Knihy
Beletrie
Česká literatura
George Sand
1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spiso...

George Sand: 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů

George Sand, Herman Teirlinck, Josip Premk, Ossip Schubin, Erzsi Somló
1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů : Sv. 57

1913 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	99
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2025 15:31
Číslo položky:	1143745

O autorech

George Sand

George Sandová , vlastním jménem Amantine Aurore Lucile Dupin de Francueil, baronka Dudevant , byla francouzská romantická spisovatelka. George Sandová pocházela ze šlechtického rodu. Její otec Maurice Dupin de Francueil byl důstojník Napoleonovy armády a vnuk francouzského maršála Hermana Moritze von Sachsen, známého jako Maréchal de Saxe, který byl nemanželským synem polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného. Roku 1822, tedy ve věku 18 let, se Amandine Aurore Lucile Dupin de Francueil provdala za advokáta Françoise Casimira Dudevanta, se kterým pak měla dvě děti, Maurice Sanda, celým křestním jménem Jean-François-Maurice-Arnauld , a Solange Sand . V roce 1835 opustila baronka Dudevant manžela pro jeho hrubé chování vůči ní i s dětmi, a roku 1836 se rozvedli. Brzy poté začala George Sandová preferovat mužský styl oblékání, což zdůvodňovala ekonomickou situací. Tento způsob odívání však neprosazovala nijak důsledně. Při společenských příležitostech si oblékala dámské šaty. George Sandová žila na zámku Nohant ve střední Francii, v departementu Indre, asi 50 km jihozápadně od Bourges. V roce 1836 pobývala na tomto zámku také její přítelkyně Marie d'Agoult společně se svým novým partnerem, proslulým klavírním virtuózem a skladatelem Franzem Lisztem. O nikoliv bezkonfliktním vztahu obou přítelkyň podala George Sandová zprávu ve svém životopise. George Sandová se stala proslulou také svým sexuálním životem, který byl mnoha lidem známější než její dílo. Měla postupně vztah s Alfredem de Musset, Franzem Lisztem, Prosperem Mériméem a především s Fryderykem Chopinem, o něhož obětavě pečovala a rozešla se s ním až krátce před jeho smrtí . Známým se stal i její poměr s herečkou Marií Dorvalovou. Byla také blízkou přítelkyní romanopisce Honoré de Balzaca i malíře Eugène Delacroix. Určitou zajímavostí je, že George Sandová patři...

Více od autora

Herman Teirlinck

Vlámský prozaik a dramatik. Narozen v St-Jans-Molenbeek 24. února 1879 jako páté dítě a jedinný syn Isidore a Ody Teirlinck. Jako dítě trpěl častými zdravotními potížemi. Velkou část svého dětství proto trávil v Zegelsemu u svých prarodičů z otcovy strany. Od roku 1886 do 1890 byl žákem základní školy Karla Bulse v Bruselu. Poté studoval řecko-latinské humanitní obory na Atheneum v Bruselu. V roce 1897 se Herman - na naléhání svého otce - zapsal na fakultě věd v Bruselu. Chtěl však být spisovatelem. Studium ho nebavilo a tak se nechal zapsat na univerzitu v Gentu. Školu však opustil úplně a v roce 1902 se oženil s Matyldou Lauwers a stal se oficiálním městským radou pro umění v Bruselu. Od roku 1912 do 1926 byl ředitelem továrny na nábytek. Dokonce se stal tajemníkem Svazu zaměstnavatelů v dřevařském průmyslu. Od roku 1910 k 1936 byl učitelem nizozemské literatury na městské škole mládeže v Bruselu. Od roku 1925 do 1938 učil na Akademii výtvarných umění v Antverpách a od roku 1928 do 1936 na Dívčí škole v Bruselu. V roce 1919 se připojil ke Královské vlámské akademii pro jazyk a literaturu. Byl vlámským učitelem na Královském dvoře a vykonával funkci soudce pro umění a vědu pro tři krále: Alberta I, Leopolda III a Baldwina. Herman Teirlinck byl opakovaně oceněn. Obdržel Státní cenu za literaturu , Státní cenu za svou práci a Velkou cenu nizozemské literatury . Herman zemřel v Beersel Teirlinck-Lot 4. února 1967. Divadelními hrami v expresionistickém stylu, např. De vetraagde film a De man zonder lijf , pomohl po 1. světové válce obnovit vlámské divadlo. První významné větší prózy, např. Mijnheer J. B. Serjanszoon, orator didacticus , Het ivoren aapje , jsou psány v duchu diletantismu A. France. Autor vitalistických románů Marie Spermalieová a Het gevecht met de engel , románu v dopisech Rolande met de bles (Rolanda s...

Více od autora