Sergej Timofejevič Aksakov
Bagrovští : Rodinná kronika - Dětství Bagrovova vnuka

1951 | Nakladatelství Vyšehrad

Toto vyd. obs. dvě volně na sebe navazující vrcholná díla rus. realist. spisovatele . V "Rodinné kronice" sledujeme dvě generace Bagrovských. Hl. postavou je dědeček Štěpán Michajlovič, který převedl svou rodinu na panenskou a velice úrodnou půdu patřící dříve Baškircům . Děd je všemi vážen a - lepší než druzí statkář…i - ctěn i mužiky. Tím více pak vyniknou v "idylicky" epickém vyprávění všechny hrůzy tehd. doby a strašné poměry nevolníků. V líčení statkářských zvěrstev a v krásných obrazech přírody a lovu často připomíná Aksakov Turgeněva. - "Dětská léta Bagrovova vnuka" obs. ve zvýšené míře autobiogr. prvky. Tato kniha bývá srovnávána pro svůj umělecký a psychologický význam s autobiogr. trilogií Tolstého. - Závěrem přiřazena pohádka "Červený kvíteček", zal. na lid. tradici. Toto vyd. obs. dvě volně na sebe navazující vrcholná díla rus. realist. spisovatele . V "Rodinné kronice" sledujeme dvě generace Bagrovských. Hl. postavou je dědeček Štěpán Michajlovič, který převedl… svou rodinu na panenskou a velice úrodnou půdu patřící dříve Baškircům . Děd je všemi vážen a - lepší než druzí statkáři - ctěn i mužiky. Tím více pak vyniknou v "idylicky" epickém vyprávění všechny hrůzy tehd. doby a strašné poměry nevolníků. V líčení statkářských zvěrstev a v krásných obrazech přírody a lovu často připomíná Aksakov Turgeněva. - "Dětská léta Bagrovova vnuka" obs. ve zvýšené míře autobiogr. prvky. Tato kniha bývá srovnávána pro svůj umělecký a psychologický význam s autobiogr. trilogií Tolstého. - Závěrem přiřazena pohádka "Červený kvíteček", zal. na lid. tradici.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	687
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Müller
Překladatel:	Jaroslav Teichmann, Miloš Matula
Edice:	Živý odkaz světa : knihovna světových klasiků, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihovna světových klasiků
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2026 13:37
Číslo položky:	1721419

O autorovi

Sergej Timofejevič Aksakov

Sergej Timofejevič Aksakov byl ruský spisovatel. Proslul poloautobiografickými románovými kronikami z ruské vesnice a loveckými či rybářskými povídkami. Již v roce 1805, jako čtrnáctiletý, vstoupil na univerzitu v Kazani. V roce 1807 studia ukončil a následně v Petrohradě vstoupil do státní služby, když se stal překladatelem v komisi pro sestavování zákonů. V roce 1811 se státní služby vzdal a o rok později se usadil v Moskvě, kde žil v kruhu divadelních herců. Hercem se také marně snažil stát. V roce 1816 se oženil s dcerou generála Zaplatina a čtyři roky pak žil na rodinných statcích. Až v roce 1826 se natrvalo usadil v Moskvě. Vstoupil znovu do státní služby, když se roku 1827 stal státním cenzorem. V roce 1834 post opustil ve prospěch úřadu školního inspektora, který zastával do roku 1839. Po smrti jeho otce v roce 1837 mu totiž připadlo značné jmění a zaměstnání dále nepotřeboval, až do smrti žil z renty. Od té doby se také více mohl věnovat literatuře. V jeho domě se scházela intelektuální a literární společnost, často zaměřená slavjanofilsky. Patřil k ní i Nikolaj Vasiljevič Gogol, který měl obrovský vliv na Aksakovovy vlastní literární pokusy a stali se též blízkými přáteli, často si vzájemně předčítali texty. Roku 1847 mu vyšly rybolovecké povídky, roku 1856 první z románových kronik Semejnaja chronika. Od roku 1847 měl ovšem také značné problémy se zrakem. Většinu času musel trávit v temném pokoji a posléze též přišel o jedno oko. Na jaře roku 1858 se nemoc značně zhoršila a trpěl velkými bolestmi. Přesto stále diktoval své literární texty. Za rok poté zemřel. Jeho synové Konstantin Sergejevič Aksakov a Ivan Sergejevič Aksakov byli významnými literárními kritiky....

Více od autora