Výpis všech autorů

Pete Townshend

Pete Townshend je anglický hudebník, zpěvák a skladatel, známý především jako kytarista, druhý zpěvák a hlavní autor písní rockové skupiny The Who, jedné z nejvlivnějších rockových kapel 20. století. Townshend se narodil 19. května 1945 v londýnském Chiswicku a jeho kariéra v kapele The Who trvá již více než 50 let. Napsal více než 100 písní pro 11 studiových alb skupiny, včetně rockových oper jako "Tommy" a "Quadrophenia". Townshend je známý svým energickým stylem vystupování a inovativním psaním písní, které často kombinuje filozofické texty s mohutnou kytarovou hrou.

Pavel Týc

Publikace z oboru letectví.

Paola Tite

Oldřich Taraba

Narozen 9.10,1922 v Hradci Králové.Ing., dr., DrSc., profesor fyziky, publikace z oboru ultrazvuku a elektroniky.

Norkey Tenzing

Miroslav Tuščák

Metodik pro neprofesionální filmy, publicista, filmový porotce, lektor, scénárista a spisovatel.

Mikis Theodorakis

Mikis Theodorakis byl známý řecký skladatel a textař, proslulý svým významným přínosem řecké hudbě a vlivem na mezinárodní hudební scénu. Theodorakis se narodil 29. července 1925 na řeckém ostrově Chios a byl plodným umělcem, jehož kariéra trvala několik desetiletí, během nichž složil celou řadu děl od symfonií a komorní hudby až po populární písně a filmovou hudbu. Snad nejznámější je jeho soundtrack k filmu "Řek Zorba" z roku 1964, který obsahuje kultovní "Zorbův tanec", skladbu, jež se stala synonymem řecké kultury a je uznávána po celém světě.

Mary Ellen Taylor

Americká spisovatelka, původním povoláním marketérka. Autorka thrillerů a románů pro ženy.

Luis Trenker

Luis Trenker byl jihotyrolský horolezec, bobista, filmový producent, režisér, spisovatel a scenárista, herec a architekt. Znám je zejména prostřednictvím svých filmů o Alpách. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Luis Trenker na anglické Wikipedii a Luis Trenker na německé Wikipedii.

Luboš Tichý

Narozen 18.1.1948 v Praze. Doc., JUDr., CSc., právník, práce z oboru evropského práva.

Linda G. Thompson

Linda G. Thompson je německý zpěvák, který se proslavil v 70. letech 20. století. Byla členkou úspěšné popové skupiny Silver Convention, která měla hity s písněmi jako "Fly, Robin, Fly" a "Get Up and Boogie". Skupina reprezentovala Německo v písňové soutěži Eurovize v roce 1977 s písní "Telegram" a skončila na osmém místě. Po skončení působení v kapele Silver Convention se Linda věnovala sólové kariéře. Koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech vydala několik singlů. I když nedosáhla stejného mezinárodního úspěchu jako se skupinou Silver Convention, Linda G. Thompson nadále pracovala v hudebním průmyslu a přispívala k rozvoji německé popové scény.

Lewis Trondheim

Francouzský autor komiksů.

Ladislav Tuma

Ladislav Tůma-Zevloun . Novinář, autor fejetonů, drobných humoristických próz, zábavných povídek a nenáročných románů tematicky orientovaných k dennímu životu hlavně pražských středních vrstev. Syn novináře a spisovatele K. Tůmy a dcery F. L. Čelakovského a B. Rajské Marie. Studoval na gymnáziu v Žitné ul. v Praze a započal pak studia lékařství; po absolvování roku vojenské služby se koncem 1900 stal členem redakce Nár. listů, v nichž působil i jeho otec. V těchto novinách, kde pracoval až do odchodu na odpočinek 1933, prošel řadou rubrik ; 1908 zde obnovil fejeton Výstavní tácky, pokračoval v něm pod titulem Týdenní tácky a přejal pro tuto rubriku původní pseudonym J. Kuffnera Zevloun, který pak sám trvale užíval jako fejetonista i jako autor humoristických próz . 25 let byl též nočním redaktorem listu a 1917–34 redaktorem odpovědným. Léta působil ve stavovských organizacích . Po odchodu do důchodu vystupoval jako populární přednašeč vlastních fejetonů v Českosl. rozhlase . – Jeho syn Vladimír T. , novinář , byl autorem zábavných románů a po 1945 filmových scénářů . In: Lexikon české literatury 4/I, S-T, Academia, 2008

Ladislav Trup

Narozen 6.4.1943 v Mojmírovciach. Slovenský profesor španělštiny na UK v Bratislavě. Publikace v oboru, vysokoškolské učebnice, slovníky.

Karl Heinz Tuschel

23.3. 1928 - 12.2. 2005 Vystudoval přírodní vědy. Pracoval v chemickém průmyslu, ale také jako horník či dramaturg kabaretu a spisovatel. Do literatury vstoupil roku 1967 prvotinou Kolem letí hvězda. Za nejúspěšnější jeho dílo je pokládán román Ostrov robotů z roku 1973. V něm se objevuje motiv rozhodujícího vlivu robotů a počítačů na politické rozložení moci ve světě.

Karel Tuček

Karel Tuček, mineralog, petrograf a muzeolog, se narodil v roce1906 v Nové Pace. Vystudoval přírodní vědy a zeměpis na Karlově univerzitě. V roce 1932 zde dosáhl doktorátu, v letech 1933–1934 působil v Mineralogickém ústavu univerzity jako pomocná vědecká síla. V letech 1934–1935 pracoval jako výpomocný učitel na čtyřech pražských měšťanských školách, v letech 1934–1937 byl asistentem Mineralogického ústavu na České technice. V roce 1937 se stal pracovníkem mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, kde v letech 1939–1950 a 1956–1976 zastával funkci vedoucího oddělení. V letech 1950–1951 byl správcem Náprstkova etnografického muzea, v letech 1951–1953 ředitelem Národního technického muzea a v letech 1953–1956 přednostou odboru pro muzea na ministerstvu kultury. K. Tuček je autorem stovek odborných a popularizačních článků z mineralogie. Mnoho úsilí věnoval muzejnické činnosti, tj. hlavně spravování mineralogických sbírek v Národním muzeu a později na Univerzitě Karlově, kde po odchodu do důchodu působil jako externí pracovník . Roku 1986 se přestěhoval z Prahy do Písku, kde roku 1990 zemřel.

Jürgen Thorwald

Německý redaktor, romanopisec, autor populárně-naučných a historických publikací, též autor prací z oboru dějin lékařství.

Jürgen Tautz

Německý biolog a zoolog, odborník na včely.

Jaroslav Tichý

František Jaroslav Rypáček, pseudonymem též Prokop Hoděta, Světimír Smutenský a Jaroslav Tichý byl český středoškolský pedagog, literární historik, básník a spisovatel v oblasti moravské vlastivědy. Svoji pedagogickou dráhu spojil s prvním českým gymnáziem v Brně a gymnáziem třebíčským . Ve sporu o rukopisy stál na straně obhajovatelů jejich pravosti. Množství článků publikoval v Časopise Matice moravské, podepsán je i pod vydáváním Vlastivědy moravské. Vydal také celé znění třebíčských kronik od Eliáše Střelky Náchodského a Jana Suchenia Novobydžovského. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Jaromír Tesař

Narozen 17.12.1912 ve Švihově u Chrudimi, zemřel 29.1.2004. MUDr., DrSc., profesor soudního lékařství, publikace z oboru.

Jana Tomášková

Narozena 19.2.1916. MUDr., dermatoložka, publikace z oboru kosmetiky, překlad z němčiny.

Jana Tichá

Narozena 1964. Historička a teoretička umění, práce o moderní architektuře, spoluzakladatelka a šéfredaktorka časopisu Zlatý řez, editorka publikací o architektuře..

Jan Tůma

Narozen 15. 10. 1941 v Brně. PhDr., novinář, cestovatel a sběratel zajímavých informací o českých historických a přírodních památkách. Rozhlasový redaktor, autor televizních scénářů a divadelních textů.

Jan Tomšíček

Jan Tomšíček je český cestovatel a dobrodruh. Publikoval několik knih o svém cestování po Africe, Rusku a asi polovině Evropy. Narodil se 29. listopadu 1951. Již v dětství bylo jeho touhou kolo i přes nelibost rodičů. Když dospěl, kolo mu pomohlo se zotavit z těžkého úrazu. Během několika dalších let procestoval státy v okolí Česka. Vyučil se zámečníkem. Ve třetí třídě dostal od rodičů starší dámské kolo značky Eska tourist, bez přehazovačky. V šesté třídě na podzim s ním během jednoho odpoledne podnikl výlet do Hradce Králové a zpět - asi 80 km. V osmé třídě dostal od rodičů starší kolo Eska s tříkolečkem. Později cestoval na kole Favorit. Jeho první velká cesta vedla do Bulharska. Na této cestě absolvoval dle svých slov 4.000 km téměř závodním tempem za 20 dní. Následně se pokusil se realizovat v závodní cyklistice, ale neuspěl a zůstal věrný cykloturistice. Podnikl cestu do Maďarska, Rumunska a Bulharska na skládacím kole Eska bez přehazovačky, během které za 64 dní urazil 6.840 km a bylo to dle jeho slov snad nejpříjemnější a nejpohodlnější cestování které zažil. V roce 1991 vycestoval s kamarády na plachetnici Polárka, s jízdním kolem v podpalubí. Pro něj tato cesta skončila v jihoafrické republice , kde expedici opustil, pro názorové neshody s kapitánem . V JAR žil asi 2 roky, v nichž tuto zem procestoval, navštívil i Botswanu, Namibii, Lesotho. Udělal si též výlet k Viktoriiným vodopádům. V roce 1993 se vydal na 16.700 kilometrů dlouhou pouť domů skrz celou Afriku na jízdním kole Favorit. Cesta z Kapského Města do Chocně mu zabrala 5 měsíců a 20 dní během kterých na kole našlapal 13.600 km, 800 km jel "stopem" v místech kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km jel vlakem přes Nubijskou poušt a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Celkově za tuto půlroční cestu utratil přibližně 1450 USD. Na cestě se zastavil v Rokycan...

Jan Toman

Narozen 16.5.1933 v Hartmanicích, zemřel 14.5.1996 v Praze. Botanik, práce o přírodě a životním prostředí.

Ján Tarbajovský

Autor učebnic technického kreslení.

Jamie Thomson

Britský spisovatel, editor a vývojář her. V roce 2012 vyhrál cenu Roald Dahl Funny Prize. Jamie Thomson se narodil roku 1958 v Íránu. Vyrůstal v Brightonu, studoval politologii na univerzitě v Kentu. Dlouhé roky pracoval jako redaktor britských fantasy časopisů a lektor i tvůrce videoher a „gamebooků“. K jeho nejúspěšnějším fantasy sériím patří dobrodružství mladého nindži, The Way of the Tiger. Dosud napsal čtyři knihy pro děti. První díl tetralogie o Temném pánu získal Cenu Roalda Dahla za nejhumornější knihu roku 2012.

Isabella Tylínková

Narozena roku 1944. Filmová herečka, manželka fotografa Ericha Tylínka , spoluautorka fotografických publikací.

Herb Trimpe

Americký komiksový umělec, výtvarník a spisovatel.

Helene Tursten

Mimořádná osobnost švédského literárního nebe – královna detektivek, jak jí doma přezdívají. Narodila se v roce 1954 v Göteborgu. Dlouho pracovala jako zubařka. Kvůli revma toto povolání v devětatřiceti letech opustila a začala se věnovat psaní. Od roku 1993 píše detektivní romány. Helene přivedla na svět komisařku Irenu Hussovou a nadchla švédskou kritiku i veřejnost. Irena Hussová je dnes hrdinkou již šesti románů – Skleněný ďábel, Porcelánový koník z dynastie Tang, Noční vizita, Tetované torso, Ohnivý tanec a Dvojí tvář. Její detektivky měly velký úspěch nejen ve Švédsku, ale byly přeloženy a vyšly i v Dánsku, Finsku, Německu a Norsku – a jako málokterému švédskému spisovateli jí byla vydána kniha i v USA. Série případů inspektorky Ireny Hussové byla ve Švédsku zfilmována a vysíláná v roce 2009 na televizi Barrandov. Autorka žije v Sunne/Värmland a je vdaná za bývalého policistu.

Helena Třeštíková

Helena Třeštíková, rozená Böhmová je česká režisérka a pedagožka. Jejím manželem je architekt Michael Třeštík. Ve své filmové tvorbě se věnuje dokumentaristice zaměřené zejména na mezilidské vztahy a sociální problémy. V roce 2007 byla krátce ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Jejím synem je fotograf Tomáš Třeštík a dcerou producentka Hana Třeštíková. Helena Třeštíková vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Studium dokončila roku 1975. V letech 1974–1977 působila jako dramaturgyně. Později se začala věnovat režii. Většinu její tvorby tvoří filmové dokumenty, jejichž tématy jsou většinou konkrétní obyčejní lidé. Několik z nich tvořila tzv. časosběrnou metodou v průběhu mnoha let, kdy své postavy jezdila pravidelně navštěvovat a z každé návštěvy něco natočila a poté použila. Na přelomu století začala spolupracovat s Radou České televize jako externí spolupracovník jejího „etického panelu“. V prosinci 2017 byla jmenována profesorkou pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Dokumentární tvorba na Akademii múzických umění. V roce 2018 jí UMPRUM udělila titul dr.h.c.. Na počátku července 2019 se stala členkou americké Akademie filmového umění a věd, která každoročně uděluje ceny zvané Oscar. Krátce se angažovala také v politice, od 9. do 26. ledna 2007 byla ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Byla navržena KDU-ČSL jako nezávislá. Její nominace se mezi členy a voliči lidové strany setkala s tvrdou kritikou, řada z nich argumentovala, že je nepřípustné, aby strana navrhovala osobu s nepřátelským postojem vůči církvím a s názory, které jsou neslučitelné s křesťanským světonázorem. Na stejném základě se nad její nominací podivovali i někteří politologové, například Lubomír Kopeček. Třeštíková na post 26. ledna rezignovala, což oficiálně odůvodnila spor...

Giuseppe Tomasi di Lampedusa

Giuseppe Tomasi di Lampedusa byl italský spisovatel, známý především díky svému jedinému románu Il Gattopardo , jehož děj se odehrává na Sicílii v poslední fázi Risorgimenta. Byl velmi komplexní osobností, povahou uzavřený a samotářský. Sám o sobě napsal: „Jako chlapec jsem miloval samotu, dával jsem přednost společnosti věcí před společností lidí.“ Byl vynikajícím znalcem francouzské, anglické, německé a ruské literatury. Dráhu spisovatele nastoupil teprve v roce 1955, v devětapadesáti letech, pouhé dva roky před svou smrtí. Giuseppe Maria Tomasi di Lampedusa se narodil 23. prosince 1896 v Palermu. Jeho rodiče byli Giulio Maria Tomasi, kníže di Lampedusa, vévoda di Palma, baron di Montechiaro a baron di Torretta, a jeho choť Beatrice Mastrogiovanni Tasca di Cutò. Pozdější spisovatel Giuseppe Mario všechny šlechtické tituly po otci zdědil, byl tedy titulárním knížetem ostrova Lampedusa. Po smrti své starší sestry na záškrt se Giuseppe stal jedináčkem. Byl si velmi blízký se svou matkou, silnou osobností, která ho velmi ovlivňovala, na rozdíl od otce, jenž byl spíše chladný a odtažitý. Základního vzdělání se mu dostalo v rodinném paláci v Palermu, kde byl vyučován domácím učitelem pod dohledem matky. Často pobýval u babičky z matčiny strany na panství Santa Margherita Bélice. Knížecí rodina vlastnila také vilu v městě Bagheria, palác v obci Torretta a statek v Reitano. V roce 1911 začal Giuseppe studovat na klasickém lyceu v Římě a maturitu složil později v Palermu na Liceo Garibaldi. Ovládl psanou latinu a řečtinu, hovořil plynně německy, francouzsky a také, což bylo pro Itala té doby výjimečné, anglicky. V pozdějším věku zvládl také španělštinu a ruštinu. Roku 1915 se usadil v Římě, kde započal studium na právnické fakultě. Ještě téhož roku však dobrovolně narukoval do italské armády, bojující na straně Dohody. Sloužil zde jako důstojník dělostřelectva. Při bit...

František Trojánek

Ing., autor příruček z technologie povrchových úprav kovů.

František Táborský

František Táborský byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít. Narodil se v chudé rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie, dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h. c. brněnské univerzity. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracíval na letní prázdniny. V Praze bydlel v učitelské době na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd do novostavby domu čp.602/III s výhledem na Kinského zahradu. Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků . Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktor...

František Alois Tichý

Narozen 25. 3. 1898 v Chrudimi, zemřel 10. 3. 1971 v Praze. Hudební skladatel, aranžér, dirigent a klavírista, stati z oboru.

Enrique Torres

Dylan Thomas

Dylan Marlais Thomas byl britský básník a spisovatel velšského původu, píšící anglicky. Narodil se ve waleském pobřežním městě Swansea, v domě čp. 5 na Cwmdonkin Drive, v rodině učitele Davida Thomase a Florence Hannah Thomasové. Po školní docházce se v roce 1930 stal reportérem místního listu. Poesii se věnoval již od dětství a v roce 1934 publikoval sbírku básní 18 Poems. Ačkoliv byl často řazen mezi britské surrealisty, spíše vytvořil vlastní vysoce poetický básnický styl, založený na bohaté obrazivosti a využití tradic velšských národních bardů, ačkoliv jeho tvorba využívala i postupů modernismu. Thomas byl známý i svou expresívní recitací, kterou předjímal moderní postupy recitace poezie, takže kromě tradičních sbírek básní se zachovaly i nahrávky jeho vlastního přednesu básní. V roce 1946, kdy vyšla sbírka básní Deaths and Entrances překročil Dylan význam pouze pro oblast Velké Británie, kde již od roku 1934 zaujímal jedno z nejdůležitějších míst mezi básníky, a stal se celosvětově významným anglickojazyčným básníkem. Podnikl až do své smrti několik turné do USA, kde recitoval svou poesii. Na jednom z nich v roce 1953 zemřel. Dylan Thomas se v roce 1937 oženil s tanečnicí irského původu Caitlin McNamarovou, a měl s ní několik dětí - syny Llewelyna a Colum Garana a dceru Aeronwy . Život rodiny nebyl příliš šťastný kvůli hádkám a sporům mezi manželi, jakožto i kvůli Dylanovu notorickému alkoholismu. Velšský hudebník John Cale během své kariéry zhudebnil několik jeho básní; čtyři z nich vydal na svém albu Words for the Dying z roku 1989. Jde o básně „There Was a Saviour“, „On a Wedding Anniversary“, „Lie Still, Sleep Becalmed“ a „Do Not Go Gentle Into That Good Night“. Thomasovým dílem je rovněž inspirována jeho píseň „Child's Christmas in Wales“ vydaná na albu Paris 1919 z roku 1973. V roce 1999 při koncertě v Edinburghu představil tři další zhudebněné básně Dylana Thomase: „If I Were Tickled by th...

Dustin Thomason

Dustin Thomason je americký spisovatel a producent. Je spoluautorem “Pravidlo čtyř“ a autor "12,21". Pravidlo čtyři dosáhlo na vrchol žebříčku New York Times Best Seller, kde zůstalo po více než šest měsíců. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem a byla přeložena do více než 25 jazyků. Prodalo se jí více než čtyři miliony kopií po celém světě, a stala se tak nejprodávanějším debutem desetiletí. Dustinuv druhý román, "12.21" byl zveřejněn ve více jak dvaceti jazycích v srpnu 2012 a také se stal New York Times a International bestsellerem. Dustin navštěvoval školu Thomase Jeffersona pro vědu a technologii ve Fairfax County, Virginia. Pak pokračoval ve studiu antropologie na Harvardské univerzitě, kde získal Hoopesovu cenu a v roce 2003 získal tituly MD a MBA na Columbia University. V současné době žije a pracuje v Los Angeles, Kalifornie.

Debbie Tung

Britská autorka komiksů, ilustrátorka, blogerka, programátorka.

David Torjussen

Daniel Tučka

Narozen 26. 7. 1976 v Brně. Autor převážně fantastické literatury, poezie a písňových textů.

Dan Taylor

Britský ilustrátor.

Colm Tóibín

Novinář a spisovatel se narodil v roce 1955 v irském Enniscorthy. Vystudoval angličtinu a historii na univerzitě v Dublinu. Jako editor působil v The Sunday Tribune, přispíval kritikami a politickými komentáři do The Sunday Independent a do několika dalších magazínů. Jako zpravodaj procestoval Egypt, Súdán, Afriku a další země. Snad nejznámější reportáž nazvaná „The Trial of the Generals“ pochází z roku 1980.

Claude Tresmontant

Claude Tresmontant byl francouzský filosof, helénista a teolog, který vyučoval středověkou filosofii a filosofii vědy na Sorbonně. Byl členem akademie morálních a politických věd. Křesťanství představuje pro Tresmontanta „obecnou teorii skutečnosti“. Vysvětluje existenci toho, co je, na rozdíl od experimentálních věd, které nám umožňují poznávat přírodu. Je přesvědčen, že lidský rozum je schopen dokázat Boží existenci. Metafyziku a ontologii nechápe jako čistou apriorní vědu v kantovském smyslu, ale jako racionální analýzu empirické skutečnosti, předkládané nám vědami. Za základ teologie Tresmontant považuje důkaz, že K prvnímu bodu argumentuje výsledky čtyř svých analýz: existence a vyladění vesmíru, objevení informace ve vzniku života, který svou nízkou entropií stojí na hranici druhého termodynamického zákona; růst této informace a objevení člověka, bytosti, která je nadána vědomím a může celý vesmír reflektovat. K druhému argumentuje jsoucností proroků. V christologii vyjadřuje Tresmontant přesvědčení, že Ježíš Kristus přináší člověku nový program, namísto programu geneticky získaného, uloženého v paleokortexu. Tresmontant se nejvíce obává moderního křesťanského iracionalismu, který označuje jako patologii křesťanství. Pro křesťanskou filosofii vidí několik zásadních úkolů: V roce 1991 vedl seminář o modernistické krizi. Modernistickou krizí nazývá hlubokou krizi, která nastala v katolickém myšlení na počátku 20. století. Byl to konflikt jednak s objevy přírodních věd, protiklad evoluční teorie a fixního vnímání stvoření, a pak také objevy biblické exegeze, která prokázala, že Bible nebyla sepsána naráz, ale že zachycuje postupný vývoj myšlení hebrejského národa. Dalším jevem modernistické krize bylo střetnutí katolické teologie a moderní filosofie, zejména systémů, které sestavili Immanuel Kant a Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Tyto systémy nejsou podle Tresmontanta slučitelné s tradiční katolickou teologií, pro...

Christian Tielmann

Německý spisovatel literatury faktu a knih pro děti a mládež. Vystudoval filozofii a němčinu.

Boris Trnka

Narozen 14.5.1926 v Praze, zemřel 14.3.2007. Původním povoláním lesník, později publicista, prozaik.

Antti Tuomainen

Antii Tuomainen je kritikou řazený k autorům noir detektivek. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor. Největšího úspěchu se dočkal se svým třetím románem Léčitel z roku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka udělovanou finským Klubem přátel detektivek. Jeho knihy vyšly ve více než dvaceti zemích včetně USA, Velké Británie, Francie, Německa a Číny.

Aleksandr Jakovlevič Tairov

Ruský herec a režisér, představitel meziválečné divadelní avantgardy.

Zdeněk Tylšar

Zdeněk Tylšar byl proslulý český hornista, uznávaný pro své výjimečné schopnosti a přínos klasické hudbě. Narodil se 25. května 1945 v Hradci Králové v Československu a stal se jedním z předních hornistů své generace. Tylšar studoval na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Jeho talent se projevil záhy a rychle se prosadil jako virtuos na lesní roh.

William Trevor

William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.

Wielka Orkiestra Symfoniczna Polskiego Radia I Telewizji

Wielka Orkiestra Symfoniczna Polskiego Radia i Telewizji, v angličtině známá jako Velký symfonický orchestr Polského rozhlasu a televize, je významný orchestr se sídlem v Polsku. Má bohatou historii provozování klasické hudby a podílel se na mnoha nahrávkách a koncertech. Orchestr je proslulý svou interpretací klasických i současných děl, často spolupracuje s uznávanými dirigenty a přináší posluchačům širokou škálu hudby. Jednou z takových spoluprací byla spolupráce s Jerzym Semkowem, významným polským dirigentem známým svou precizní technikou a vášnivou interpretací. Pod Semkowovým vedením orchestr nahrál různá díla, včetně skladeb Gioachina Rossiniho a symfonických básní inspirovaných Shakespearovými hrami. Snaha orchestru o kvalitní výkony a spolupráce s talentovanými dirigenty, jako je Semkow, upevnily jeho pověst jednoho z předních polských orchestrů.

Walter Trobisch

Německý misionář.

Vojtěch Trnka

Narozen 10.4.1907 ve Vídni, zemřel 2.8.1982 v Praze. MUDr., CSc., pediatr, speciální pedagog a sociolog, publikace z oboru.

Vladislav Trávniček

Autor populárně naučných knih.

Vladimír Truhlář

Spisy o pěstovaní citrusů.

Vladimir Grigor'jevič Truchanovskij

Ruský historik, autor životopisů významných politiků a publikací o britsko-sovětských vztazích.

Vadim Tschenze

Vadim Čenze, rusky: Вадим Чензе je původem ruský psychotronik a spisovatel, který nejčastěji působí v německy hovořících zemích. Na své kořeny však nikdy nezapomněl a ve svém oboru často pojí ruské filosofie a tradice s těmi, které se již po staletí využívají ve východních regionech. Například tibetské učení tak kombinuje právě s tím ruským. Působí v mnoha esoterických oborech, od jasnovidectví, přes alternativní medicínu až po meditaci. Jeho práce se brzy stala mediálním zájmem a tento parapsycholog tak vystupoval v několika televizních i rádiových programech. Nejčastěji se ve svých přednáškách, seminářích, ale i dílech zaměřuje na karmu. Tu pozoruje z pohledu jak jejího studia, tak studia člověka. Mnoha svým zákazníkům tak představuje jejich vlastní karmu, a co udělat pro její vylepšení. Ve své praxi se věnuje paranormálnímu fenoménu, který definuje, že ne vše je možné vysvětlit. Své znalosti získal nejen studiem, ale i od své babičky, která až do svých 90 let fungovala jako léčitelka. Své mnohé znalosti a zkušenosti předává také svým čtnářům a to díky knihám jako jsou Čím jste byli, čím jste?, Staroruští léčitelé, nebo Staroruské bylinářství.

Václav Tichý

Václav Tichý byl český a československý politik Československé strany národně socialistické a poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn komunistickým režimem. Profesí byl zaměstnancem družstva z Ústí nad Labem. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu setrval až do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty, kde setrval formálně do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 byl politicky pronásledován a vězněn.

Tužimský

Tuutikki Tolonen

Finská autorka knih pro děti, literární pedagožka.