Victor Hugo
Bídníci část druhá - Cosettka + Bídníci část čtvrtá - Idylla v ulici Plumetské a Epopea v ulici Sv. Diviše

1883 | Nakladatelství I.L. Kober Nákladem knihkupectví I.L. Kobrova

Obsažené svazky:

Bídníci, Cosettka 1883 Čásť druhá (413 s., 2. vyd.)
Bídníci, Idylla v ulici Plumetské a Epopea v u... 1883 Čásť čtvrtá (525 s., 2. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce zašlé desky, neautorský podpis

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (12. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlé desky, neautorský podpis
Vazba:	pevná, převazba, individuální
Počet stran:	413 + 525
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vincenc Vávra-Haštalský
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2026 6:51
Číslo položky:	1665084

O autorovi

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu. Victor Hugo byl třetím synem Josepha Léopolda Sigisberta Huga a Sophie Trébuchetové. Narodil se v roce 1802 v Besançonu a žil ve Francii po většinu svého života. Jeho bratři byli Abel Joseph Hugo a Eugéne Hugo . Doba dětství Viktora Huga byla poznamenána politickými zvraty. Napoleon byl prohlášen císařem, když byly Victoru Hugovi dva roky a bourbounská monarchie byla obnovena před jeho třináctinami. Opačné politické a náboženské názory, které měli Hugovi rodiče, zobrazovaly ideologické síly, které se přely o nadvládu ve Francii celý jeho život: Hugův otec byl vysoce postavený důstojník v Napoleonově armádě. Byl ateistický republikán, který považoval Napoleona za hrdinu; jeho matka byla extrémní katolická royalistka, a podle některých domněnek, byla milenkou generála Victora F. de Lahorieho, popraveného v roce 1812 za spiknutí proti Napoleonovi. Jelikož byl Hugův otec důstojník, rodina se často stěhovala a Victor se při cestování hodně naučil. Na cestě do Neapole viděl rozlehlé alpské vrcholky, velkolepě modré Středozemní moře a Řím v době oslav. Ačkoliv mu bylo pouze šest let, uchoval si tento půlroční výlet pevně v paměti. Sophie následovala svého muže do Itálie a Španělska . Nespokojená s neustálým stěhováním, které vyžadoval vojenský život, a faktem že její manžel nesdílel její katolickou víru, Sophie se rozhodla nakrátko opustit Léopolda v roce 1803 a usadit se v Paříži. Od té doby dominantním způsobem řídila Hugovu výchovu a vzdělání. V důsledku toho Hugova první díla v poezii a próze odrážela ještě její vášnivé oddání víře a králi. Teprve později, během událostí vedoucích k revoluci v roce 1848, začal Hugo odporovat své katolické royalistické výchově a místo toho s...

Více od autora