Albert Pilát
Atlas rostlin

1953 | Státní pedagogické nakladatelství

Autoři vysvětlují, že se při výběru řídili hlediskem celostátním a pojali do atlasu i některé druhy, které, ačkoliv se vyskytují vzácněji, mají význam v lékařství, potravinářství, textilním průmyslu, nebo jinde. Sem patří řepík lékařský, potměchuť, rulík, námel a j. Dále jsou do atlasu zařazeny bledule, hlaváček jarní,… šafrán Heuffelův a několik vzácnějších rostlin později kvetoucích, jako střevíčník, lilie zlatohlavá a hořec tolitovitý; dále několik rostlin cizího původu, ale hospodářsky důležitých, jako jsou na příklad řepka olejka, len setý, mák a slunečnice roční. Jinak kniha popisuje rostliny, s nimiž se u nás všude setkáváme. U jednotlivých rostlin je pojednáno o jejich užitkovosti, o jejich léčivých účincích a jsou připojeny i fytogeografické a biologické poznatky. Autoři vysvětlují, že se při výběru řídili hlediskem celostátním a pojali do atlasu i některé druhy, které, ačkoliv se vyskytují vzácněji, mají význam v lékařství, potravinářství, textilním průmyslu, …nebo jinde. Sem patří řepík lékařský, potměchuť, rulík, námel a j. Dále jsou do atlasu zařazeny bledule, hlaváček jarní, šafrán Heuffelův a několik vzácnějších rostlin později kvetoucích, jako střevíčník, lilie zlatohlavá a hořec tolitovitý; dále několik rostlin cizího původu, ale hospodářsky důležitých, jako jsou na příklad řepka olejka, len setý, mák a slunečnice roční. Jinak kniha popisuje rostliny, s nimiž se u nás všude setkáváme. U jednotlivých rostlin je pojednáno o jejich užitkovosti, o jejich léčivých účincích a jsou připojeny i fytogeografické a biologické poznatky.

Stav

Dobrý

brož má natržený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, brož má natržený hřbet
Vazba:	brožovaná, volné listy v deskách
Počet stran:	81 s., 112 listů barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otto Ušák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 6. 2025 7:17
Číslo položky:	1275614

O autorovi

Albert Pilát

Albert Pilát byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník. Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové. Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů , které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize. V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce. Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů. V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracov...

Více od autora