Všichni Autoři a témata

Peter Želinský (1)

Ing. Peter Želinský se narodil 11. února 1960. Pochází ze staročeského šlechtického rodu. Jeho předkové a příbuzní bojovali na Bílé Hoře, ve druhé světové válce, ve Vietnamu. Vystudoval Vojenskou akademii. Působil ve štábních a velitelských funkcích. Po návratu z války v Zálivu propuštěn v armády. Od roku 1992 byl mluvčím Sdružení veteránů . Zasazoval se o řádné vyšetření nemocí ze Zálivu. O historii svého rodu napsal knihu V moci nejvyššího a příběh je připraven k zfilmování v Hollywoodu .

František Antonín Šídlo (1)

Narozen 25.2.1868 v Lipníku nad Bečvou, zemřel 7.5.1955 v Brně. Učitel, autor učebnic, spisy z oboru estetiky, matematiky a o alkoholismu, kniha citátů, redakční činnost, překlady z angličtiny a němčiny.

Mariela Sartorius (1)

František Novosád (5)

František Novosad je český politik ČSSD, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu ČR za Zlínský kraj. V roce 1966 se vyučil na SOU nábytkářském v Novém Jičíně, poté nastoupil základní vojensku službu. Roku 1990 maturoval na Stavební škole ve Valašském Meziříčí. V letech 1997-2001 studoval Univerzitu Palackého v Olomouci, kde mu byl udělen titul bakaláře. V období 2001-2003 pokračoval ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a za diplomovou práci „Projekt marketingové komunikace obce Nový Hrozenkov s turistickou veřejností“ získal titul inženýra. V letech 1969-1982 pracoval v podniku Bezkyd v Novém Hrozenkově jako pracovník zakázkového odbytu. Mezi lety 1982-1994 vedl vsetínskou pobočku Bezkydu. Je ženatý, má tři dcery. V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002, komunálních volbách roku 2006 i komunálních volbách roku 2010 byl zvolen do zastupitelstva městyse Nový Hrozenkov, v roce 1994 jako bezpartijní za ČSSD, v následných volbách již jako člen ČSSD. Profesně se uvádí k roku 1998 a 2002 jako zástupce starosty, v roce 2006 coby starosta a k roku 2010 jako poslanec. V letech 1994-2004 působil jako místostarosta a mezi roky 2004-2006 jako starosta města. V krajských volbách roku 2004 byl zvolen do Zastupitelstva Zlínského kraje za ČSSD. Mandát krajského zastupitele zastával do roku 2008. Byl předsedou výboru pro zahraniční vztahy. Ve volbách roku 2006 se stal členem dolní komory českého parlamentu . Angažoval se v Zahraničním výboru a Zemědělském výboru. Byl místopředsedou Podvýboru pro lesní a vodní hospodářství a předsedá Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010. Je členem zahraničního výboru sněmovny a místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. Zastává post předsedy MO ČSSD Nový Hrozenkov, člena OVV ČSSD Vsetín a místopře...

Gavin Harrison (1)

Gavin Harrison je britský bubeník a perkusionista. V roce 1983 hrál na bicí v britské progressive rockové skupině Renaissance, roku 1994 hrál na koncertech skupiny Level 42. Roku 2002 se stal členem skupiny Porcupine Tree, kde působí dosud a se kterou vydal čtyři studiová alba. Od roku 2007 je rovněž i členem King Crimson, kde hrál jako jeden ze dvou bubeníků/perkusionistů společně s Patem Mastelottem. Skupina v roce 2008 odehrála menší turné v USA, další živá vystoupení byla ohlášena na rok 2009, ta byla později ale zrušena a skupina přerušila aktivní činnost. S některými současnými i bývalými členy King Crimson nahrál Harrison album A Scarcity of Miracles . V roce 2013 se stal jedním ze tří bubeníků nové sestavy King Crimson. Je autorem dvou bubenických instruktážních knih s názvem Rhythmic Illusions and Rhythmic Perspectives. Ve svém domácím studiu také natočil a sám produkoval dvě instruktážní DVD Rhythmic Visions a Rhythmic Horizons. Již od 80. let působí jako studiový hudebník. Podílel se na albech nejrůznějších interpretů, jako jsou např. Claudio Baglioni, Dave Stewart, Eros Ramazzotti, Franco Battiato, Jakko Jakszyk, Kevin Ayers, Lisa Stansfield, Manfred Mann's Earth Band či Steven Wilson. Mezi jeho další projekty patří i spolupráce s multiinstrumentalistou 05Ricem, se kterým zatím vydal tři desky: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gavin Harrison na anglické Wikipedii.

Franck Évrard (2)

Franck Évrard vyučoval na univerzitě Paris-VII. Je autorem děl jako Erotika brýlí či Mýty a mytologie Řecka.

Caroline Myss (1)

Americká intuitivní lékařka a mystička, stejně jako autorka mnoha knih a audiokazet. Absolvovala bakalářské studium v žurnalistice. Poté, kdy na sobě pozorovala určité schopnosti intuitivní diagnostiky začala spolupracovat s lékařem celostní medicíny Dr. Norman Shealy, M.D., Ph.D. vystudovaným na Harvardu a zakladatelem American Holistic Medical Association. Je schopná vidět nemoc v těle pacienta a pomáhá zvláště lidem, kteří chtějí pochopit emocionální, psychické a fyzické příčiny svých nemocí.

Hans Steen (1)

Autor dobrodružných a válečných románů.

Karel Fremund (1)

Narozen 18. 8. 1918 v Němčicích na Klatovsku, zemřel 1. 1. 2004 v Praze. JUDr., komunistický funkcionář, velitel Archivního a studijního ústavu Ministerstva národní bezpečnosti, příslušník tajné komunistické policie StB. Autor reportáží o Gestapu.

Ivan Svatoš (1)

Malíř a grafik, žijící a tvořící v Praze. Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze. Při tvorbě se soustředí zejména na veduty –městské krajiny, a to zejména z jeho rodné Prahy. Nejčastější užívanou technikou je malba olejem na plátno. Jeho díla jsou zastoupená v mnoha světových soukromých sbírkách, zejména v Německu, Japonsku, USA či Kanadě.

Anna Chałubińska (1)

Polská speciální pedagožka, drogová preventistka a chiroložka.

Don Davis (1)

Odborník na audiosystémy. Zabývá se stavbou reproduktorových skříní, akustickým testováním a měřením. Publikuje v oboru působnosti.

Jordan Vause (1)

Americký publicista.

William H Keith (1)

William H. Keith Jr. sloužil dlouhou dobu v americkém námořnictvu. Kromě psaní knih je i ilustrátorem. Používá pseudonymy: Ian Douglas, H. Jay Riker, Keith Douglass, Bill Keith, Keith William Andrews nebo Robert Cain.

Miroslav Krejčí (1)

Miroslav Krejčí byl český hudební skladatel a pedagog. První skladbičky zapsala jeho matka, když mu byly čtyři roky. Od šesti let hrál na klavír. Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a přírodopis, zeměpis a hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze. Souběžně studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. Vyučoval na středních školách v Praze a v Litoměřicích. Od roku 1943 byl rovněž profesorem skladby na Pražské konzervatoři. V roce 1946 se stal členem České akademie věd a umění a v roce 1953 odešel do důchodu. Byl to neobyčejně plodný skladatel, který zasáhl do prakticky všech hudebních forem. Pokračoval ve stopách svého učitele Vítězslava Nováka. Jeho silnou stránku byla lyrika a ve svých skladbách často využíval polyfonní techniky. Jeho dílo bylo prováděno předními československými umělci a získalo řadu ocenění. Kromě toho zkomponoval mnoho písní, písňových cyklů a sborů. Komponoval i estrádní hudbu. Sestavoval a upravoval pásma národních písní, upravoval a připravoval k vydání díla starých českých mistrů a byl činný i publicisticky. Řada jeho děl byla ztracena.

Josef Černík (2)

Josef Černík byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní. Dětství prožil v Bojkovicích poblíž Luhačovic. Tady se seznámil s písněmi moravských Kopaničářů, které ovlivnily celý jeho život. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Několik let učil na místních školách a v roce 1904 vstoupil na varhanní školu v Brně a pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a mistrovským kurzem pod vedením Leoše Janáčka. Učil dále ve školách na Slovácku, později se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Brně a v letech 1948–1951 i lektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Nejvýznamnější činností Černíkovou je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní zaznamenaných v oblasti Moravských Kopanic. Neomezoval se však jen na tuto oblast. Sbíral písně i na Luhačovském Zálesí, v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku a v okolí Velké nad Veličkou. Zapisoval také slovenské písně z okolí Bratislavy, Myjavy a slovenské části Kopanic. Jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i písně cikánské. Jako skladatel byl silně ovlivněn svým učitelem Leošem Janáčkem. Jeho melodika i rytmy vycházejí z tradic lidových písní. Skladatelské dílo obsahuje okolo sta skladeb. Podrobný soupis díla Josefa Černíka vydal Ivo Stolařík . Nezanedbatelná je jeho činnost literární a publicistická. Napsal přes 170 odborných článků a přednesl na 50 přednášek. Tématem jeho prací byly převážně národopisné studie, ale psal i práce pedagogické zaměřené na metodiku výuky zpěvu a výchovu k hudebnosti. Rovněž připravil několik směsí lidových písní pro rozhlas. Řadou hesel o lidové písni a lidové hudbě přispěl do Pazdírkova hudebního slovníku naučného. Četné články do novin a časopisů....

Adele Elkan (1)

Německá spisovatelka.

Ivan Ouhel (1)

Narozen 18. 2. 1945 v Ostravě, zemřel 21. 2. 2021. Malíř, výtvarník, ilustrátor.

Jan Beran (1)

Jan Beran byl český a moravský fotograf a amatérský filmař. Vystudoval reálné gymnázium a výtvarnou výchovu na pedagogickém institutu v Brně. Do roku 1945 byl zaměstnán Zemském úřadě v Brně, od roku 1945 působil v Ústavu pro film a diapozitiv, dále ve Výzkumném ústavu pedagogickém, od roku 1960 na Krajském kulturně osvětovém středisku v Brně jako metodik pro výtvarné obory a lektor. Od roku 1960 byl jedním z iniciátorů a hlavních organizátorů mezinárodní filmové soutěže Brněnská 16. Jeho manželkou byla Božena Beranová. Začal fotografovat v roce 1923. V roce 1937 se stal členem Klubu fotoamatérů v Brně. Záhy se propracoval mezi přední československé amatérské tvůrčí fotografy. Publikoval ve fotografických časopisech a obesílal výstavy, fotosalóny a soutěže amatérských filmů. V roce 1949 své aktivity rozšířil do oblasti amatérského filmu, kde natočil více než 120 filmů. Soustředil se zejména na nearanžovanou, momentní exteriérovou fotografii a exteriérové portréty. V polovině šedesátých let se stal členem skupiny VOX – výrazného uměleckého sdružení dané dekády. Jejími členy byli také Miloš Budík, Antonín Hinšt, Karel Otto Hrubý, Vladimír Skoupil, Soňa Skoupilová a Josef Tichý. Společně vytvářeli výstavní soubory, např. Variace nebo Svět absurdit. Byl členem Svazu českých fotografů. Jeho fotografie jsou zastoupeny ve fotografické sbírce Moravské galerie v Brně, v archivu Svazu českých fotografů v Praze a ve sbírkovém fondu historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně.

Viktor Procházka (1)

Publikace z oboru výchova dospělých a účetnictví.

Taťána Pajerová (1)

Karel Kinský (3)

Karel kníže Kinský z Vchynic a Tetova byl český šlechtic, 8. kníže z rodu Kinských a velkostatkář. Pracoval v diplomatických službách na velvyslanectví Rakousko-Uherska ve Velké Británii. Později v Paříži a Petrohradu. Jako rakousko-uherský zástupce se společně s Františkem Ferdinandem d’Este účastnil pohřbu krále Eduarda VII. Jako velký milovník koní a jezdeckého sportu od svých dvaceti let jezdil často do Anglie, kde se účastnil společenského života a měl i řadu milostných zápletek, mimo jiné s Lady Jennie Churchill, matkou Winstona Churchilla. Roku 1883 vyhrál na vlastním koni slavný závod Grand National v Liverpoolu. Po smrti svého otce v roce 1904 zdědil rozsáhlé rodové majetky, především velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Za první světové války splnil svoji šlechtickou povinnost a vstoupil do armády, vyhradil si však, že nebude bojovat proti Británii. Bojoval jako ordonanční důstojník na východní frontě u velitelství 1. armády, následně byl převelen na velitelsví jihozápadní fronty. Zemřel krátce po svých šedesátých prvních narozeninách v prosinci roku 1919. Jeho manželství bylo bezdětné, takže veškerý majetek i knížecí titul zdělil jeho mladší bratr Rudolf Ferdinand. Byl prvorozeným synem knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna . V roce 1895 se oženil s Alžbětou Wolf-Metternich.

František Šíma (1)

Narozen 1909. Ing., judista, publikace o judu.

Richard Wright (1)

Po uveřejnění jeho Rodného syna bylo zřejmé, že se objevila nová osobnost americké prózy a že ve vývoji afroamerické literatury došlo ke kvalitativnímu skoku. Naturalisticky vyprávěný příběh měl být výkřikem do tváře společenskému svědomí a zároveň posledním varováním. Wrightova umělecká senzitivita tu dokázala zúročit hořkost osobní i kolektivní zkušenosti s iracionálními projevy rasismu. Pod vlivem levicového myšlení, jemuž byl vystaven v chicagském Klubu Johna Reeda, začal autor v této psychické nemoci společnosti rozeznávat i její racionální jádro. Dětství a dospívání prožité v chudobě, v rozvrácené rodině a stálé atmosféře možného násilí byly logickou průpravou pro pozdější postoj sociálního a rasového protestu, ale kořenily zde také Wrightovo přirozeně existenciální cítění a nikdy nepřekonaná úzkost. Jako většina protagonistů jeho děl byl autor z pocitu ohrožení či odcizení po celý život "na útěku" - z rodného Mississippi přes Memphis, Chicago a New York až do francouzského exilu, kde žil v duševní nejistotě až do smrti. Z jeho autobiografických próz se Černý chlapec stal vrcholnou ukázkou žánru. Jeho prvotina Děti stýčka Toma už názvem měla naznačit, že její hrdinové patří k netradiční generaci černochů.

Gina Cristanini (1)

Kniha z oboru ručních prací.

Wilma Strabello Bellini (1)

Autorka publikací z oboru ručních prací.

Wilma Bellini (1)

Bedřich Šplíchal (1)

Narozen 16.5.1855 v Praze, zemřel 5.4.1929 tamtéž. Učitel, pedagogické a historické práce.

Mickey Spillane (1)

Mickey Spillane byl americký spisovatel, autor detektivních novel a příležitostný herec. Vlastním jménem Frank Morrison Spillane. Autor detektivek tzv. drsné školy, který vytvořil postavu soukromého detektiva Mika Hammera. Ve světě se jeho knih prodalo více než 230 miliónů výtisků, patřil k jedněm nejprodávanějším americkým spisovatelům. Narodil se v newyorském Brooklynu jako jedináček Johnu Josephu Spillanemu a Catherine Anne Spillaneové. Brzy po narození se rodina přestěhovala do města Elizabeth v americkém státě New Jersey, kde Spillane vyrůstal. Přezdívka Mickey, kterou Spillaneho oslovoval jeho otec, používal Spillane až po svém návratu do Brooklynu na počátku 40. let. Odmalička četl, začal psát už na střední škole , kterou navštěvoval v letech 1935–1939. Již při studiu si porůznu vydělával . V roce 1939 nastoupil na právnickou fakultu v kansaském State Teachers College , ovšem v roce 1940 ho seznámil spolubydlící Joe Gill se svým bratrem Rayem, který pracoval jako redaktor v nakladatelství Funnies, Inc. Spillane s ním začal spolupracovat jako scenárista nebo spolueditor některých sérií, mj. psal scénáře pro komiksy, a vysokou školu už nikdy nedodělal. Bezprostředně po napadení Pearl Harboru v prosinci 1941 se Spillane přihlásil do armády k letcům . V průběhu války se stal leteckým instruktorem ve městě Greenwood ve státě Mississippi, kde se seznámil se svou první manželkou Mary Ann Pearcovou, kterou si v roce 1945 vzal. Po návratu do Brooklynu spoluzaložil s bratry Gillovými komiksové nakladatelství. Aby měl mladý pár peníze na koupi domku poblíž Newburghu ve státě New York, zkusil Spillane v roce 1945 napsat knihu, kterou by nabídl nakladatelství a vydělal tím nějaké peníze. Napsal ji během devatenácti dnů , nazval ji Já, porota (I, th...

Milan Vach (1)

Narozen 16. 6. 1928 v Litomyšli, zemřel 19. 5. 2000 v Plzni. MVDr., veterinář, práce z rostlinné výroby, myslivosti, biologie lovné zvěře, etologie loveckého psa. Též publicista v hudební oblasti a popularizátor hry na hornu.

Francisco de Xerez (1)

Španělský dobyvatel a kronikář.

László Hajnal (1)

Mgr. László Hajnal, M.S., vystudoval informatiku na Charles Babbage Institute v Budapešti a religionistiku na Husitské teologické fakultě UK. Je doktorandem na katedře filozofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK, zabývá se problematikou sítí.

Reviel Netz (1)

Americký profesor starověkých řeckých dějin,židovského původu.Univerzita Stanford.

William Noel (1)

Americký kurátor rukopisů a vzácných tisků.

Eugène Pottier (2)

Eugène Edine Pottier byl francouzský socialistický revolucionář, básník a dělnický písničkář. Jeho píseň Internacionála se stala nejdůležitější písní světového dělnického hnutí, dodnes je zpívána levicovými hnutími, komunisty, socialisty i sociálními demokraty, mezi lety 1922–1944 byla také hymnou Sovětského svazu. Byl jednou z vedoucích osobností Pařížské komuny. Pottier pocházel z chudé řemeslnické rodiny; otec byl baličem a výrobcem beden. Chlapec musel pracovat od třinácti let; nejprve pomáhal otci, potom byl obchodním příručím, pomocníkem ve škole a nakonec návrhářem látek. Nedostatečné formální vzdělání si doplňoval samostudiem. Miloval písně lidového písničkáře Bérangera a podle jeho vzoru psal vlastní verše. Už v patnácti letech mu vyšla útlá sbírka básní. Vnímal z vlastní zkušenosti chudobu dělníků a jejich nerovnoprávné postavení ve společnosti. Studoval spisy utopického socialisty Charlese Fouriera a jeho vzorem byl revolucionář Louis August Blanqui. Zapojil se do revoluce v červnu 1848. V zaměstnání se postupně vypracoval na dílovedoucího v předním kreslířském salónu. Vybudoval si vlastní tiskárnu na textilie a v roce 1864 založil odborovou organizaci, která se později připojila k První internacionále. Během prusko–francouzské války se stal členem Národní gardy, v roce 1870 se zúčastnil bojů při obléhání Paříže. Aktivně se zapojil do Pařížské komuny, byl zvolen členem jejího vedení. Pracoval v komisi pro veřejné služby, podílel se na bojích Krvavého týdne. Po potlačení Komuny se musel skrývat a v červnu 1871 se mu podařilo uprchnout do Anglie. Francouzským soudem byl 17. května 1873 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Uchýlil se do Spojených států, odkud organizoval pomoc pronásledovaným komunardům. Živil se jako dělník a stal se členem socialistické dělnické strany. Po amnestii v roce 1880 se vrátil do Francie zubožený a napůl ochrnutý. Navštěvoval tehdy velmi populární goguetty, malé...

Bedřich Fritt (1)

Merryl Wyn Davies (1)

Merryl Wyn Davies byla velšská spisovatelka. Narodila se ve městě Merthyr Tydfil a studovala antropologii na University College London. Později se vrátila do Walesu, kde pracovala jako novinářka. Ve svém díle se věnovala islámu, často spolupracovala s pákistánským autorem Ziauddinem Sardarem. Sama také konvertovala k islámu.

Božena Buchtová (1)

Marie Maříková (1)

Spisovatelka, rozhlasová hlasatelka, učitelka rétoriky a komunikačních dovedností.

Jindřich Pěnčík (1)

Autor hlavolamů a testů inteligence.

A. B Prokop (1)

René Tuček (1)

Český operní barytonista. Narozen 8. ledna 1936 v Praze , zemřel 26. srpna 2017 v Mariánských Lázních.

Pavel Ryšánek (1)

Narozen 22.11.1936 v Lesonicích. Specialista v oblasti jakosti, publikace z oboru.

Suzi Gablik (1)

Narozena v New Yorku, teoretička umění, umělecká kritička a profesorka historie umění, žije ve Virginii.

Jiyu Kennett (1)

Róši Jiyu-Kennett byla dlouhá léta představenou kláštera Shasta, duchovního centra zenové školy Sótó, jenž založila v r.1969. Poté, co ji uvedl D.T.Suzuki do zenu školy Rinzai, studovala buddhistické učení v Malajsii a pak u opata chrámu Dai Hon Zan Sódžidži v Japonsku. Když dosáhla - jako první žena ze Západu - kněžské hodnosti Sei , byla jmenována představenou chrámu Unpukudži. Od r.1972 přednášela též na Kalifornském institutu transpersonální psychologie.

Josef Smolík (1)

Josef Smolík byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, profesor a děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho spis Současné pokusy o interpretaci evangelia byl přeložen do angličtiny, korejštiny, japonštiny a ruštiny. Jeho dcerami jsou Marta Smolíková, kurátorka, historička umění a publicistka, Eva Šormová, farářka v Milíčové kapli pražského sboru Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické, Noemi Smolik, historička a kritička umění žijící v Německu a učitelka Lydie Šilarová žijící v Praze.

Thaddeus Golas (1)

Američan polského původu, vystudoval Columbia University v New Yorku. Celý svůj život zasvětil vydavatelské a editorské činnosti. Působil jako vedoucí editor pro Premiér, Crest a Gold Medal Books. Nikdy nezaložil žádnou organizaci ani hnutí. Svou slavnou knihu Líného muže /ženy/ cesta k osvícení , která byla přeložena do němčiny, francouzštiny, holandštiny, španělštiny, ruštiny, dánštiny a japonštiny, nikdy nepropagoval a o svém učení nikdy nepřednášel. Kniha oslovovala a prodávala se sama. Thaddeus Golas žil prostým životem na Floridě.

G. Ambrušová (1)

Geoffrey Hext Sutherland Bushnell (1)

Americký archeolog a historik umění, zaměřen především na umění původního amerického obyvatelstva.

Ursula Wolf (1)

Rodné jméno Ursula Koethke. Německá spisovatelka, zaměřená na literaturu pro děti a mládež.

B. S Matvejev (1)

Peter Russell (1)

Britský vědec a spisovatel zkoumající podstatu vědomí. Na univerzitě v Cambridge vystudoval fyziku a experimentální psychologii, postgraduálně poté počítačovou vědu. Po návratu z pobytu v Indii, kde studoval meditaci a východní filosofii, zkoumal neurofyziologii meditace na Bristolské univerzitě. V současnosti přednáší a pořádá semináře týkající se zkoumání povahy, potenciálu a evoluce lidského vědomí, přičemž integruje východní moudrost a objevy západní vědy. Mezi jeho zásadní knihy se řadí: The TM Technique , The Brain Book , The Global Brain Awakens , The Consciousness Revolution , na které se podíleli Stanislav Grof a Ervin László, či From Science to God . Vizionář a futurista Russell je členem Ústavu noetických věd a účastní se řady mezinárodních konferencí.

Jaroslav Svitavský (1)

Učitel, autor veršů, fejetonů Jaroslav Svitavský napsal i romány Padlí andělé , Ryčka, Brněnská fabrička a Paní Padoušková či Zrání .

Jean Laude (1)

básník, antropolog, historik a kritik francouzského umění, specialista na africké umění.

J. B Vodák (1)

Narozen 10. 12. 1923 v Košicích, zemřel 5. 4. 2001 v Praze. Novinář, redaktor , reportér, zahraniční dopisovatel , spisovatel a překladatel z angličtiny.

Greg Emmanuel (1)

Kyle Cline (1)

Fyzioterapeut, specializuje se na čínskou medícínu a bylinkářství.

Luboš Březina (1)

Publikace o trampování a turistice.

Ján Rybár (4)

Jako reportér byl svědkem řady dějinných událostí: od rozpadu SSSR přes konflikty na Balkáně a Kavkaze až po bojiště Afghánistánu a Iráku. V Praze vystudoval geologii a mezinárodní vztahy , ve Skotsku žurnalistiku . V roce 2004 vyhrál s fotografiemi z Beslanu Czech Press Photo. Napsal cestovatelskou knihu Historky z konce světa a odbornou publikaci Kavkaz, Rusko a "nová velká hra" o kaspickou ropu. V MF DNES pracuje od roku 1997.

Gottfried Bammes (1)

Německý pedagog na Vysoké škole výtvarných umění v Drážďanech, autor učebnic anatomie pro výtvarníky.