Victor Hugo
Bídníci: I.-V. díl : Díl 1-5

1913 | Nakladatelství I.L. Kober

Obsažené svazky:

Bídníci, Fantina 1915 Část prvá (256 s., 4. vyd.)
Bídníci, Cosettka 1915 Část druhá (225 s., 3. vyd.)
Bídníci, Marius 1925 Část třetí (2 l., 200, 3. vyd.)
Bídníci, Idylla v Plumetské ulici a epopej v u... 1926 Část čtvrtá (276 s., 3. vyd.)
Bídníci, Jean Valjean 1926 Část V (2 listy, 248, 3. vyd.)

Stav

Dobrý

pár stránek volně, ta titulním listu I. dílu trhlina

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, pár stránek volně, ta titulním listu I. dílu trhlina
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	276 + 248 + 225 + 200 + 256
Jazyk:	česky
Překladatel:	Edgar Theodor Havránek, Vincenc Vávra-Haštalský, V Rieti
Edice:	Bídníci, Knih. vynikajících románů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 11:33
Číslo položky:	1477885

O autorovi

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu. Victor Hugo byl třetím synem Josepha Léopolda Sigisberta Huga a Sophie Trébuchetové. Narodil se v roce 1802 v Besançonu a žil ve Francii po většinu svého života. Jeho bratři byli Abel Joseph Hugo a Eugéne Hugo . Doba dětství Viktora Huga byla poznamenána politickými zvraty. Napoleon byl prohlášen císařem, když byly Victoru Hugovi dva roky a bourbounská monarchie byla obnovena před jeho třináctinami. Opačné politické a náboženské názory, které měli Hugovi rodiče, zobrazovaly ideologické síly, které se přely o nadvládu ve Francii celý jeho život: Hugův otec byl vysoce postavený důstojník v Napoleonově armádě. Byl ateistický republikán, který považoval Napoleona za hrdinu; jeho matka byla extrémní katolická royalistka, a podle některých domněnek, byla milenkou generála Victora F. de Lahorieho, popraveného v roce 1812 za spiknutí proti Napoleonovi. Jelikož byl Hugův otec důstojník, rodina se často stěhovala a Victor se při cestování hodně naučil. Na cestě do Neapole viděl rozlehlé alpské vrcholky, velkolepě modré Středozemní moře a Řím v době oslav. Ačkoliv mu bylo pouze šest let, uchoval si tento půlroční výlet pevně v paměti. Sophie následovala svého muže do Itálie a Španělska . Nespokojená s neustálým stěhováním, které vyžadoval vojenský život, a faktem že její manžel nesdílel její katolickou víru, Sophie se rozhodla nakrátko opustit Léopolda v roce 1803 a usadit se v Paříži. Od té doby dominantním způsobem řídila Hugovu výchovu a vzdělání. V důsledku toho Hugova první díla v poezii a próze odrážela ještě její vášnivé oddání víře a králi. Teprve později, během událostí vedoucích k revoluci v roce 1848, začal Hugo odporovat své katolické royalistické výchově a místo toho s...

Více od autora