Federico Fellini, Tonino Guerra
Amarcord

1978 | Nakladatelství Odeon

Filmová povídka jako předloha slavného stejnojmenného filmu evokuje atmosféru jednoho italského městečka v třicátých letech, tedy v době, kdy zemi ovládla Mussoliniho fašistická diktatura, a očima dospívajícího chlapce přibližuje jeho historky, směšné i smutné postavy Filmová povídka jako předloha slavného stejnojmenného filmu evokuje atmosféru jednoho italského městečka v třicátých letech, tedy v době, kdy zemi ovládla Mussoliniho fašistická diktatura, a očima dos…pívajícího chlapce přibližuje jeho historky, směšné i smutné postavy

Stav

Velmi dobrý

oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	187 , 28 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alena Bahníková
Edice:	Odeon
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2025 11:59
Číslo položky:	1295076

O autorech

Federico Fellini

Federico Fellini byl italský filmový režisér a scenárista. Je držitelem pěti Oscarů, čtyři získal za nejlepší cizojazyčný film a jednoho za celoživotní dílo . Narodil se jako nejstarší ze tří dětí, otec vyrostl na statku blízko Rimini, kde Federico trávil prázdniny. Po maturitě roku 1938 odešel do Florencie, kde se živil kreslením vtipů a karikatur. Zde také psal Příběhy Gordona Flashe pro časopis 420. Roku 1939 odešel do Říma, kde se zapsal na univerzitu, pracoval jako karikaturista a ilustrátor a příležitostně psal do několika novin. Psal také texty a skeče pro rozhlas a pravidelné sloupky pro humoristický časopis Marc´Aurelio, kde se seznámil s řadou svých pozdějších spolupracovníků. V rozhlase poznal také svoji pozdější ženu Giuliettu Masinu, kterou si v roce 1943 vzal. Po osvobození Říma americkou armádou si s několika přáteli otevřel „Funny Face Shop“, kde kreslil pro americké vojáky karikatury. Po druhé světové válce se věnoval téměř výhradně filmu. Seznámil se s režisérem Robertem Rossellinim, s nímž psal scénář pro film Řím – otevřené město , za nějž byl poprvé nominován na Oscara. Roku 1950, už jako autor 19 scénářů, natočil společně s Albertem Lattuadou svůj první film, Světla variété. Samostatný režijní debut přišel v roce 1952 s filmem Bílý šejk s Albertem Sordim v hlavní roli. O rok později natočil Darmošlapi, v niž hrála i Lída Baarová. Ale úspěch měl až roku 1954 s filmem Silnice , ve kterém hrála Giulietta Masina hlavní ženskou roli. Přes odpor Luchina Viscontiho a jeho přívrženců získal řadu ocenění v Itálii i v zahraničí, například Stříbrného lva za nejlepší režii na festivalu v Benátkách. Po neúspěchu filmu Il bidone natočil s pomocí Piera Paola Pasoliniho snímek Cabiriiny noci, který vzbudil ostrou kritiku, ale měl velký úspěch. Felliniho nejslavnější film je Sladk...

Více od autora