Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Jaroslav Čechura
5.5.1609 - zlom v nejdelším sněmu českých dějin...

Jaroslav Čechura
5.5.1609 - zlom v nejdelším sněmu českých dějin : generální zkouška stavovského povstání

2009 | Nakladatelství Havran

Rok 1609 patří bezesporu mezi historické mezníky. Po staletí je spojován s klíčovou událostí, která má v roce 2009 kulaté, čtyřsté výročí. Jde o slavný Rudolfův Majestát. Bližší pohled však odkrývá i existenci druhé významné historické události, kterou je nejdelší sněm českých dějin . V politických aktivitách stavovské… opozice nepatřilo k častým jevům, aby se odvážila sejít a jednat samostatně, tedy jak bez panovníka, tak bez katolické menšiny, jako se to stalo na počátku května 1609. A jednotlivé momenty tohoto sněmování, z nichž některé se zcela hmatatelným způsobem vztahují k událostem, jichž byla pražská města svědkem za necelou dekádu, v roce 1618, dovolují, abychom o dramatických dnech z počátku května 1609 hovořili otevřeně jako o generální zkoušce českého stavovského povstání. O tom vypráví i nová kniha známého historika Jaroslava Čechury. Navíc poskytuje možná až nečekanou odpověď na otázku, kdo to vlastně všechno platil. Pohlédneme také do tváří klíčových osobností onoho dění: na jedné straně Václava Budovce z Budova a na straně druhé římského císaře a krále uherského i českého Rudolfa II. Rok 1609 patří bezesporu mezi historické mezníky. Po staletí je spojován s klíčovou událostí, která má v roce 2009 kulaté, čtyřsté výročí. Jde o slavný Rudolfův Majestát. Bližší pohled však odkrývá i …existenci druhé významné historické události, kterou je nejdelší sněm českých dějin . V politických aktivitách stavovské opozice nepatřilo k častým jevům, aby se odvážila sejít a jednat samostatně, tedy jak bez panovníka, tak bez katolické menšiny, jako se to stalo na počátku května 1609. A jednotlivé momenty tohoto sněmování, z nichž některé se zcela hmatatelným způsobem vztahují k událostem, jichž byla pražská města svědkem za necelou dekádu, v roce 1618, dovolují, abychom o dramatických dnech z počátku května 1609 hovořili otevřeně jako o generální zkoušce českého stavovského povstání. O tom vypráví i nová kniha známého historika Jaroslava Čechury. Navíc poskytuje možná až nečekanou odpověď na otázku, kdo to vlastně všechno platil. Pohlédneme také do tváří klíčových osobností onoho dění: na jedné straně Václava Budovce z Budova a na straně druhé římského císaře a krále uherského i českého Rudolfa II.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	176
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086515915
ISBN:	9788086515915
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Dny, které tvořily české dějiny
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 10. 2024 14:22
Číslo položky:	1020227

O autorovi

Jaroslav Čechura

Jaroslav Čechura je český historik, specializující se na novověké sociální dějiny. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie – politická ekonomie – dějiny umění. V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze; dalších 17 let vedl Archiv Národního muzea a 25 let redakci historické řady Časopisu Národního muzea. Učil na FF UK a spolupracoval též s Max-Planck-Institut für Geschichte v Göttingenu. Kromě toho vyučuje na KTF UK a Technické univerzitě v Liberci. Je členem několika redakčních či vědeckých rad. Od počátku se profiloval jako medievalista a zabýval se hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Později rozšířil svůj záběr o období raného novověku, jež nahlíží „zdola“, konkrétně pak prizmatem poddanských vztahů, každodennosti, rebelií, kriminality, sexuality, stavovské politiky či tradiční kultury venkova. Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborného, ale i laického konzumenta, tak Čechura náleží k nejvýznamnějším současným českým představitelům mikrohistorie. V rámci reorganizace bylo schváleno děkankou filosofické fakulty UK rozhodnutí ředitele Ústavu českých dějin Ivana Šedivého o zrušení profesorského místa se specializací na české dějiny raného novověku s účinností 1. července 2015. Zrušení místa, a tedy Čechurovo propuštění, vzbudilo jisté překvapení v rámci univerzity, ovšem upozornil na ně i Petr Zídek v Lidových novinách.

Více od autora