Karel Toman
Básně

1997 | Nakladatelství Český spisovatel

Obsahuje celkově osm Tomanových sbírek, a to včetně jeho málo publikované prvotiny Pohádky krve. Verše většinou vznikaly v 1. čtvrtině 20. století a Toman se v nich projevil jako brilantní lyrik, který dokázal svou poezii zjemnit i zdrsnit. Je samozřejmé, že tuto knihu lze hodnotit jako mimořádný ediční čin, neboť Toma…nova tvorba ve své úplnosti má předpoklady zaujmout i současného čtenáře. Obsahuje celkově osm Tomanových sbírek, a to včetně jeho málo publikované prvotiny Pohádky krve. Verše většinou vznikaly v 1. čtvrtině 20. století a Toman se v nich projevil jako brilantní lyrik, kter…ý dokázal svou poezii zjemnit i zdrsnit. Je samozřejmé, že tuto knihu lze hodnotit jako mimořádný ediční čin, neboť Tomanova tvorba ve své úplnosti má předpoklady zaujmout i současného čtenáře.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	252
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020206566
ISBN:	9788020206565
Editor:	Mojmír Otruba
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Česká knižnice
Vydání:	Vydání v České knižnici první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2025 13:9
Číslo položky:	1312591

O autorovi

Karel Toman

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek , byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst. V Praze se seznámil s ostatními anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, v rámci kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze. Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce. Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky. „Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zde někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umír...

Více od autora