Trofim Denisovič Lysenko
Agrobiologie : práce o otázkách genetiky, selekce a semenářství

1951 | Nakladatelství Brázda

Základní dílo sovětského agrobiologa, jehož práce daly nový směr sovětské vědě i sovětskému zemědělství. Theoretické základy jarovisace. Selekce a theorie stupňovitého vývoje rostlin. O změnu v semenářstva. O křížena uvnitř odrůdy samoprašných rostlin. O dvou směrech v genetice. Kolchozní chatylaboratoře a zemědělská …věda. Křížení uvnitř odrůdy a Mendelův "zákon" vyštěpení. Mentorování jako mocný prostředek šlechtění. Mičurinská theorie základem semenářství. Tvůrce sovětské agrobiologie . Mičurinská věda na všesvazové zeměděl. výstavě v Moskvě. O způsobu řízení rostlinných organismů. Nové úspěchy v řízení povahy rostlin. Organismus a prostředí. Engels a některé otázky darwinismu. Co je mičurenská genetika. K.A. Temerjazev a úkoly agrobiologie. O dědičnosti a její proměnlivosti. Přirozený výběr a konkurence uvnitř druhu. Genetika. Úkoly Leninovy všesvazové akademie zemědělských věd. Proč se buržoasní věda bouří proti práci sovětských vědců. O situaci v biologii. Pokusné výsadby lesních pásů hnízdovým způsobem. Základní dílo sovětského agrobiologa, jehož práce daly nový směr sovětské vědě i sovětskému zemědělství. Theoretické základy jarovisace. Selekce a theorie stupňovitého vývoje rostlin. O změnu v semen…ářstva. O křížena uvnitř odrůdy samoprašných rostlin. O dvou směrech v genetice. Kolchozní chatylaboratoře a zemědělská věda. Křížení uvnitř odrůdy a Mendelův "zákon" vyštěpení. Mentorování jako mocný prostředek šlechtění. Mičurinská theorie základem semenářství. Tvůrce sovětské agrobiologie . Mičurinská věda na všesvazové zeměděl. výstavě v Moskvě. O způsobu řízení rostlinných organismů. Nové úspěchy v řízení povahy rostlin. Organismus a prostředí. Engels a některé otázky darwinismu. Co je mičurenská genetika. K.A. Temerjazev a úkoly agrobiologie. O dědičnosti a její proměnlivosti. Přirozený výběr a konkurence uvnitř druhu. Genetika. Úkoly Leninovy všesvazové akademie zemědělských věd. Proč se buržoasní věda bouří proti práci sovětských vědců. O situaci v biologii. Pokusné výsadby lesních pásů hnízdovým způsobem.

Stav

Dobrý

Lehce prohnuté desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Lehce prohnuté desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	633
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Zemědělská věda. Velká řada
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2024 11:4
Číslo položky:	958024

O autorovi

Trofim Denisovič Lysenko

Trofim Děnisovič Lysenko byl ukrajinský agronom, který v období stalinismu mocenskými metodami zcela ovládl sovětskou biologii. Lysenko získal řadu vědeckých hodností, mj. akademika AV SSSR a Leninovy akademie, titul hrdiny socialistické práce a Leninův i Stalinův řád. Lysenko odmítl mendelovskou genetiku a místo toho vycházel z nekriticky aplikované Mičurinovy teorie hybridizace a Lamarckovy teorie o dědičnosti získaných vlastností. Nadřazením ideologie a politické moci nad vědu vzniklo učení nazývané lysenkismus. Velká část Lysenkových experimentů je dnes považována buď za diletantské pokusy nesplňující požadavky na vědeckou práci, nebo přímo za vědomé podvody. Lysenko pro svůj neortodoxní výzkum získal podporu sovětského vůdce Stalina. Lysenko sliboval významné zvýšení zemědělských výnosů, které bylo pro Sovětský svaz velmi žádoucí – zejména po hladomorech a ztrátě produktivity v důsledku násilné kolektivizace na počátku 30. let. V roce 1940 se Lysenko stal ředitelem Ústavu genetiky v rámci Akademie věd SSSR a díky získanému politickému vlivu jeho doktrína zcela opanovala sovětskou vědu a školství. Lysenkismus byl ve svém zenitu v roce 1948, kdy Lysenko dosáhl umlčení vědeckých oponentů. Ti ztratili funkce nebo zaměstnání a mnozí byli vězněni. Lysenkův vliv na sovětskou zemědělskou praxi zeslábl v 50. letech. Když se nepodařilo dosáhnout slibovaných vysokých výnosů, Sovětský svaz v tichosti opustil Lysenkovu zemědělskou praxi ve prospěch moderních zemědělských postupů. Lysenkovo učení bylo v Sovětském svazu oficiálně zavrženo v roce 1964 a následujícího roku byl Lysenko odvolán z funkce ředitele Ústavu genetiky. T. D. Lysenko měl stoupence a obdivovatele i v Československu. V roce 1949 mu Vysoká škola zemědělská v Brně udělila čestný doktorát „za vynikající ...

Více od autora