Vladimír Guth, František Link, Josef Mohr, Bohumil Šternberk, J. M. Mohr
Astronomie : II

1954 | Nakladatelství Československé akademie věd

První svazek probírá nejprve základy hvězdářského zeměpisu, zabývá se časem a kalendářem, informuje o dalekohledech, hvězdárnách, astronomických přístrojích a mimo jiné i o cirkumzenitálu, který sestrojili Nušl a Frič. Taképoučuje o fotografii, fotometrii, radioastronomii a o úkolech astronomie praktické. Soustavně se …zabývá naší Zemí, Sluncem, Měsícem a jednotlivými planetami sluneční soustavy. Věnuje pozornost i nebeské mechanice a metodám,jimiž se měří vzdálenosti v sluneční soustavě a poučuje o meziplanetární hmotě i o vývoji sluneční soustavy s přihlédnutím k výsledkům bádání v SSSR. První svazek probírá nejprve základy hvězdářského zeměpisu, zabývá se časem a kalendářem, informuje o dalekohledech, hvězdárnách, astronomických přístrojích a mimo jiné i o cirkumzenitálu, který sestr…ojili Nušl a Frič. Taképoučuje o fotografii, fotometrii, radioastronomii a o úkolech astronomie praktické. Soustavně se zabývá naší Zemí, Sluncem, Měsícem a jednotlivými planetami sluneční soustavy. Věnuje pozornost i nebeské mechanice a metodám,jimiž se měří vzdálenosti v sluneční soustavě a poučuje o meziplanetární hmotě i o vývoji sluneční soustavy s přihlédnutím k výsledkům bádání v SSSR.

Součástí souboru:

Astronomie 1954 (2 svazky (1111 ), 29 nečíslovaných obrazových příloh, 2. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	663-1111
Jazyk:	česky
Vydání:	II. vydání
Vydáno v:	Praha

O autorech

František Link

Narozen 15. 8. 1906 v Brně, zemřel 28. 9. 1984 v Paříži . RNDr., DrSc., astronom, astrofyzik, zaměřoval se na výzkum Slunce a vztahů Slunce-Země, průkopník vesmírného výzkumu.

Více od autora

Vladimír Guth

Vladimír Guth byl český astronom. Zabýval se především sledováním komet a meteorických rojů. Byl také ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém plese na Slovensku. Vladimír Guth se narodil ve Vrchlabí. Vystudoval astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul doktora přírodních věd , na své alma mater se i habilitoval . V letech 1928 – 1950 působil na Státní hvězdárně v Praze a na observatoři Ondřejov. V roce 1951 vystřídal Antonína Bečváře jako ředitel astronomické observatoře na Skalnatém plese. Během působení Vladimíra Gutha byla observatoř dobudována a byla začleněna do systému akademických pracovišť jako Astronomický ústav slovenské akademie věd, přičemž Vladimír Guth se stal jeho prvním ředitelem. V této době Guth pravidelně přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Vyškolil první slovenské aspiranty. V roce 1956 se vrátil do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde byl vedoucím oddělení meziplanetární hmoty a vedoucím observatoře. Ve stejném roce obhájil titul DrSc. Od roku 1961 externě přednášel astronomii na Univerzitě Karlově v Praze, kde byl v roce 1966 jmenován řádným profesorem. Byl zvolen členem korespondentem Slovenské akademie věd a později Československé akademie věd . Zemřel 24. června 1980 v Praze. Hlavní oblastí vědecké činnosti Vladimíra Gutha byl výzkum meziplanetární hmoty, zejména dynamika komet a meteorických rojů. Stal se světovou kapacitou v oblasti metodiky a interpretace vizuálních pozorování meteorů. Byl zakladatelem československé meteorické školy, která se v celosvětovém měřítku získala mnoho prvenství. Věnoval se ale také dalším astronomickým problémům: od výpočtu dráhy komet přes dynamiku umělých družic až k výzkumu atmosférické extinkce. Vedl dvě expedice do SSSR za zatměním Slunce . Měl zásluhu na úspěšné účasti Československa na velkých mezinárodních projektech, jako ...

Více od autora