Všichni Autoři a témata

Aldie Chalmers (1)

Autor naučných publikací o sportu.

Alda Mari (1)

Lingvistka, zaměřena na sémantiku. Vysokoškolská pedagožka.

Alda Helen Sigmundsdóttir (1)

Islandská spisovatelka, novinářka a blogerka.

Alcott Louisa May (1)

Alcides Manuel Droguete Murtinehira (1)

Alcides Arguedas (1)

Narozen 15.7.1879 v La Paz, zemřel 6.5.1946, Chulumani. Bolivijský spisovatel, historik a politik.

Alcide Cervi (1)

Italský antifašista, autor autobiografického románu.

Alcan Elhota (1)

Alby (1)

Albrecht Ziegler (1)

Práce z farmakologie.

Albrecht Kittler (1)

Německý autor a vydavatel vlastivědných publikací a horolezeckých průvodců.

Albrecht Hagemann (1)

Německý historik a gymnazijní učitel, autor biografie Nelsona Mandely, Mahátma Gándhího, Fidela Castra a knih o dějinách Jihoafrické republiky.

Albita (1)

Albína Palkosková-Wiesenbergerová (1)

Redaktorka, beletristka.

Albína Palkosková (1)

Albína Mrázová (1)

Narozena 16. 4. 1993 v Plzni. Vystudovala publicistiku, žije v Dánsku, kde studuje digitální komunikaci. Působí jako externí korespondentka v médiích.

Albína Flanderová (1)

Narozena 1957. Fyzioterapeutka.

Albín Valko (1)

Albín Třešňák (1)

Spis o technické normalizaci.

Albín Stocký (1)

Albín Stocký byl český archeolog, vysokoškolský pedagog a muzejník. Původním vzděláním inženýr chemie, vypracoval se z venkovského muzejníka na předního vědce a plně se věnoval archeologii pravěku. Dlouholetý přednosta pravěkého oddělení Národního muzea byl roku 1927 jmenován profesorem archeologie a stenologie na Univerzitě Karlově. K jeho žákům patřili například Jan Filip nebo Růžena Vacková, která na něj vzpomínala jako na ryzího vědce. Velice schopný terénní badatel vedl roku 1929 výzkum keltského oppida ve Stradonicích, který financoval ze svých prostředků prezident T. G. Masaryk. Podle dochovaných zpráv a dobových fotografií se soustředil především na severovýchodní svahy nad Berounkou. Podařilo se mu zachytit a prozkoumat několik sídlištních struktur a objektů. Jeho stěžejním dílem prvního badatelského období je publikace Pravěk země české I., která vyšla roku 1926 a byla přeložena i do francouzštiny.

Albín Polešovský (1)

Narozen 1.3.1874 v Žeravicích u Uherského Hradiště, zemřel 23.10.1941 v Olomouci, středoškolský profesor přírodovědy, botanik, působil na reálce v Kostelci nad Orlicí a na Slovanském gymnáziu v Olomouci ; okresní školní inspektor, zakladatel a ředitel Městského koedukačního učitelského ústavu v Olomouci , spoluzakladatel Bohosloveckého učiliště v Olomouci ; šéfredaktor časopisu Čechoslovák.

Albin Hugo Liebisch (1)

Narozen 26.7.1888 v Rumburku, zemřel 9.11.1965 v Pasově . Německý konstruktér a podnikatel. Konstruoval a vyráběl motocykly značky Čechie - Böhmerland.

Albín Hejtmánek (1)

Albin Heinrich (1)

Narozen 1.3.1785 ve Friedlantu bei Roemerstadt, dnes Břidličná, zemřel 5.4.1864 v Brně. Středoškolský profesor, mineralog, geolog.

Albín Bagin (1)

Narozen 19.12.1939 v Žilině, zemřel 15.1.1982 v Bratislavě. Slovenský literární kritik a teoretik, práce z oboru.

Alberts Sarkanis (1)

Litevský filolog a diplomat, překladatel.

Albertová Denisa (1)

Alberto Zola (1)

Italský autor zeměpisných a přírodopisných fotografických publikací.

Alberto Tenenti (1)

Italský historik, autor publikací v oboru.

Alberto Reyes Pías (1)

Kubánský lékař, psycholog a kněz.

Alberto Pez (1)

Argentinský spisovatel, autor knih pro děti a mládež, ilustrátor a karikaturista.

Alberto Molina (1)

Alberto Meda (1)

Alberto Martini (1)

Alberto Manzano (1)

Alberto Luis (1)

Alberto Jiménez Alburquerque (1)

Španělský ilustrátor, tvůrce komiksů.

Alberto Giacometti (1)

Švýcarský surrealistický malíř a sochař.

Alberto Garcia Granados (1)

Alberto García Ayerbe (1)

Španělský ilustrátor dětské literatury.

Alberto Erede (1)

Alberto Erede byl italský dirigent proslulý svou interpretací operních děl. Narodil se 8. listopadu 1909 v italském Janově a jeho hudební kariéra vedla k tomu, že se stal jedním z významných dirigentů své doby, zejména v operním žánru. Eredeho kariéru poznamenala spolupráce s různými operními domy a orchestry po celé Evropě a Americe. Působil jako hudební ředitel Teatro Comunale di Bologna a později spolupracoval s newyorskou Metropolitní operou. Erede byl také známý svou spoluprací s významnými operními pěvci své doby. Jeho nahrávky oper jako "Madama Butterfly", "Cavalleria Rusticana" a "Pagliacci" byly oceňovány pro svou hudební citlivost a porozumění operní formě. Zemřel 12. dubna 2001 a zanechal po sobě odkaz respektovaného dirigenta ve světě klasické hudby.

Alberto Chimal (1)

Mexický spisovatel. Lektor literatury a tvůrčího psaní. Komiksový scenárista, autor románů, esejů, povídek, divadelních her, článků a scénáře k celovečernímu filmu.

Alberto Cantoni (1)

Alberto Bovone (1)

Alberto Bonifacio (1)

Alberto Arbasino (1)

Narozen 22.1.1930. Italský spisovatel a žurnalista.

Albertas Laurinčiukas (1)

Litevský novinář a překladatel.

Albert-László Barabási (1)

Albert-Laszló Barabási je maďarsko-americký fyzik a člen MTA, zabývající se studiem a definováním sítí – sociálních, teroristických, biologických a v neposlední řadě i world wide webem . Sítě studuje především z pohledu statistické fyziky. Mezi různými druhy sítí Barabási nachází podobnosti v jejich architektuře a snaží se definovat vztahy mezi jejich součástmi. Barabási získal svůj magisterský titul z fyziky na bukurešťské univerzitě Universitatea din Bucureşti, kde studoval v letech 1986-1989, poté v Budapešti na Univerzitě Loránda Eötvöse a svůj titul Ph.D. získal v roce 1994 na univerzitě v Bostonu, USA. Když se začal zabývat architekturou sítí, v povědomí byl názor, že sítě jsou organizovány zcela náhodně. Barabási si však začal uvědomovat, že ne všechny sítě rostou a fungují tímto způsobem. V roce 1995 napsal článek o sítích, který byl však odmítnut několika časopisy, ne však protože neměl pravdu, nýbrž proto, že se o toto téma příliš nikdo nezajímal. V tom samém roce, 1995, začal pracovat v oddělení fyziky na univerzitě Notre Dame v USA, kde se zprvu soustředil na práci v oblasti fyziky, a až teprve po několika letech se vrátil zpět ke zkoumání sítí. V roce 1998 s několika dalšími kolegy objevili bezškálové sítě. Bezškálové sítě jsou charakteristické tím, že sestávají z velkého množství uzlů, které mají malý počet hran k dalším uzlům, vedle nichž existuje malé množství uzlů, které disponují velkým množstvím hran vedoucích k jiným uzlům. Uzly, které disponují velkým počtem hran, nazývá huby. Tento objev vedl k velkému zájmu o studium sítí na konci devadesátých let. Malé sítě je snadné mapovat, neboť uzly a jejich hrany jsou snadněji vystopovatelné. Velkou výzvou je studium v současné době snad největší sítě vůbec, a to internetu a www. Barabásiho výzkumný tým se orientoval i tímto směrem. V rámci porozumění architektury a fungování sítí se Barabási věnuje i tématu šíření epidemií po sítích – ať už se jedná o počítačo...

Albert-Lásló Barabási (1)

Albert-Émile Sorel (1)

Francouzský spisovatel a historik, též knihovník.

Albert von Kölliker (1)

Narozen 6.7.1817 v Curychu , zemřel 2.11.1905 ve Würzburgu . Švýcarsko-německý lékař, anatom, fyziolog, histolog a zoolog.

Albert von Hofmann (2)

Albert Völkl (1)

Německý ilustrátor, loutkař.

Albert Venediktovič Ignatenko (1)

profesor Bruselské královské univerzity, Ph. D. filozofie, doktor biologických a enio-věd a další vědecké hodnosti zejména v oblasti parapsychologie Zakladatel kosmohumanistického učení a nových vědeckých směrů, jako např. kosmo-eniopsychologie a dalších. Uskutečnil množství vědeckých experimentů v oblasti parapsychologie v laboratorních podmínkách i před masovým auditoriem.

Albert Veľký (1)

Albert Thibaudet (1)

Francouzský literární kritik a historik, profesor filozofie.

Albert Stummer (1)

Narozen 1882 v Rakousku, zemřel 1972 v USA. Vinařský odborník, pedagog, výzkumník a šlechtitel, práce z oboru.

Albert Strnad (1)

Narozen 1865, zemřel 19.4.1898 v Olomouci. Dominikán, náboženské práce a časopisecké články, překlad Alberta Velikého.

Albert Stankoven (1)

Albert Speer (1)

Albert Speer , celým jménem Berthold Konrad Hermann Albert Speer, byl hlavní architekt Adolfa Hitlera a později ministr zbrojního a válečného průmyslu nacistického Německa. Po válce byl během Norimberského procesu odsouzen jako válečný zločinec. Narodil se v rodině architektů jako druhý ze tří synů. Jeho původní myšlenka byla stát se matematikem, ovšem v mládí od této myšlenky odstoupil a pokračoval v rodinném řemesle – v architektuře. Studoval u Heinricha Tessenowa na institutu technologie v Berlíně. Poté, co dokončil studium v roce 1931, si vzal svou nastávající manželku Margaretu Weberovou. O rok později mu bylo doporučeno jeho studentem, aby navštívil jeden z Hitlerových projevů. Své návštěvy opravdu nelitoval a v roce 1932 vstoupil do nacistické strany NSDAP s číslem 474.481, kde udělal rychlou politickou kariéru. První velkou zakázku získal na přestavbu ministerstva propagandy od Josepha Goebbelse, který byl jeho prací nadšen a doporučil ho Hitlerovi. Speer se stal prominentem nacistického režimu a dokonce i Hitlerovým blízkým spolupracovníkem. Už v roce 1934 se Speer stal hlavním architektem Třetí říše po smrti Paula Troosta. V roce 1942 se stal ministrem zbrojního průmyslu a během jeho vedení dosáhla produktivita práce v průmyslu svého maxima, protože výrazně vylepšil i podmínky vězňů v pracovních táborech. V březnu 1945 se však vzepřel Hitlerovým nařízením o destrukci německých průmyslových objektů, mostů, železnic a mnoha dalších objektů před nepřítelem, čímž tak mnoho z nich zachránil před zničením. Po ukončení druhé světové války byl Speer Spojenci zajat, obžalován jako válečný zločinec a v Norimberském procesu souzen Mezinárodním vojenským tribunálem. Odsouzen byl ke 20 letům vězení, které na den celé prožil ve věznici ve Spandau. Po propuštění napsal několik knih; známá je především jeho kniha s názvem Erinnerungen . S man...