Thomas Bernhard
Beton

2004 | Nakladatelství Prostor

Hlavní hrdina Rudolf se celé desetiletí chystá napsat vědeckou práci o skladateli Felixi Mendelssohnovi-Bartholdym. V napsání první věty mu brání sestřina návštěva – a po jejím odjezdu zase nesmírný strach, že by se mohla vrátit. Pro Rudolfa představuje sestra tu nejnepřátelštější bytost: už jen pomyšlení na ni v něm u…bíjí veškeré myšlení. On pohrdá jejími nestydatými obchody, ona jeho fantazií. Jemu jsou odporné její úspěchy, jí jeho neúspěšnost. Rudolf se pak vydává na Mallorku, kde je konfrontován s nešťastným osudem mladé Anny Härdtlové a jejího muže, který skončil sebevraždou na betonu palmského hotelu, a posléze i s jejím koncem, kdy sama neunesla tíži osudu a spáchala sebevraždu. Oba potom byli – jak je na Mallorce zvykem – zabetonováni do malé krypty, téměř bezejmenní, odváti neúprosným během nepříznivých okolností za hranice svých životů, aniž na tom nesli sebemenší vinu.Na relativně malé ploše Bernhard ilustruje své přesvědčení o neodvratném zanikání civilizace, o nemilosrdné zhoubě, již si lidstvo samo připravuje. Rudolfova neschopnost cokoli pozitivního napsat koresponduje se stavem okolního světa, který vše pozitivní zabíjí. Výstižně charakterizuje lidskou omezenost a sobeckost na straně jedné a nemožnost ubránit se zlobě a slepotě světa na straně druhé. Hlavní hrdina Rudolf se celé desetiletí chystá napsat vědeckou práci o skladateli Felixi Mendelssohnovi-Bartholdym. V napsání první věty mu brání sestřina návštěva – a po jejím odjezdu zase nesmírný s…trach, že by se mohla vrátit. Pro Rudolfa představuje sestra tu nejnepřátelštější bytost: už jen pomyšlení na ni v něm ubíjí veškeré myšlení. On pohrdá jejími nestydatými obchody, ona jeho fantazií. Jemu jsou odporné její úspěchy, jí jeho neúspěšnost. Rudolf se pak vydává na Mallorku, kde je konfrontován s nešťastným osudem mladé Anny Härdtlové a jejího muže, který skončil sebevraždou na betonu palmského hotelu, a posléze i s jejím koncem, kdy sama neunesla tíži osudu a spáchala sebevraždu. Oba potom byli – jak je na Mallorce zvykem – zabetonováni do malé krypty, téměř bezejmenní, odváti neúprosným během nepříznivých okolností za hranice svých životů, aniž na tom nesli sebemenší vinu.Na relativně malé ploše Bernhard ilustruje své přesvědčení o neodvratném zanikání civilizace, o nemilosrdné zhoubě, již si lidstvo samo připravuje. Rudolfova neschopnost cokoli pozitivního napsat koresponduje se stavem okolního světa, který vše pozitivní zabíjí. Výstižně charakterizuje lidskou omezenost a sobeckost na straně jedné a nemožnost ubránit se zlobě a slepotě světa na straně druhé.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	190
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072601148
ISBN:	9788072601141
Překladatel:	Radovan Charvát
Edice:	62. svazek ed. 62. svazek ed. Střed
Vydání:	V českém jazyce vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2024 15:44
Číslo položky:	837406

O autorovi

Thomas Bernhard

Nicolaas Thomas Bernhard byl rakouský spisovatel a dramatik, držitel řady ocenění. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze. Nicolaas Thomas Bernhard se narodil 9. února 1931 v nizozemském Heerlenu, kde jeho matka Herta Bernhardová pracovala jako pomocnice v domácnosti. Důvodem Hertina odchodu z Rakouska nebyla nabídka lukrativnější pozice v Nizozemí, nýbrž především předsevzetí porodit nemanželské dítě daleko od domova. Otec dítěte, rakouský stolař Alois Zuckerstätter, se totiž nejenže nehodlal s Hertou oženit, jak bylo v dané době v silně katolickém Rakousku běžné a žádoucí, ale celý svůj život navíc své otcovství popíral, a to přestože mu bylo místními úřady přiznáno. Zuckerstätter odmítal platit alimenty, velmi záhy po narození dítěte prchl do Německa a roku 1940 se v Berlíně patrně úmyslně otrávil plynem. Thomas Bernhard se se svým otcem nikdy nesetkal a měl o něm pouze kusé informace. Sám se domníval, že Zuckerstätter zemřel roku 1943 ve Frankfurtu nad Odrou, toto tvrzení však literární vědci vyvrátili. Situace svobodné matky Herty Bernhardové tedy nebyla jednoduchá. Novorozeně s ní strávilo první půlrok v nejrůznějších provizorních příbytcích v Rotterdamu a okolí a krátce s ní přebývalo i na rybářské lodi, než jej Herta na podzim roku 1931 předala do péče svým rodičům, v té době žijícím ve Vídni. U prarodičů, nepříliš úspěšného rakouského spisovatele Josefa Freumbichlera a Anny Bernhardové, rozené Schönbergové , která utekla od svého manžela Karla Bernharda a život strávila právě po Freumbichlerově boku, strávil Bernhard velkou část svého dětství, a to zprvu ve Vídni, od roku 1935 pak v Seekirchenu u Salcburku. Bernhardova matka se mezitím provdala za kadeřníka Emila Fabjana a společně s ním se usadila v bavorském Traunsteinu. Ve své zemi byl ča...

Více od autora