Jan Sokol, Zdeněk Pinc
Antropologie a etika

2003 | Nakladatelství Triton

Kniha Antropologie a etika je souborem osmnácti více či méně rozsáhlých příspěvků publikovaných či přednesených přibližně v posledních deseti letech. Proto také nejde o homogenní celek s jediným hlavním námětem, určité spojovací prvky jsou ale pro celou publikaci charakteristické: pokud jde o druhou část názvu, „etika"…, je to hledání nejlepšího chování - na rozdíl od mravu, který zahrnuje chování v určité komunitě obvyklé, a morálky, která označuje chování dovolené, má etika pomoci nacházet chování nejlepší - a texty sledují právě pokusy v tomto směru. Zvláště k pojmu „mrav" se pak vztahují další příspěvky orientované více k první části názvu, „antropologie". Rozsah témat je zde však daleko širší - od problémů spojených s xenofobií ve vztahu různých společenství a stále přítomných antropologických konstant v těchto vztazích až po náměty spojené bezprostředněji s otázkami současnosti . Není vcelku pochyb, že témata pojednávaná v jednotlivých statích a problémy, k nimž autoři vyjadřují svoje názory, může každý řešit odlišně, pokud se jimi bude zaobírat. Nicméně může při svém vlastním myšlení a konání vzít v úvahu i názory jiných. Kniha Antropologie a etika je souborem osmnácti více či méně rozsáhlých příspěvků publikovaných či přednesených přibližně v posledních deseti letech. Proto také nejde o homogenní celek s jediným hlavn…ím námětem, určité spojovací prvky jsou ale pro celou publikaci charakteristické: pokud jde o druhou část názvu, „etika", je to hledání nejlepšího chování - na rozdíl od mravu, který zahrnuje chování v určité komunitě obvyklé, a morálky, která označuje chování dovolené, má etika pomoci nacházet chování nejlepší - a texty sledují právě pokusy v tomto směru. Zvláště k pojmu „mrav" se pak vztahují další příspěvky orientované více k první části názvu, „antropologie". Rozsah témat je zde však daleko širší - od problémů spojených s xenofobií ve vztahu různých společenství a stále přítomných antropologických konstant v těchto vztazích až po náměty spojené bezprostředněji s otázkami současnosti . Není vcelku pochyb, že témata pojednávaná v jednotlivých statích a problémy, k nimž autoři vyjadřují svoje názory, může každý řešit odlišně, pokud se jimi bude zaobírat. Nicméně může při svém vlastním myšlení a konání vzít v úvahu i názory jiných.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	167
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072543725
ISBN:	9788072543724
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2025 10:22
Číslo položky:	1242320

O autorech

Jan Sokol

Jan Sokol byl český filosof, disident, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech 1990–1992, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Josefa Tošovského v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách prezidenta České republiky v únoru 2003. Byl jedním z výrazných českých křesťanských intelektuálů. Zabýval se hlavně filosofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí. Přednášel na četných českých i zahraničních univerzitách, zejména na evropská a filosofická témata. Byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy . Patřil mezi aktivní přispěvatele Wikipedie, byl také čestným členem spolku Wikimedia Česká republika. Narodil se 18. dubna 1936 v Praze do katolické rodiny, jeho otec Jan byl architekt, jeho dědeček František Nušl byl astronom a matematik. Jeho mladší bratr Václav je grafický umělec. Vyučil se na zlatníka; pracoval jako zlatník a později mechanik. V roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964–1990 pracoval jako programátor, později byl vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu matematických strojů; vydal několik knih a řadu článků o počítačích. Byl jedním z hlavních architektů operačních systémů pro počítače EC1021 a řady EC1025, EC1027. Pomohl najít uplatnění při programátorské práci lidem vyhozeným z různých zaměstnání a celý tento tým se stal pro fungování ústavu nepostradatelný. Zabýval se různými odvětvími techniky , ale i botanikou. Roku 1961 se oženil s Františkou roz. Patočkovou , dcerou filosofa Jana Patočky. Manželé měli dva syny a dceru. Od roku 1990 byl Jan Sokol členem redakční rady časopisu Přítomnost (v letech 1995–2000 v...

Více od autora

Zdeněk Pinc

Narozen 10.2.1945 v Příbrami.PhDr., doc v oboru filozofie a sociologie, ředitel Institutu základů vzdělanosti, práce z oboru ústavního práva, filozofie a pedagogiky.

Více od autora