Ota Pavel
Sedm Deka Zlata : Supralong Vinyl

1981 | Vydavatelství Supraphon

A1 - Sedm Deka Zlata
A2 - Poslední Zápas Františka Kloze
B1 - Povídka O Sargasovém Moři
B2 - Proč Jsem Se Nestal Světovým Hráčem A1 - Sedm Deka Zlata
A2 - Poslední Zápas Františka Kloze
B1 - Povídka O Sargasovém Moři
B2 - Proč Jsem Se Nestal Světovým Hráčem

Vyberte kus

Stav

Dobrý

VG+ | VG+

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Velmi dobrý NM \| NM	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 9. 7. 2026	~~199 Kč~~ 149 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 9. 7. 2026	69 Kč
Stav Mírně opotřebená VG \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 9. 7. 2026	49 Kč
Stav Velmi dobrý NM \| NM	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 9. 7. 2026	~~199 Kč~~ 149 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 9. 7. 2026	69 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 9. 7. 2026	69 Kč

O knize

Stav:	VG+ \| VG+
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	17. 1. 2026 5:43
Číslo položky:	1538639

O autorovi

Ota Pavel

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper , byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dětství. Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera. Až do svých šesti let bydlel s rodiči a bratry v Praze 7 v ulici Farského v domě Husova sboru. Odtud se přestěhovali v roce 1939 do Buštěhradu k rodičům otce a do stejného domu se po válce rodina vrátila. Velice se zajímal o sport. Za druhé světové války, po transportu jeho otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora, žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. Mladý Ota krátce pracoval i jako horník v dole Prago v Dubí u Kladna. Po skončení války se vrátili živí jeho bratři i otec. Absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na Střední škole pro pracující. Po válce hrál hokej za Spartu, byl kapitánem dorosteneckého mužstva , ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 působil jako sportovní redaktor v Československém rozhlase,, kam byl přijat na doporučení svého přítele Arnošta Lustiga. Mezi lety 1956 a 1957 pak zastával stejnou pozici v časopise Stadión a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí. Jako redaktorovi mu bylo umožněno cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo Dukly Praha do USA , dále navštívil Francii, Švýcarsko nebo SSSR. Při zimní olympiádě v Innsbrucku u něj propukla vážná duševní choroba , v jejímž důsl...

Více od autora