. Po nuceném odchodu ze Zlína Svatopluk několik měsíců pracoval u prostějovské oděvní firmy Nehera a pak se stal výtvarníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Krátce redigoval časopis Nový obzor , od prosince 1938 do okupace kryl svým jménem jako majitel a vydavatel časopis Svět v obrazech . Žil postupně v Krásně nad Bečvou u Valašského Meziříčí, v Radošovicích u Prahy a v Praze. Během války se účastnil komunistického odboje, podílel se mj. na tisku ilegálního Rudého práva. Po 1945 pracoval nejprve v redakci Rudého práva a od 1947 opět ve Zlíně jako redaktor závodního listu Tep nového Zlína. Od 1950 se věnoval literatuře. Debutoval 1925 povídkou v časopise Pramen. Dále postupně přispíval do novin a časopisů: Lidová kultura, Tvorba, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Literární noviny, Rudé právo, Český dělník, po 1945 : Nový život , Literární noviny, Host do domu, Květy , Plamen, Tvorba, Film a doba. Režisér K. M. Walló natočil filmy podle románů Botostroj a Bez šéfa . Novela Švédský mramor byla Jaroslavem Kubátem zdramatizována pro divadlo s titulem Skandál v Březůvce ....

      Více od autora

      Další knihy autora Jiří Hájek

      Zobrazit vše

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Další knihy v edici Prameny

      Zobrazit vše

      Přidáno do košíku!