Luisa Landová-Štychová
Astronomie v boji s Vatikánem

1951 | Nakladatelství Život a práce

Autorka soustřeďuje se na konflikt Giordano Bruna a Galileo Galileiho s všemocnou tehdy církví katolickou, která stejně jako všechny církve před ní snažila se být výlučným vlastníkem astronomie a vůbec vědy k mocenským účelům. Na případě těchto dvou obětí inkvisice načrtává stručně jak astronomie vymaněná osobnostmi ja…ko Bruno, Galilei a Koperník ze staleté služebnosti církvi stává se revoluční naukou a zahajuje nové údobí věd, které spolu s lidskou prací mění tvářnost světa a společnosti. V astronomii pracuje s úspěchem i řada žen, jimž bylo dříve vůbec bráněno ve vyšším vzdělání. Poslední kapitola spisku, nazvaná výmluvně Vědění všem, přehlíží popularisaci astronomie v SSSR a u nás. Autorka soustřeďuje se na konflikt Giordano Bruna a Galileo Galileiho s všemocnou tehdy církví katolickou, která stejně jako všechny církve před ní snažila se být výlučným vlastníkem astronomie a vůbe…c vědy k mocenským účelům. Na případě těchto dvou obětí inkvisice načrtává stručně jak astronomie vymaněná osobnostmi jako Bruno, Galilei a Koperník ze staleté služebnosti církvi stává se revoluční naukou a zahajuje nové údobí věd, které spolu s lidskou prací mění tvářnost světa a společnosti. V astronomii pracuje s úspěchem i řada žen, jimž bylo dříve vůbec bráněno ve vyšším vzdělání. Poslední kapitola spisku, nazvaná výmluvně Vědění všem, přehlíží popularisaci astronomie v SSSR a u nás.

Stav

Dobrý

obálka s polepkou

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s polepkou
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	52, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Vědění všem
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 14:30
Číslo položky:	1031832

O autorovi

Luisa Landová-Štychová

Luisa Landová-Štychová, též Louisa Landová-Štychová, rozená Vorlíčková , byla česká novinářka, popularizátorka vědy a průkopnice feminismu a politička. Zasedala v československém parlamentu jako poslankyně za Československou stranu národně socialistickou, později za Socialistické sjednocení a Komunistickou stranu Československa. Narodila se jako Aloisie Vorlíčková v rodině majitele koloniálu a pekařství. V mládí se dostala do konfliktu s otcem, když odmítla v Ratboři převzít jeho obchod a místo toho vstoupila plně do víru dělnického hnutí. Mění si jméno na Landová , seznamuje se s anarchistickým hnutím a v něm též s Ing. Jaroslavem Štychem , s nímž po svatbě v roce 1912 sdílela nejen názory a osudy politické, ale i zájem o astronomii. Politicky na sebe poprvé upozornila v září 1907 účastí na antimilitaristických protestech českých anarchistů. Vstupuje do České anarchistické federace, ale více známou se stala až po roce 1912, kdy vystupuje s na svou dobu radikálně feministickými názory. Na jedné takové přednášce kritizovala rodinu jako oporu kapitálu, militarismu a klerikalismu. Ač sama vdaná, považovala manželství za projev soukromého vlastnictví, kritizovala rovněž postavení ženy v domácnosti. Byla tak vlastně první, kdo v českém anarchistickém hnutí nadhodila ženskou otázku. Její tehdejší názory může považovat za prehistorii anarchofeminismu. V roce 1913 zakládá s manželem Svaz socialistických monistů, ateistickou organizaci napojenou na sociální demokracii. Jejím předsedou byl filozof F. V. Krejčí. Spolek neměl dlouhého trvání. Za první světové války byl zakázán, nicméně jeho činnost prakticky nadále pokračovala ve spolku Sdružení dělnických abstinentů a poté v Astronomickém kroužku. Ideové tříbení v anarchistickém hnutí dospělo až k pokusu o založení politické strany. Část anarchistů si uvědomovala dosavadní ome...

Více od autora