Všichni Autoři a témata

Mirko Kalousek (1)

Narozen 19. 6. 1915 v Nachičevani , zemřel 6. 8. 1996. RNDr., fyzikální chemik a vysokoškolský učitel.

Zbyšek Svoboda (1)

PhDr., odborník v nauce o vlajkách, praporech a stadnadrách, historické práce práce z oboru vojenství, autor knihy Židovský deník 1848.

Ottwell Binns (1)

Ottwell Binns byl plodný autor detektivních románů. Binns se narodil v roce 1872 v Rochdale, Lancashire. Psal také dobrodružné romány a westerny, často používal pseudonym Ben Bolt.

Ondřej Tůma (1)

Výtvarník, básník a hudebník.

Francis Westerman (1)

Percy Westerman se narodil 22. února 1876 v Portsmouthu v Anglii a vzdělával se na Portsmouthské střední škole. psal literaturu pro děti, mnoho jeho knih bylo dobrodružných s námořní tématikou. Vzal si v roce 1900 Florenci Wagerovou z Portsmouthu. Vždy byl horlivý námořník a tak strávli líbánky na plachetnici v Solentu. Jejich syn John F.C. Westerman se narodil roku 1901 a také psal dobrodružné knihy pro chlapce Ve svých 70ti letech byl neochotně přinucený zůstat v hausbótu na suché zemi, ale dál spěšně psal. Napsal sérii příběhů o pilotu Colonu Standischovi , česky vyšlo pouze Emírův Rubín. Zemřel v 82 letech

Milena Králová (1)

Pedagožka a lektorka seminářů o moderní výchově dětí. Více než 25 let pracuje ve školství, mimo jiné působila ve speciální škole pro žáky s více vadami, ve třídě s prvky Montessori výuky, v dětském domově, v azylovém domě pro matky s dětmi, v mateřské školce i v základní škole, v dětském krizovém centru a také byla profesionální chůvou dvojčat a chůvou autistického chlapce. Je matka dvou dospělých dětí.

Vít Kremlička (1)

Vít Kremlička je český hudebník, spisovatel a literární publicista. Na základní škole odmítnul vstoupit do Pionýra, nebyl ani členem SSM. Po maturitě na pražském Akademickém gymnasiu vystudoval jednoletou pomaturitní nástavbu na Střední pedagogické škole v Praze 6-Dejvicích . Potom studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem obor speciální pedagogika , odkud byl kvůli politickému protestu vyloučen ze studií a zakázán mu vstup na půdu fakulty. Po Sametové Revoluci studoval bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě UK v Praze , studium však ani tehdy nedokončil. V letech totality pracoval jako zeměměřič, noční strážný, topič a operátor ve výpočetním středisku Pražských pivovarů a sodovkáren, pracoval též v pekařství. Pro svoji literární činnost byl perzekvován Státní bezpečností. V letech 1982–1985 byl členem undergroundové hudební skupiny Národní třída , poté frontmanem countryfolk/westernbeat hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši – zpěv, elektrická mandolína. Od roku 1985 byl spolutvůrcem undergroundové kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. V letech 1995–1996 byl externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze, kde svým podílem spoludotvářel umělecký profil souboru. Dramaturgoval více her, mj. Raimund - Alpský král a nelida, Shakespeare - Hamlet, Strindberg - Sonáta duchů a Bouře, Ibsen - John Gabriel Borkmann. Též zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho tematicky a formálně progresivní divadelní hra - inscenovaná petice Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy. V literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra…, uspořádal ...

Frank Niepel (1)

Autor knih pro domácí kutily i řemeslníky

Vladimír Bláha (1)

Fotograf, autor doprovodných fotografií k regionální literatuře z oblasti Moravy.

Zdeněk Mísař (1)

Je krucemburský rodák. Jeho rodiče brzy přesídlili do Ždírce n. Doubr. Zdeněk Mísař se narodil 3.6.1923 a po studiu na Přírodovědecké fakultě, vojenské službě a aspirantuře u prof. R. Kettnera byla jeho profesionální činnost trvale spjata s katedrou geologie. Od roku 1971 ji přes dvacet let vedl a vybudoval z ní významné geologické pracoviště, zaměřené z velké části na studium stavby a složení krystalinických komplexů, na němž však ani ostatní specializace geologie nebyly zanedbávány. Po určitou dobu, po náhlém umrtí doc. Weisse, vedl přednášky regionální geologie světa na brněnské Přírodovědecké fakultě UJEP. Jeho široké zájmy jej vedly k podrobným výzkumům ve více oblastech Českého masívu a Západních Karpat, takže se stal předním znalcem regionální geologie Československa; Jeseníky, problémy styku západních a východních Sudet, styku moldanubika a moravika byly předmětem jeho obzvláštního a dlouholetého zájmu. Jeho již tak značný rozhled a znalosti rozšířily významně i zahraniční studijní a pracovní pobyty, zejména ve Finsku, Austrálii, Grónsku i USA i srovnávací studie v řadě dalších oblastí. Své poznatky a zkušenosti vtělil kromě desítek publikací i do řady knih a učebnic, z nichž můžeme jako zcela ojedinělé dílo vyzvednout Regionální geologii světa, na níž pracoval přes 15 let. Kromě činnosti výzkumné a pedagogické, kdy vychoval desítky absolventů a aspirantů, je třeba vyzvednout jeho práci organizační a rozvíjení mezinárodní spolupráce; jeho láska k bazikám a ultrabazikám jej vedla k prosazení dlouholetých badatelských programů, které po řadu let úspěšně řídil. Jeho velkorysost umožnila každému spolupracovníku uplatňovat své vlastní zájmy a vedla nakonec k vytvoření pozoruhodného souboru děl. Za jeho práci, jak to často bývá, se mu nedostalo příliš vděku. Život postavil Zdeňka Mísaře před řadu těžkých zkoušek, kdy musel překonávat závažné zdravotní komplikace; jeho zanícení a elán mu vždy umožnily překonat je a pokračovat v načatém díle. Posilou mu byly i je...

Štěpán Novák (1)

Ilustrátor.

František Pirk (1)

Narozen 7.8.1923 v Praze. MUDr., DrSc., práce o trávicím ústrojí.

Jaroslav Josef Svoboda (2)

Narozen 28. 6. 1894 v Praze, zemřel roku 1944 tamtéž. Legionář, bankovní úředník, prozaik, překladatel z ruštiny a němčiny.

Václav Špoula (1)

Fotograf.

Radim Moravec (1)

Narozen 5.7.1928. MUDr., CSc., práce v oboru hygieny a zdravotní prevence.

Vladimír Bok (1)

Autor vysokoškolských učebnic biologie.

Antonín Felix Richter (1)

Narozen 3.6.1896 v Dolanech u Olomouce, zemřel 8.9.1979 v Praze. MUDr., DrSc., profesor lékařské chemie, publikace z oboru.

František Piškula (1)

Narozen 10.10.1917 v Rohatci. Ing., CSc., profesor lesnické mechanizace, práce z oboru.

Radomír Hrdina (1)

Narozen 27. 6. 1954 ve Šternberku. prof., MUDr., CSc., publikuje v oblasti farmakologie a toxikologie .

Jindřich Rath (1)

Práce z oboru technologického zpracovnání keramiky.

Milan Paleček (1)

Narozen 7. 10. 1926, zemřel 3. 4. 2005. Autor publikací z oboru sklářství.

Roman Široký (1)

Roman Široký je bývalý český fotbalový záložník a obránce. Je odchovancem Zbrojovky Brno, vybojoval s ní titul Mistra ČR ve starším dorostu v sezóně 1991/92 pod vedením Františka Harašty. Byl v brněnském širším kádru v sezoně 1995/96, do nejvyšší soutěže však zasáhl až o sezonu později. Odehrál 12 prvoligových utkání, aniž by skóroval. 2.října 1996 nastoupil v základní sestavě Boby Brno proti SK Slavia Praha 1:1, utkání přihlíželo 44.120 diváků. Druhou nejvyšší soutěž hrál na jaře 1995 za FK GGS Arma Ústí nad Labem, na jaře 1996 za FC LeRK Brno a na jaře 1997 za Slováckou Slaviu Uherské Hradiště. Vstřelil 3 druholigové góly, po jednom v každém ze jmenovaných klubů. V roce 1997 se velmi vážně zranil a kariéru dohrál na amatérské úrovni v Rakousku v klubech USC Wampersdorf a SC Neupack Hirschwang V sobotu 15. července 1995 nastoupil za Boby Brno v utkání Poháru Intertoto na hřišti rumunského klubu Ceahlăul Piatra Neamț .

John Gunn (1)

John Gunn je australský spisovatel především knih pro mládež. John Gunn se narodil Anglii, ale již ve třech letech se s matkou odstěhoval do Austrálie. Roku 1939 začal studovat na Royal Australan Naval College a roku 1942 se stal navigátorem na torpédoborci a plavil se po Tichem oceánu a ve Středomoří. Jeho zájem o létání jej však brzy přivedl do řad Fleet Air Arm, kde působil jako pilot. Kromě toho se začal věnovat literatuře a stal se velmi oblíbeným autorem dětských knih a knih zaměřených na australskou historii. Nyní žije poblíž Sydney. Poklad v horách. Na motivy knihy Johna Gunna Chatrč v horách s použitím překladu Ladislava Pekaře napsala Martina Drijverová. Výběr hudby a režie Jan Berger. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Jan Berger. Účinkují: Ota Sklenčka, Bořík Procházka, Josef Vinklář, Filip Žák, Radim Špaček, Jiří Janát, Šárka Krásová, Tomáš Longa, Martin Bouček, Jiří Neužil, Kristýna Píchová, Vilemína Kracíková a Helena Ševčíková a Markéta Danhelová. Natočeno v roce 1984.

Ladislav Dostál (1)

Mgr., učitel základní školy, též herec a autor regionální publikace.

Antonín Dolejší (1)

Narozen 15.1.1932. Historický a politický pracovník, zabývá se hlavně dějinami ruského revolučního hnutí.

J. V Staněk (1)

Jan Hofman (2)

Jan Hofman je český herec. V roce 2007 maturoval na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, 6. ročník dokončil v roce 2009. S bývalými spolužáky z této školy hraje v muzikálu Marie Doležalové Krysy. Působí také ve skupině historického tance Campanello a hraje ve hře Café Chyba. Pochází z jihočeského města Třeboň a nyní žije stejně jako jeho bratr fotograf Pavel Hofman v Praze. 8. června 2009, při příležitosti zakončení studia na konzervatoři , získal Jan Hofman spolu se spolužačkou Petrou Doležalovou od Nadace Život umělce Cenu Zuzany Navarové. V červenu 2011 dokončil natáčení hlavní role v celovečerním filmu Proces doktorky Kalendové, a to do cyklu autorských detektivních filmů rež. Zdeňka Zelenky, ztvárňuje zde roli dvojnásobného vraha.

Michal Kubát (2)

Michal Kubát je český politolog. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se především komparativní politologií. Vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy . Absolvoval řadu studijních pobytů, včetně ročního studia na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. Doktorát získal v roce 2005 v oboru mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Habilitoval se v roce 2009 v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V roce 2019 byl na návrh vědecké rady Masarykovy univerzity jmenován profesorem v oboru politologie. V letech 2010–2016 působil jako proděkan nejprve pro doktorské studium a následně pro vědu a výzkum na FSV UK. Je členem vědecké rady Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a řady oborových a redakčních rad. Působí jako garant a předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Kromě domovské FSV UK působí také na částečný úvazek na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se komparativní politologií a politickými systémy zemí střední Evropy. Věnuje se také analýze díla slavného italského politologa Giovanniho Sartoriho, který je jeho hlavním odborným vzorem. Je autorem mnoha odborných monografií a časopiseckých studií publikovaných v češtině, polštině, angličtině, němčině a francouzštině. Věnuje se také překladatelské činnosti. Byl aktivním účastníkem diskusí o reformách českého demokratického režimu. Ve svých komentářích a odborných publikacích se vyslovoval proti zavedení přímé volby prezidenta. Namísto toho navrhoval celkovou racionalizaci českého parlamentarismu včetně zavedení doukolového většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny ...

J. L Cloudsley-Thompson (1)

Britský přírodovědec, zoolog, vysokoškolský učitel se zaměřením na pouštní faunu. Profesor zoologie na univerzitě v Chartúmu a správce Súdánského přírodovědného muzea.

Roger Gheyselinck (1)

Belgický geolog, publikace z oboru.

Pavel Škranc (1)

Čes. historik umění, pedagog, publikace v oboru umění, architektura, kulturní dědictví.

Antonín Přecechtěl (3)

Narozen 6.11.1885 v Srbcích u Přerova, zemřel 5.2.1971 v Praze. MUDr., DrSc., profesor otorinolaryngologie, práce z oboru.

Pavel Bartušek (1)

Narozen v Hranicích, Ing., CSc., odborník v oboru ochrana a integrovaná prevence životního prostředí, čištění odpadních vod a ekologicky šetrné technologie výroby především v textilním průmyslu.

Ladislav Rosival (1)

Prof. MUDr., DrSc., slovenský hygienik, publikace v oboru hygiena a preventivní lékařství.

Werner Braun (1)

Německý muzikolog, též hudební vydavatel.

Eduard Skarnitzl (1)

Narozen 22.5.1894 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 9.9.1970 v Praze. PhDr., PhMr., profesor farmakologie, práce z oboru.

Eva Hanyková (1)

Narozena 23. 12. v České Třebové, zemřela 4. 10. 2020. Karlovarská novinářka a spisovatelka, též redaktorka Lázeňského časopisu. Autorka publikací o Karlových Varech.

Renée Randolph (1)

Spoluautorka astronomického průvodce pro úspěch v kariéře.

Karen Christino (1)

Americká astroložka.

Vladimír Regal (1)

Narozen 25.9.1924 v Domažlicích. Ing. dr., DrSc., profesor Vysoké školy zemědělské v Praze. Práce v oboru pícninářství.

Miroslav Pinc (1)

Miroslav Pinc byl český ilustrátor knih z oblasti botaniky, resp. dendrologie. Během života publikoval své perokresby ve více než dvou stovkách knih. V roce 1981 byla Ing. Pincovi udělena Výroční nakladatelská cena Státního zemědělského nakladatelství za ilustraci knihy Karel Hieke – Pokojové rostliny. Mezi jeho první práce patří Sadovnická dendrologie od autorů Ing. Václava Hurycha a Ing. Ernesta Mikuláše. Z dalších českých titulů lze jmenovat např. M. Wolf a kol.: Květinářství, V. Hurych: Sadovnictví – okrasné dřeviny pro zahrady a parky, B. Wágner: Sadovnická tvorba, Č. Böhm: Okrasná zahrada, F. Mareček: Zahradnický slovník, Zákrejs: Pěstujeme orchideje, M. Součková: Pnoucí dřeviny na zahradě i v bytě aj.

Joan D Vinge (1)

Americká spisovatelka, autorka sci-fi románů.

Josef Herbst (1)

Narozen 12.4.1877 v Neveklovicích u Mnichova Hradiště, zemřel 15.1.1950 v Turnově. Profesor šperkařské školy, publikace o Turnovsku.

Jiří Bauer (5)

PhDr., CSc., profesor marxisticko-leninské filozofie, práce a překlady z oboru.

Lumír Pecold (1)

Fotograf, kameraman, výtvarník a nazávislý novinář. Publikuje časopisecky, v rozhlase i televizii.

Miroslav Vildman (1)

Narozen 30.10.1937 v Praze, zemřel 30.9.1991. Divadelní režisér, dramatizace.

Jaroslav Šíma (3)

Jaroslav Šíma byl český hokejista. Byl odchovancem Karlových Varů, kde hrál již v sedmnácti letech druhou nejvyšší soutěž na pozici útočníka. V roce 1963 narukoval do jihlavské Dukly, kde se však neprosadil do ligového kádru a hrál za VTJ Litoměřice a VTJ Hodonín. Po odchodu do civilu získal angažmá v Gottwaldově, kde ho trenér Vladimír Kobranov zařadil do obrany. V roce 1968 utrpěl vážnou nehodu na motocyklu a v průběhu rekonvalescence byl vyřazen z kádru, takže přijal nabídku na přestup do HC Sparta Praha. Zde se stal oblíbencem fanoušků jako průkopník v roli „zlého muže“ vyhledávajícího tvrdé osobní souboje. V roce 1974 byl silně medializován jeho likvidační zákrok na Jaroslava Holíka, za který byl distancován na dva měsíce. Po osmi sezónách ve Spartě se vrátil do Gottwaldova a kariéru ukončil ve Spolaně Neratovice. V nejvyšší soutěži odehrál 412 utkání a vstřelil 73 branek. Za československou reprezentaci nastoupil k sedmnácti zápasům.

Rambousek (1)

Ota Rambousek je americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře. Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudní procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964, ale po srpnové okupaci, odešel po druhé do emigrace. Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka. Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center. V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR.

Antonín Král (1)

Narozen 8.10.1897 v Praze, zemřel 8.4.1980 tamtéž. Divadelní pracovník, publikace z oboru.

Ladislav Šíma (1)

Tento kněz, spisovatel a pedagog se nesmazatelně zapsal do našich vzpomínek svojí laskavostí a otcovskou láskou, kterou se staral o své svěřené ovečky. Otec Simajchl byl dlouholetým příznivcem a duchovním správcem KR Tři STudně. V poslední době, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil často říkával : "Už se těším, až mě Pán povolá k sobě a já se setkám se svými přáteli." nebo nás posiloval slovy: "Až zemřu, tak nebuďte smutní, ale radujte se !"

Miroslav Beran (1)

Mgr. Miroslav Beran . Dětství prožil v Sezimově Ústí; často pobýval v Sudoměřicích u Tábora, odkud po předcích pochází. Ovlivněn svým otcem, náruživým houbařem a milovníkem přírody, se již v dětství začal zajímat o houby. V době studií na táborském gymnáziu se stal členem mykologického kroužku v Sezimově Ústí. V roce 1990 promoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, obor anorganická chemie. Od téhož roku pracuje v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích jako mykolog a kurátor mykologického herbáře. Spoluorganizuje a odborně garantuje činnost Mykologického klubu JčM, včetně poradny pro houbaře. Dlouhodobě se zabývá výzkumem hub Novohradských hor, zejména Žofínského pralesa. Je spolueditorem Červeného seznamu hub ČR a autorem či spoluautorem několika odborných prací, populárně-vědeckých statí a metodik se zaměřením na diverzitu a ochranu hub. Je spoluautorem úspěšných knih Velký fotoatlas hub z jižních Čech a Přehled hub střední Evropy . Uspořádal řadu odborných mykologických akcí. Odborně a organizačně garantoval množství výstav hub pro veřejnost v jižních Čechách. Ve volném čase se mj. pokouší o přeměnu vlastního kousku lesa v přírodě blízký.

Jiří Vořech (1)

Ilustrátor knih pověstí z kraje mezi Ještědem, Luží a Ralskem.

Francizsek Wrobel (1)

Josef Zíka (1)

Studoval na Státní knihovnické škole v Praze a na Filozofické fakultě UK. Do Univerzitní knihovny v Praze nastoupil v září 1942. Podílel se na přípravě bibliografie světové literatury o divadle. Stal se vedoucím předmětového katalogu. Byl však povolán na min. školství a osvěty – do odboru pro lidové knihovny. Podílel se na budování základů poválečného knihovnictví. Ve druhé polovině 40. let byl autorem knihovnických publikací: Knížka pro čtenáře , Knižní recenze a Knihovnické dílo Antonína Sovy . Byl redaktorem časopisu Knihovna. Angažoval se ve spolkovém životě. V r. 1945 byl jednatelem přípravného výboru Svazu českých knihovníků, v r. 1947 byl zvolen místopředsedou. V 50. letech přešel do oblasti nakladatelské činnosti, o knihovnictví se však zajímal celý život a spolupracoval s knihovníky. V edičním odboru min. informací a osvěty vedl postupně veškerou vydavatelskou činnost u nás. Byl ředitelem Nakladatelství ČSAV. Na začátku 60. let vyjížděl do zahraničí, snažil se prosazovat nové formy spolupráce se západními vydavateli, organizoval vydávání koedic. V r. 1963 se podílel na organizaci liblické konference o F. Kafkovi a v nakl. Akademia vydal sborník z této konference. V r. 1971 byl odvolán z funkce ředitele nakl. Akademia a pak působil jako tajemník Jednoty matematiků a fyziků. Ve volném čase se věnoval literární historii. Je ceněna jeho monografie Antonín Sova . Ještě v r. 1970 vyšla jeho publikace Otakar Březina, další práce však zůstaly nezveřejněny. I když byl již nemocen, přispěl padesátistránkovou statí Masaryk a literatura do třísvazkového Masarykova sborníku VII., který vyšel v samizdatu v r. 1980.

Pat Conroy (1)

Narozen 26. října 1945 v Atlantě v Georgii .Americký spisovatel a autor řady románů. Do češtiny byly přeloženy dva: Pán přílivu a Hudba na pláži. Zemřel 4. března 2016 na rakovinu slinivky.

James George Frazer (1)

Sir James George Frazer byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života. Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay , John Veitch a Lord Kelvin . Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka . Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion , která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akade...

Liz Linahan (1)

Anglická spisovatelka, zabývá se výzkumem nadpřirozených úkazů v severní Anglii.

Vladimír Resl (1)

Vladimír Resl je bývalý československý sáňkař. V závodech dvojic startoval s Jindřichem Zemanem. Na XII. ZOH v Innsbrucku 1976 skončil v závodě jednotlivců na 23. místě a v závodě dvojic na 6. místě. Na XIII. ZOH v Lake Placid 1980 v závodě jednotlivců nebyl klasifikován a v závodě dvojic skončil na 8. místě. Na mistrovství Evropy 1978 ve švédském Hammarstrandu skončil v závodě dvojic na 3. místě.

Jaromír Kalus (1)

Jaromír Kalus je český muzejník a politik, dlouholetý ředitel Slezského zemského muzea v Opavě, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ODS. Od počátku 90. let 20. století působil jako ředitel Slezského zemského muzea v Opavě. Publikoval odborné práce. Zaměřoval se na numismatiku. Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za ODS . Zasedal v zahraničním výboru. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát obhájil ve volbách v roce 1996. V lednu 1996 patřil mezi několik českých poslanců, kteří v Radě Evropy hlasovali proti přijetí Ruska do této organizace. Prohlásil tehdy: „přijmout Rusko znamená popřít základní principy Rady Evropy.“ V únoru 1996 ho sněmovna zvolila vedoucím stálé české delegace při Radě Evropy. Během vládní krize a rozkolu v ODS na přelomu let 1997-1998 zůstal loajální k ODS. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen za ODS do zastupitelstva města Opava. Opětovně byl do tamního zastupitelstva zvolen v komunálních volbách roku 2006, opět za ODS. Profesně se uvádí jako ředitel muzea. Mandát neobhájil v komunálních volbách roku 2010, kdy kandidoval opětovně za ODS. Od roku 2009 působil v Ústavu pro studium totalitních režimů. V roce 2010 ho nový ředitel této instituce Jiří Pernes jmenoval prvním náměstkem ředitele. Poté, co ale krátce po svém nástupu Jiří Pernes v čele ústavu skončil, odešel z postu náměstka i Kalus.

Vladimír Sychra (1)

Vladimír Sychra byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog, jenž tvořil především během první poloviny 20. století. Narodil se do umělecké rodiny. Jeho otec, sám akademický malíř, vyučoval kreslení na karlínské reálce. Vladimír Sychra vystudoval pod odborným vedením profesora Emanuela Dítěte pražskou Uměleckoprůmyslovou školu a dále též pražskou Akademii výtvarných umění , kde jej připravoval Max Švabinský. Během druhé světové války Sychra vyučoval ve Škole Mánesa a mezi roky 1947 a 1963 pak pedagogicky působil na Speciální malířské škole AVU v Praze. Patřil mezi zakladatele Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1929 spolu s ním vystavoval svoji tvorbu. Během života také uskutečnil zahraniční cesty, a sice do Nizozemska, Francie, Itálie a Spojeného království. Ve své tvorbě se zaměřil na krajinomalbu, zátiší a portréty. Jeho díla se vyjadřovala, pro něho typickou, prostorovou hloubkou. Během dvacátých let 20. století převažuje v jeho tvorbě tematika periférie a sociálních vyděděnců. Následující dekáda se nesla ve znamení tvorby portrétů, ženských polofigur či figurálních kompozic, ale také motivy únosů a dějinných zápasů. Roku 1937 zpracoval na přání Emila Františka Buriana oponu pro jeho divadlo ke komornímu večeru Josefa Hory. Ve čtyřicátých letech 20. století zobrazovaly jeho malby portréty, zátiší, ale zachycovaly také například věštkyně nebo cikánky. Po druhé světové válce tvořil monumentální kompozice a realizace. Roku 1951 například navrhoval úpravu interiérů Karolina v Praze, kde se podílel na tapiseriích, kovaných mřížích, úpravě a výzdobě kruchty s varhanami, a dále spolu s Janem Laudou na bronzových figurálních dveřích či středověkých nástropních znacích. V letech 1953 až 1955 tvořil výzdobu Národního památníku na Vítkově, pro nějž připravil mozaiky, podlahy, stropy i gobelín Jízda králů a spolu s Karlem Pokorným se podílel na návrzích sochařské výzdoby. Běh...