Jaroslav Raimund Vávra
Africké cesty 2. část.

1955 | Nakladatelství Mladá fronta

Vávrovy “Africké cesty”,konané v letech 1931, 1937 a 1947 a jednotlivě vylíčené v knihách “Tuareg, poslední mohykán pravěkého člověka saharského”, “Země zadávená žízní” a “Zastřená tvář Afriky”, se zde slily v jedno jediné pásmo, jednu zkušenost, jedno panorama: nádherná i polorozpadlá města, krajiny pusté jako “po stv…oření světa”, bohatství, lesk, přepych - a bezměrná ubohost, bída a zotročení barevných afrických plemen - z toho všeho je utkaná široká a pestrá osnova této dvojknihy, v níž se v poutavě prudkých kontrastech prolíná minulost i přítomnost berbersko-arabské Afriky. Autor není cestovatel ve starém smyslu toho slova. Jaroslav R. Vávra je romanopisec; jeho cesty nejsou jen toulkami za svítivými kraji Orientu. Cestuje, aby studoval, ověřoval si poznatky národopisné, zeměpisné, sociální a historické. Ať na troskách starověkého Kartaga vypravuje tragedii poslední války Punů s Římany, ať v kvetoucím městě Konstantině vypráví dobrodružné osudy velkého krále Massinissy, ať podle starých zážitků líčí dávné obrazy minulých společností, dožívajících dnes již jen v hladu, bolácích a v hadrech ve kterémsi koutě nesmírné Sahary, vždycky dovede roznítit i udržet pozornost čtenáře. Tato kniha je pečlivě autorovým výborem všeho podstatného a definitivního ze tří obsáhlých knih - tří pohledů v rozmezí téměř dvaceti let. Velkí počet autorských fotografií, řada kreseb, plánků a map doprovází toto dílo, upravené dnes především pro mladé čtenáře. Vávrovy “Africké cesty”,konané v letech 1931, 1937 a 1947 a jednotlivě vylíčené v knihách “Tuareg, poslední mohykán pravěkého člověka saharského”, “Země zadávená žízní” a “Zastřená tvář Afriky”, se zd…e slily v jedno jediné pásmo, jednu zkušenost, jedno panorama: nádherná i polorozpadlá města, krajiny pusté jako “po stvoření světa”, bohatství, lesk, přepych - a bezměrná ubohost, bída a zotročení barevných afrických plemen - z toho všeho je utkaná široká a pestrá osnova této dvojknihy, v níž se v poutavě prudkých kontrastech prolíná minulost i přítomnost berbersko-arabské Afriky. Autor není cestovatel ve starém smyslu toho slova. Jaroslav R. Vávra je romanopisec; jeho cesty nejsou jen toulkami za svítivými kraji Orientu. Cestuje, aby studoval, ověřoval si poznatky národopisné, zeměpisné, sociální a historické. Ať na troskách starověkého Kartaga vypravuje tragedii poslední války Punů s Římany, ať v kvetoucím městě Konstantině vypráví dobrodružné osudy velkého krále Massinissy, ať podle starých zážitků líčí dávné obrazy minulých společností, dožívajících dnes již jen v hladu, bolácích a v hadrech ve kterémsi koutě nesmírné Sahary, vždycky dovede roznítit i udržet pozornost čtenáře. Tato kniha je pečlivě autorovým výborem všeho podstatného a definitivního ze tří obsáhlých knih - tří pohledů v rozmezí téměř dvaceti let. Velkí počet autorských fotografií, řada kreseb, plánků a map doprovází toto dílo, upravené dnes především pro mladé čtenáře.

Součástí souboru:

Africké cesty 1955 (2 sv. (274 s., [64] s. obr. příl.; 251 s., [64] s. obr. příl.), 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

razítko knihovny

Vytvořit poptávku

	Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 99 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	251, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Glóbus
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2022 10:54
Číslo položky:	355508

O autorovi

Jaroslav Raimund Vávra

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.

Více od autora