Jiří T Kotalík, Hana Benešová, Petr Kovář, Olga Sozanská
27 let - Symposion

2019 | Nakladatelství Symposion

Fotografická publikace připomíná činnost občanského sdružení a později spolku Symposion, který se zaměřuje na prezentaci výtvarných děl a aktivit mimo klasické výstavní prostory. Knížka dokumentuje projekty Symposionu z let 1992-2019. Fotografická publikace připomíná činnost občanského sdružení a později spolku Symposion, který se zaměřuje na prezentaci výtvarných děl a aktivit mimo klasické výstavní prostory. Knížka dokumentuje pr…ojekty Symposionu z let 1992-2019.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	215
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	809049627X
ISBN:	9788090496279
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2026 13:0
Číslo položky:	1637860

O autorech

Jiří T Kotalík

Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc., je český historik umění. Narodil se 14. února 1951 v Praze do rodiny historika umění Jiřího Kotalíka, jenž patřil k největším českým odborníkům na moderní výtvarné umění a který přednášel na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění. Studia dějiny umění-historie na MU v Brně a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1969–1974 doktorát filozofie – FF UK Praha, 1975 kandidatura – FF UK Praha, 1986 doktorát filozofie získal tamtéž v roce 1975 a kandidaturu v roce 1986, dále pak docenturu na AVU v roce 1990 docentura – AVU, 1990 Zaměstnání Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody FF UK v Praze od 1. 1. 1984 jako asistent katedry dějin umění na Akademii výtvarných umění, externě ale již od roku 1980 na katedře architektury vedené tenkrát doc. Bělohradským v letech 2003–2004 generální ředitel Národního památkového ústavu od roku 2003 vedoucí katedry teorie dějin umění na AVU v období 1997–2003 a 2010–2014 rektor Akademie výtvarných umění v Praze Publikace Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří T. Kotalík Je autorem nebo spoluautorem například těchto publikací: Josef Gočár, spoluautor, Praha : Titanic, 2010, ISBN 978-80-86652-44-3 – část Josef Gočár a výtvarní umělci Socha domu Jiřího Kaloče, Praha : Argus, 2008, ISBN 978-80-254-3280-8 Obrazy z dějin české architektury, spolu s Davidem Vávrou, Praha : Titanic : Grada, 2003, ISBN 80-85909-94-4 Letem českým světem, spoluautor textů, Lomnice nad Popelkou : Studio JB, 1999, ISBN 80-900903-6-2 Jaroslav Fragner : náčrty a plány, úvodní stať, Praha : Galerie Jaroslava Fragnera, 1999 Toskánský palác v Praze : historie a rekonstrukce stavby, spoluautor, Praha : Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Architektonický ateliér Pavla Kupky : Sdružení umění a řemesla, 19...

Více od autora

Hana Benešová

Hana Benešová byla manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Se svým budoucím manželem se Anna Vlčková seznámila prostřednictvím přátel v Paříži. Společně tam navštěvovali přednášky francouzštiny, historie a literatury na Sorbonně. Po zasnoubení v květnu 1906 si Anna změnila jméno na Hana, protože jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí. Také Beneš si změnil jméno: místo původního Eduard si začal říkat Edvard. Svatba proběhla na podzim 1909. V matrice jsou křestní jména snoubenců zapsána ještě jako Eduard a Anna. Hana Benešová byla svému manželovi oporou, starala se mu o domácnost a také plnila úlohu jakési sekretářky. Během první světové války se oba manželé zapojili do odboje. Po odchodu Beneše do exilu v září 1915 čelila Hana Benešová spolu s dvorním radou Václavem Oličem obvinění z přechovávání spisů Tomáše Garrigue Masaryka a strávila kvůli manželovým politickým aktivitám v zahraničí celkem jedenáct měsíců ve vězení. S manželem se neviděli více než tři roky a znovu se setkali až na začátku roku 1919. Benešovi se v té době museli smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít děti. Jediné těhotenství paní Hany skončilo potratem. Během první republiky vstoupila do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž a po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky. Vzhledem ke špatnému psychickému stavu paní Charlotty Masarykové to byla až Hana Benešová, která vytvořila představu o československé první dámě. Do komunistického puče v únoru 1948 prožívala první dáma své nejlepší roky. Paní Benešovou národ miloval a uznával ji. Vývoj od nastoupení prezidentského úřadu v roce 1935 a zejména po roce 1945 však stál Edvarda Beneše mnoho sil, za což zaplatil postupným zhoršováním svého zdravotního stavu....

Více od autora