Knihy
Poezie
Česká poezie
František Hrubín
Ako sa chystá radosť

František Hrubín
Ako sa chytá radosť

1978 | Nakladatelství Mladé letá

Výber najlepších textov Františka Hrubína pre deti predškolského veku preložil a prebásnil Milan Rúfus. Obsahuje básničky o zvieratkách, mesiačiku, slniečku, trávičke, o hračkách a iných veciach blízkych malým deťom. Sú tu aj vtipné hádanky a rozprávky. Z tejto knižky sála radosť a dôverčivosť bezstarostného detstva. Výber najlepších textov Františka Hrubína pre deti predškolského veku preložil a prebásnil Milan Rúfus. Obsahuje básničky o zvieratkách, mesiačiku, slniečku, trávičke, o hračkách a iných veciach blízk…ych malým deťom. Sú tu aj vtipné hádanky a rozprávky. Z tejto knižky sála radosť a dôverčivosť bezstarostného detstva.

Stav

Mírně opotřebená

razítko z knihovny, odřený hřbet desek

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	104
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Milan Rúfus
Edice:	Studnička
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	10. 1. 2023 12:2
Číslo položky:	471541

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora