Jiří Weigl, Václav Pavlíček, Jindřich Dejmek
Benešovy dekrety : sborník textů

2002 | Nakladatelství CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku

Málokteré téma, navíc vzdálené už více než půl století, vzbuzuje v současné době tolik diskusí – a to zdaleka ne jen v České republice – jako tzv. Benešovy dekrety, o nichž přitom jen hrstka diskutujících ví, co vše vlastně obsahují. Známý historik a publicista E. Mandler přináší střízlivý a nacionálně nezaujatý pohled… na celou problematiku a popisuje, kdy a proč jednotlivé dekrety vznikly, čeho všeho se týkaly, jaké byly jejich další osudy a proč je kolem nich i dnes tolik vášní. Součástí publikace je i úplné znění těch nejzávažnějších z nich. Málokteré téma, navíc vzdálené už více než půl století, vzbuzuje v současné době tolik diskusí – a to zdaleka ne jen v České republice – jako tzv. Benešovy dekrety, o nichž přitom jen hrstka diskutují…cích ví, co vše vlastně obsahují. Známý historik a publicista E. Mandler přináší střízlivý a nacionálně nezaujatý pohled na celou problematiku a popisuje, kdy a proč jednotlivé dekrety vznikly, čeho všeho se týkaly, jaké byly jejich další osudy a proč je kolem nich i dnes tolik vášní. Součástí publikace je i úplné znění těch nejzávažnějších z nich.

Stav

Velmi dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086547116
ISBN:	9788086547114
Editor:	Marek Loužek, Ilona Bažantová
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Ekonomika, právo, politika
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 2. 2025 16:12
Číslo položky:	1130159

O autorech

Václav Pavlíček

Václav Pavlíček je český právník, odborník na ústavní právo. To také jako profesor vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Západočeské univerzity. Je známým odborníkem na Benešovy dekrety a jejich obhájcem. Maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, kde byl také politicky činný ve studentských komisích. Poté vystudoval právnickou fakultu University Karlovy, kterou ukončil v roce 1958. Během tohoto studia se také v roce 1954 stal členem KSČ. Po vystudování pracoval jako soudce, od roku 1961 působil na Karlově universitě, a to nejprve jako odborný pracovník , od roku 1963 jako odborný asistent na její právnické fakultě. Byl členem vědeckého týmu pro vývoj politického systému, pro otázky samosprávy, odborné pracovní skupiny rehabilitační komise ÚV KSČ, pro ústavní problematiku ČSAV, v letech 1968–1969 byl předsedou komise pro obnovu činnosti řeholí a členem rehabilitační komise ministerstva kultury. Z právnické fakulty byl donucen odejít v roce 1971 z politických důvodů, tou dobou byl také vyloučen z KSČ. Od počátku roku 1989 vedl právní sekci Československého helsinského výboru, v roce 1990 byl zvolen jeho místopředsedou. Po listopadu 1989 se účastnil legislativních prací zejména v oblasti úpravy politických práv. V lednu 1990 se vrátil na právnickou fakultu, byl jmenován docentem a stal se jejím proděkanem. Byl členem několika legislativních rad vlády, působí také v různých orgánech AV ČR. Od roku 2000 je předsedou Hlávkovy nadace. Je také autorem několika učebnic ústavního práva. V roce 1991 byl Právnickou fakultou UK navržen na funkci ústavního soudce v Ústavním soudě ČSFR, zvolen však v žádném kole nebyl. V roce 2003 byl prezidentem Václavem Klausem navržen na stejnou funkci v Ústavním soudu ČR. V Senátu však získal jen 22 hlasů ze 76, když mu bylo vytýkána zejména jeho aktiv...

Více od autora