Knihy
Knižní kultura a typografie
Typo Avantgarda
František Hrubín
Básníkův rok, [sborníček satiry a ironie na rok...

František Hrubín: Básníkův rok, [sborníček satiry a ironie na rok 1936]

František Hrubín, Jaroslav Seifert, Jan Werich, Stanislav Kostka Neumann, František Halas, Josef Hora, Karel Konrád, Rudolf Medek, Jiří Voskovec, Karel Josef Beneš, Jiří Mařánek, Václav Lacina, Jan Čarek, Petr Křička, Josef Sekera, Otokar Fischer, Jindřich Hořejší, Břetislav Mencák, Václav Renč, Hanuš Jelínek, Miloš Hlávka, Miloš Jirko, Franta Bidlo, Ján Poničan, Svatopluk Kadlec, Josef Dvořák, Jiří Mašek, Óndra Łysohorsky, Zdeněk Grygar, Jan Münzer
Básníkův rok, [sborníček satiry a ironie na rok 1936] : 33 básníků píše na okraj dne : 1935-1936

1936 | Nakladatelství Družstevní práce

Sborník ostře satirických krátkých veršů českých autorů doplněných karikaturami F. Bidla. Jednotliví autoři tak reagují na společenské a politické reálie let 1935-1936. Sborník ostře satirických krátkých veršů českých autorů doplněných karikaturami F. Bidla. Jednotliví autoři tak reagují na společenské a politické reálie let 1935-1936.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	60, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Slunovrat
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 1. 2026 18:27
Číslo položky:	1551752

O autorech

Jan Werich

Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Proslavil se mezi válkami jako jedna z klíčových osobností avantgardního Osvobozeného divadla. Druhou světovou válku jako antifašista strávil v emigraci. Po válce se vrátil do Československa, kde nakonec získal titul národní umělec. Jan Werich byl jediný syn Vratislava Wericha, úředníka První české vzájemné pojišťovny , a jeho manželky Gabriely roz. Choděrové . Za kmotry mu byli Regina Benešová-Werichová a František Choděra. Rodiče se brzy rozvedli a Jan připadl do péče otci. Narodil se na Smíchově , kde měli matčini rodiče hostinec; za první světové války, když byl otec na frontě, žil u své matky v Holešovicích. V roce 1929 se Jan Werich oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou roz. Houskovou , která v 60. letech přeložila dvě divadelní hry z angličtiny. Jejich jediná dcera Jana Werichová byla herečka a překladatelka; její jediná dcera Zdeňka Kvapilová, přezdívaná Fanča , provdaná Hulíková, vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku. Z nemanželského vztahu s neznámou údajně českou umělkyní vzešel syn Jiří Petrášek, český ekonom, vysokoškolský pedagog, spisovatel, příležitostný herec, dabér a moderátor. Jan Werich studoval Masarykovo gymnázium v Křemencově ulici v Praze , kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Poslední ročník v...

Více od autora

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora