Ivan Sergejevič Turgenev
Básně v próze

1931 | Nakladatelství Stanislav Minařík

Drobné poetické prózy, které vznikaly na sklonku autorova života, obsahují úvahy o životě, stáří a smrti, obrážejí válečné události rusko-turecké války, zachycují vzpomínky na prožité veselé i smutné okamžiky i na snová vidění, oslavují lásku, mládí, věčně se obnovující život, přírodu. Jsou zde meditace o trvalé síle u…mění a nadšení i satiricky vyhrocené projevy všímající si sociální nespravedlnosti. Drobné poetické prózy, které vznikaly na sklonku autorova života, obsahují úvahy o životě, stáří a smrti, obrážejí válečné události rusko-turecké války, zachycují vzpomínky na prožité veselé i smutné …okamžiky i na snová vidění, oslavují lásku, mládí, věčně se obnovující život, přírodu. Jsou zde meditace o trvalé síle umění a nadšení i satiricky vyhrocené projevy všímající si sociální nespravedlnosti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	114
Jazyk:	česky
Překladatel:	Stanislav Minařík
Edice:	44. svazek ed. 44. svazek ed. Minaříkova knihovna, 10. svazek ed. 10. svazek ed. I.S. Turgeněv - Sebrané spisy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 6. 2023 10:56
Číslo položky:	573732

O autorovi

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Více od autora