Stanislav Kostka Neumann
Básně II : Dl. 2

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Druhý svazek básnického díla Neumannova shrnuje verše z let 1903-1914, doprovázené podrobným komentářem a odbornou studií. Básník je sám uspořádal do sbírek Hrst květů z různých sezón , České zpěvy . Kniha lesů, vod a strání , Bohyně, světice, ženy , Horký van a jiné básně . Jsou zde doplněny básněmi z Knihy erotiky, v…zniklými v tomto období. Do závěrečného oddílu jsou zařazeny verše, které Neumann otiskoval v různých časopisech a nepojal je do žádné ze svých knih. Druhý svazek básnického díla Neumannova shrnuje verše z let 1903-1914, doprovázené podrobným komentářem a odbornou studií. Básník je sám uspořádal do sbírek Hrst květů z různých sezón , České zpěvy . …Kniha lesů, vod a strání , Bohyně, světice, ženy , Horký van a jiné básně . Jsou zde doplněny básněmi z Knihy erotiky, vzniklými v tomto období. Do závěrečného oddílu jsou zařazeny verše, které Neumann otiskoval v různých časopisech a nepojal je do žádné ze svých knih.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	468
Jazyk:	česky
Editor:	Josef Vohryzek, Milada Chlíbcová
Edice:	Knihovna klasiků., 3. svazek ed. 3. svazek ed. Neumann, Stanislav Kostka: Spisy, Knihovna klasiků. Spisy Jana Nerudy
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 2. 2026 13:45
Číslo položky:	1603491

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora