Jaroslav Malina, Jiří Hlušička
Antonín Širůček : 1913-1977

2014 | Nakladatelství CERM Nadace Universitas

Antonín Širůček patří k výrazným osobnostem výtvarného života města Brna a jeho dílo představuje též nezanedbatelný vklad českému umění druhé poloviny dvacátého století. Narodil se 31. ledna 1913 v Trávníku u Letovic jako první syn v rolnické rodině a podle tehdejších zvyklostí měl převzít starost o hospodářství. Soch…ařský talent, který jinoch projevil poměrně záhy, však jeho životní dráhu změnil. V letech 1933 až 1935 vystudoval Odbornou keramickou školu v Praze a hned po jejím absolutoriu byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru profesora Bohumila Kafky, přední osobnosti českého novodobého sochařství. Dílo Antonína Širůčka se vyznačuje jednotou v rozmanitosti. Vyšel z tradice novodobého sochařství, ale jeho touha objevovat nové obzory jej vedla k modernímu ztvárnění různých podnětů i k volbě nejen sochařských, ale i kreslířských a malířských prostředků. Jednotícím činitelem jeho tvůrčího snažení bylo humanistické krédo. To se promítlo v dominantním místě, které v tematickém repertoáru jeho soch a obrazů přísluší tématům milenců, mateřství a rodiny. Posedlostí nalézt výtvarně účinný ekvivalent současného života zaujal Širůčkův odkaz v českém umění druhé poloviny dvacátého století nezanedbatelné místo. Antonín Širůček patří k výrazným osobnostem výtvarného života města Brna a jeho dílo představuje též nezanedbatelný vklad českému umění druhé poloviny dvacátého století. Narodil se 31. ledna 1913 v Tr…ávníku u Letovic jako první syn v rolnické rodině a podle tehdejších zvyklostí měl převzít starost o hospodářství. Sochařský talent, který jinoch projevil poměrně záhy, však jeho životní dráhu změnil. V letech 1933 až 1935 vystudoval Odbornou keramickou školu v Praze a hned po jejím absolutoriu byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru profesora Bohumila Kafky, přední osobnosti českého novodobého sochařství. Dílo Antonína Širůčka se vyznačuje jednotou v rozmanitosti. Vyšel z tradice novodobého sochařství, ale jeho touha objevovat nové obzory jej vedla k modernímu ztvárnění různých podnětů i k volbě nejen sochařských, ale i kreslířských a malířských prostředků. Jednotícím činitelem jeho tvůrčího snažení bylo humanistické krédo. To se promítlo v dominantním místě, které v tematickém repertoáru jeho soch a obrazů přísluší tématům milenců, mateřství a rodiny. Posedlostí nalézt výtvarně účinný ekvivalent současného života zaujal Širůčkův odkaz v českém umění druhé poloviny dvacátého století nezanedbatelné místo.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072048414
ISBN:	9788072048410
Ilustrátor:	Antonín Širůček
Edice:	Osobnosti
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	4. 6. 2026 9:28
Číslo položky:	1779974

O autorech

Jaroslav Malina

Malina, Jaroslav A. , český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel; profesor antropologie a ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Malina měl už od dětství velkou zálibu v archeologii a antropologii. Po dokončení střední školy se přihlásil ke studiu archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také promoval v roce 1967. V roce 1969 provedl se svými kolegy první archeologický experiment. Tímto experimentem a svou následující prací a iniciativou v experimentální archelogii se stal zakladatelem této vědecké disciplíny v tehdejším Československu. Právě díky své práci s experimentem postupně přesouval své zájmy k výzkumu v antropologii. Díky své práci v oblasti experimentální archeologie se Jaroslav Malina důkladně seznámil a ocenil komplexnost lidské přirozenosti a zaměřil své výzkumné a badatelské zájmy k antropologii. Na začátku devadesátých let minulého století znovu-založil, společně s Janem Benešem a Vladimírem Novotným, Katedru antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Katedra přímo navazovala na Sukův Antropologický ústav, který byl v letech 1948 – 19891 z ideologických důvodů striktně omezen a redukován. Malina, stejně jako jeho kolegové, silně podporoval koncept antropologie jako celostního, integrálního vědeckého oboru, který zkoumá člověka ze všech myslitelných úhlů pohledu. Jaroslav Malina se stal ředitelem1 Katedry antropologie po úmrtí jejího prvního ředitele Jana Beneše

Více od autora

Jiří Hlušička

Jiří Hlušička je český historik umění a výtvarný kritik se zaměřením na české umění 20. století, muzejní a galerijní pracovník. Po vyučení typografem v tiskárně v Liberci absolvoval vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně . Na brněnské Filozofické fakultě vystudoval v letech 1952-1957 dějiny umění a estetiku u prof. Alberta Kutala a Václava Richtera. Od roku 1957 pracoval jako asistent na Katedře dějin architektury a ornamentálního kreslení FAPS VUT Brno. Po nástupu na místo přednosty obrazárny Moravského muzea roku 1959 se zasloužil o vznik Moravské galerie v Brně. V letech 1961 až 1989 zde vykonával funkci ředitele. Koncipoval program galerie a připravil četné výstavy českého a československého moderního umění. Je spoluzakladatelem Mezinárodního bienále užité grafiky a až do roku 1989 byl jeho generálním komisařem.Za vedení Jiřího Hlušičky vždy doplňovaly sbírkotvornou, výstavní a publikační práci Moravské galerie různé formy kulturně výchovné činnosti. Jiří Hlušička podnítil organizování kulturních pořadů, které zvýšily popularitu galerie, jednalo se např. o cyklus večerů, kde společné působení slova, obrazu a hudby mělo přiblížit vybrané kapitoly z dějin světového i českého umění. Dále byl iniciátorem kulturně výchovných pořadů pro mládež. V roce 1971 působil jako externí učitel dějin umění na JAMU, v letech 1977-1989 jako externí přednášející Semináře dějin umění FF MU v Brně. Byl členem umělecké rady Ministerstva kultury , vědeckých rad NG v Praze a SNG v Bratislavě, a vykonával funkce ve SČVU . Publikuje v odborných časopisech i knižně. Věnuje se znalecké činnosti v oboru českého umění dvacátého století. Ve svých publikacích Jiří Hlušička uplatňuje uměleckohistorickou metodu, jež věcný a přesný rozbor tvorby jednotlivých osobností nebo vývojových období začleňuje do širších historických souvislostí. Podrobně - viz Hlušička: vlastní bibliogra...

Více od autora