Benjamin Constant
Adolf

1957 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Nedlouhý román „Adolf" byl napsán r. 1816. Je to jediné beletristické dílo, které svého autora, politika a publicistu, přítele paní de Staël, přežilo. Tehdy oblíbenou formou pamětí, dopisů, nalezeného rukopisu je v knížce vylíčen vývoj vztahů třicetileté ženy a jejího o deset let mladšího milence od prvního vzplanutí …jinochova až po smrt Elenory. Elenora obětovala Adolfovi vše, společenské postavení, jmění, lásku svých dětí a nakonec i život, přesto se však stala milenci přítěží. Děj je v podstatě omezen pouze na dvě osoby. Constant se stal jedním ze zakladatelů světového psychologického románu. Nedlouhý román „Adolf" byl napsán r. 1816. Je to jediné beletristické dílo, které svého autora, politika a publicistu, přítele paní de Staël, přežilo. Tehdy oblíbenou formou pamětí, dopisů, nalezeného… rukopisu je v knížce vylíčen vývoj vztahů třicetileté ženy a jejího o deset let mladšího milence od prvního vzplanutí jinochova až po smrt Elenory. Elenora obětovala Adolfovi vše, společenské postavení, jmění, lásku svých dětí a nakonec i život, přesto se však stala milenci přítěží. Děj je v podstatě omezen pouze na dvě osoby. Constant se stal jedním ze zakladatelů světového psychologického románu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Pospíšil
Edice:	136. svazek ed. 136. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 2., V SNKLHU 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 10. 2024 15:36
Číslo položky:	1033374

O autorovi

Benjamin Constant

Henri-Benjamin Constant de Rebecque byl švýcarsko-francouzský politik, politický filozof a spisovatel, představitel liberalismu. Narodil se ve frankofonní rodině ve Švýcarsku, přesněji v rodině protestantských exulantů, kteří pocházeli původně z Artois. Otec byl plukovníkem v holandských službách, matka zemřela týden po porodu. Studoval na univerzitě v bavorském Erlangenu a na univerzitě ve skotském Edinburghu, kde se stal obdivovatelem britského politického systému. Z Edinburghu musel odejít na přání otce, který byl rozhněván jeho karbanictvím. V květnu 1785 přišel do Paříže, kde se dále vzdělával a navštěvoval osvícenský salon v domě J. B. A. Suarda. Radoval se z Velké francouzské revoluce, kterou chápal jako „osvobození individua pádem společenských konvencí", neztotožnil se však s žádným z jejích směrů. Benjamin Constant často cestoval po Evropě a měl řadu milostných poměrů. V letech 1795–1811 měl vztah s jednou z prvních evropských intelektuálek, baronkou Germaine de Staël . Spolu s paní de Staël se přičiňoval o konsolidaci režimu Direktoria a v roce 1800 byl povolán do zákonodárného sboru. Pro své opoziční vystupování se však stal Napoleonovi nepohodlným, po dvou letech byl ze sboru vyloučen a musel opustit Paříž. Odjel do Německa a ve Výmaru se stýkal s předními německými vzdělanci, mj. se Schillerem a s Goethem. Roku 1808 uzavřel tajně manželství s Charlottou von Hardenberg . V roce 1814 vystoupil proti Napoleonovi a pro legitimní dynastii ve spisu De l'esprit de conquête et de l'usurpation. Po pádu Napoleona se vrátil s Bourbony do Paříže jakožto stoupenec konstituční monarchie. Když se Napoleon v březnu 1815 znovu chopil moci , neváhal přejít do jeho tábora, protože doufal, že ...

Více od autora