Miloš Václav Kratochvíl
Báje a pověsti z Čech

1959 | Státní nakladatelství dětské knihy

Tradiční lidové prózy vybrané hlavně z regionálních sbírek. Náměty jsou voleny tak, aby výrazně zachytily společenské poměry a zdůraznily sociální a morální stránku pověstí. Výbor obsáhl báje o strašidlechapodivnýchpřírodníchúkazech, o Rýbrcoulovi, hornické a robotní pověsti, vyprávění o Josefu II. a příběhy z dob velk…ých vojen. Tradiční lidové prózy vybrané hlavně z regionálních sbírek. Náměty jsou voleny tak, aby výrazně zachytily společenské poměry a zdůraznily sociální a morální stránku pověstí. Výbor obsáhl báje o straši…dlechapodivnýchpřírodníchúkazech, o Rýbrcoulovi, hornické a robotní pověsti, vyprávění o Josefu II. a příběhy z dob velkých vojen.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	125 , 8 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milada Marešová
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2024 13:7
Číslo položky:	880903

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora