Knihy
Karel Dvořáček
123. Projektování a dokumentace elektrických in...

Karel Dvořáček
123. Projektování a dokumentace elektrických instalací podle nové legislativy

2025 | Nakladatelství IN-EL společnost s ručením omezeným

Tato příručka dává náhled na projektovou přípravu elektroinstalací ve stavbách, ale i jako samostatná technologická díla, kdo projekty může připravovat a pro kterou fázi díla. Tato oblast výstavby je podřízena legislativním předpisům z více oborů: jedná se především o legislativní předpisy pro stavby a pro bezpečnost. …Pro tyto obory jde o stavební zákon č. 283/2021 Sb. a především na něj navazující vyhlášku č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, dále zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě . Z hlediska bezpečnosti práce se jedná především o zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a na něj navazující nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a vyhlášku č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.

První část řeší pojem projektování v elektrotechnice, obecné požadavky na projektanta, kdy projektant elektrických rozvodů musí být autorizovanou osobou a v jakém stupni a jak této autorizace dosáhnout. Dále se zabývá možností projektování elektrických rozvodů neautorizovanými osobami dle zákona č. 360/1992 Sb. Jsou uvedeny i další činnosti projektanta elektroinstalace, které napomohou hladkému průběhu prací.

Druhá část je věnována konkrétním požadavkům vyplývajícím ze stavebního zákona a navazující vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Je uveden souhrn nových pojmů zaváděných stavebním zákonem, nových požadavků na dokumentaci, kterou mohou zpracovávat jen autorizované osoby a kterou mohou zpracovat i neautorizované osoby. Jsou zde i základní povinnosti projektanta, zhotovitele a vlastníka stavby, které jim ukládá stavební zákon. V této části jsou rovněž legislativní požadavky na podporu elektromobility.

Třetí část se zabývá možnostmi a podmínkami zajištění dodávky elektřiny. Jsou zde uvedeny též vybraná práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy z hlediska projektu odběrného zařízení, připojování elektrického zařízení k distribuční síti, vztahu elektrické přípojky a hlavního domovního vedení, možnosti překládky zařízení a vedení přenosové a distribuční soustavy. Rovněž jsou uvedeny základní podmínky a pravidla pro možnost sdílení elektřiny jak v rámci vlastní spotřeby výrobce na jiném odběrném místě, tak s jiným zákazníkem, či v rámci komunity.

Čtvrtá část pojednává o ochranných pásmech elektrizační soustavy. Jsou zde přehledy rozsahu ochranných pásem jak pro liniová vedení , tak pro elektrické stanice a výrobny elektřiny, včetně výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV a instalovaným výkonem do 50 kW včetně, tedy obvyklé zdroje OZE .

Pátá část objasňuje základní podmínky pro projektování elektronických komunikací. Uvádí základní definice z tohoto oboru, požadavky na ochranu elektronických komunikací před rušivými vlivy, možnosti styku těchto veřejných komunikací s okolím. Tato část uvádí i legislativní požadavky vztažené na provozovatele zařízení, které je zdrojem vysokofrekvenční energie, jež může mít rušivý vliv na elektronické komunikace. Též jsou uvedeny rozsahy ochranných pásem vedení elektronických komunikací a omezení zásahů do těchto pásem, a možnosti využívání cizích nemovitostí pro tato vedení.

Šestá část se věnuje vnějším vlivům, jejich určování a protokolu o určení vnějších vlivů.

Sedmá část uvádí základní požadavky na bezpečnost elektrických rozvodů a jejich řešení v oblasti ochrany před nebezpečím úrazu elektrickým proudem a před účinky zkratových proudů. Uvedeny jsou podmínky jedné poruchy, ochrana dvěma nezávislými ochrannými prostředky, ochrana prostředky zvýšené ochrany a zvláštní případy. Pozornost je věnována třídám ochrany zařízení a praktickému využití ochrany samočinným odpojením od zdroje v elektrických instalacích. Druhá část této kapitoly je věnována ochraně před účinky zkratových proudů, jejich typologii, vzniku, účinkům, následkům a ochraně před nimi.

Osmá část se věnuje osvětlení. Jsou popsány základní požadavky na osvětlení, zvláště na sdružené osvětlení a kdy je nutné toto osvětlení navrhovat. Zabývá se rovněž osvětlením prostor s displeji.

Devátá část se zabývá projektovou dokumentací, jejím rozsahem a požadavky na zpracovávající osobu. Je uveden kompletní rozsah, který musí znát autorizovaná osoba, včetně té, která projektuje elektrické rozvody. V kapitole jsou druhy dokumentace vyžadované v souladu se stavebním zákonem i další, nutné pro realizaci díla, včetně jeho revidování v průběhu užívání. Je zde i upozorněno na časté chyby v přípravě této dokumentace. V závěru je rozebrána důležitost dokumentace elektrických rozvodů pro úspěšné provedení výchozích, pravidelných i mimořádných revizí.

Desátá část obsahuje přehled předpisů zvláště důležitých pro projektování elektrických rozvodů. Uveden je přehled základních zákonů, vyhlášek a nařízení vlády dotýkajících se projektové přípravy staveb.

Je zde i stručný přehled tříd ČSN majících vliv na návrh provedení elektrických rozvodů.
Tato příručka je určena nejen jako pomůcka pro přípravu k autorizačním zkouškám projektantů elektrických zařízení, ale i užitečným dílem pro každodenní praxi projektantů autorizovaných i neautorizovaných.

Příručku však využijí i revizní technici vyhrazených elektrických zařízení zejména v případech, kdy pro provedení pravidelné nebo mimořádné revize není k dispozici dokumentace elektrické instalace včetně protokolů o určení vnějších vlivů.
Zcela jistě však bude užitečná i pro elektrotechniky, kteří elektrická zařízení neprojektují a pro provozovatele elektrických zařízení. Tato příručka dává náhled na projektovou přípravu elektroinstalací ve stavbách, ale i jako samostatná technologická díla, kdo projekty může připravovat a pro kterou fázi díla. Tato oblast výstavby je …podřízena legislativním předpisům z více oborů: jedná se především o legislativní předpisy pro stavby a pro bezpečnost. Pro tyto obory jde o stavební zákon č. 283/2021 Sb. a především na něj navazující vyhlášku č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, dále zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě . Z hlediska bezpečnosti práce se jedná především o zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a na něj navazující nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a vyhlášku č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.

První část řeší pojem projektování v elektrotechnice, obecné požadavky na projektanta, kdy projektant elektrických rozvodů musí být autorizovanou osobou a v jakém stupni a jak této autorizace dosáhnout. Dále se zabývá možností projektování elektrických rozvodů neautorizovanými osobami dle zákona č. 360/1992 Sb. Jsou uvedeny i další činnosti projektanta elektroinstalace, které napomohou hladkému průběhu prací.

Druhá část je věnována konkrétním požadavkům vyplývajícím ze stavebního zákona a navazující vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Je uveden souhrn nových pojmů zaváděných stavebním zákonem, nových požadavků na dokumentaci, kterou mohou zpracovávat jen autorizované osoby a kterou mohou zpracovat i neautorizované osoby. Jsou zde i základní povinnosti projektanta, zhotovitele a vlastníka stavby, které jim ukládá stavební zákon. V této části jsou rovněž legislativní požadavky na podporu elektromobility.

Třetí část se zabývá možnostmi a podmínkami zajištění dodávky elektřiny. Jsou zde uvedeny též vybraná práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy z hlediska projektu odběrného zařízení, připojování elektrického zařízení k distribuční síti, vztahu elektrické přípojky a hlavního domovního vedení, možnosti překládky zařízení a vedení přenosové a distribuční soustavy. Rovněž jsou uvedeny základní podmínky a pravidla pro možnost sdílení elektřiny jak v rámci vlastní spotřeby výrobce na jiném odběrném místě, tak s jiným zákazníkem, či v rámci komunity.

Čtvrtá část pojednává o ochranných pásmech elektrizační soustavy. Jsou zde přehledy rozsahu ochranných pásem jak pro liniová vedení , tak pro elektrické stanice a výrobny elektřiny, včetně výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV a instalovaným výkonem do 50 kW včetně, tedy obvyklé zdroje OZE .

Pátá část objasňuje základní podmínky pro projektování elektronických komunikací. Uvádí základní definice z tohoto oboru, požadavky na ochranu elektronických komunikací před rušivými vlivy, možnosti styku těchto veřejných komunikací s okolím. Tato část uvádí i legislativní požadavky vztažené na provozovatele zařízení, které je zdrojem vysokofrekvenční energie, jež může mít rušivý vliv na elektronické komunikace. Též jsou uvedeny rozsahy ochranných pásem vedení elektronických komunikací a omezení zásahů do těchto pásem, a možnosti využívání cizích nemovitostí pro tato vedení.

Šestá část se věnuje vnějším vlivům, jejich určování a protokolu o určení vnějších vlivů.

Sedmá část uvádí základní požadavky na bezpečnost elektrických rozvodů a jejich řešení v oblasti ochrany před nebezpečím úrazu elektrickým proudem a před účinky zkratových proudů. Uvedeny jsou podmínky jedné poruchy, ochrana dvěma nezávislými ochrannými prostředky, ochrana prostředky zvýšené ochrany a zvláštní případy. Pozornost je věnována třídám ochrany zařízení a praktickému využití ochrany samočinným odpojením od zdroje v elektrických instalacích. Druhá část této kapitoly je věnována ochraně před účinky zkratových proudů, jejich typologii, vzniku, účinkům, následkům a ochraně před nimi.

Osmá část se věnuje osvětlení. Jsou popsány základní požadavky na osvětlení, zvláště na sdružené osvětlení a kdy je nutné toto osvětlení navrhovat. Zabývá se rovněž osvětlením prostor s displeji.

Devátá část se zabývá projektovou dokumentací, jejím rozsahem a požadavky na zpracovávající osobu. Je uveden kompletní rozsah, který musí znát autorizovaná osoba, včetně té, která projektuje elektrické rozvody. V kapitole jsou druhy dokumentace vyžadované v souladu se stavebním zákonem i další, nutné pro realizaci díla, včetně jeho revidování v průběhu užívání. Je zde i upozorněno na časté chyby v přípravě této dokumentace. V závěru je rozebrána důležitost dokumentace elektrických rozvodů pro úspěšné provedení výchozích, pravidelných i mimořádných revizí.

Desátá část obsahuje přehled předpisů zvláště důležitých pro projektování elektrických rozvodů. Uveden je přehled základních zákonů, vyhlášek a nařízení vlády dotýkajících se projektové přípravy staveb.

Je zde i stručný přehled tříd ČSN majících vliv na návrh provedení elektrických rozvodů.
Tato příručka je určena nejen jako pomůcka pro přípravu k autorizačním zkouškám projektantů elektrických zařízení, ale i užitečným dílem pro každodenní praxi projektantů autorizovaných i neautorizovaných.

Příručku však využijí i revizní technici vyhrazených elektrických zařízení zejména v případech, kdy pro provedení pravidelné nebo mimořádné revize není k dispozici dokumentace elektrické instalace včetně protokolů o určení vnějších vlivů.
Zcela jistě však bude užitečná i pro elektrotechniky, kteří elektrická zařízení neprojektují a pro provozovatele elektrických zařízení.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 20. 8. 2025

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	152
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088624150
ISBN:	9788088624158
Edice:	Elektro
Vydání:	1
Vystaveno:	7. 6. 2025 0:32
Číslo položky:	1260830

O autorovi

Karel Dvořáček

Karel Dvořáček byl český spisovatel. Po maturitě, kterou absolvoval roku 1931 s vyznamenáním na učitelském ústavu v Kroměříži, nastoupil do Karviné na místo pomocného učitele. Vojenskou službu u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži skončil v hodnosti podporučíka. Po roce 1938 se vrátil zpět na Hanou. V Ivanovicích na Hané založil dětský pěvecký sbor a hudební kvarteto. Také působil v ochotnickém spolku, pro který psal i divadelní hry. Byl členem ilegální odbojové organizace Obrana národa. Dvakrát byl zatčen a do dubna 1945 pobýval v německém vězení ve Zwickau. Po válce se vrátil těžce nemocen domů a 20. srpna zemřel. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Dne 31. října 1992 byla okresní knihovna ve Vyškově přejmenována na Knihovnu Karla Dvořáčka. V Karviné je po něm pojmenována Základní škola Karla Dvořáčka.

Více od autora