Výpis všech autorů

Rei Toma

Pavel Tomeš

Publicista, stand-up komik a reklamní textař. Dříve pracoval jako editor v deníku Rovnost a týdeníku Sedmička, kde vycházely jeho fejetony. V roce 2010 vyšla jeho první sbírka fejetonů Facky z Marsu, kde se "originálně vypořádal s některými naléhavými otázkami dneška i se svým tchánem". V roce 2012 na ni navázala kniha fejetonů Zápisky malého tyranosaura. Jeho fejetony se pravidelně objevují i na obrazovce, v pořadu České televize Kultura v regionech. Vystupuje v stand-up pořadech Na stojáka a NaMikrofon. Žije v Brně. Je ženatý, má dvě děti, ale jak sám tvrdí, jen jedny nervy.

Lillian Too

Feng-šuej pro život ,2008 Feng-šuej, 168 způsobů jak dodat harmonii svému domovu. Malajská autorka publikací o feng-šuej - učení o harmonii lidského života, o vytvoření šťastného domova i pracoviště.

Josef Tóth

Autor knihy o zdravém životním stylu.

Josef Jakub Toužimský

Josef Jakub Toužimský byl český novinář a spisovatel, zaměřený na problematiku Balkánu a jihoslovanských národů. Měl velký jazykový a literární talent, ovládal angličtinu, francouzštinu a slovanské jazyky. Roku 1870 přispíval do Légerova časopisu La correspondence slave, poté působil v denících Posel z Prahy a Plzeňské noviny. V letech 1875-76 pracoval jako zpravodaj Národních listů v srbsko-turecké válce. Po návratu do Prahy využil svých rozsáhlých znalostí a kontaktů jako autor mnoha článků s jihoslovanskou i obecně politickou tematikou v periodickém tisku . Knižně vyšly např. jeho Boje za osvobození Srbska v XIX. věku, Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti a především rozsáhlé dějiny revolučního roku 1848 . Společně s Josefem Holečkem byl považován za jednoho z předních znalců Balkánu v Čechách. Narodil se 9. března 1848 Praze-Starém Městě čp. 410 jako syn Jan Toužimského , vlastenecky smýšlejícího knihaře. Byl vychováván v tradicích české měšťanské vlastenecké rodiny. Od dětství měl velkou touhu po vědomostech a talent na jazyky, které studoval převážně jako samouk. Roku 1860 nastoupil na českou reálku v Panské ulici, renomovanou školu s neobvykle svobodnou a přátelskou atmosférou mezi studenty a vyučujícími. K jeho pedagogům patřily tehdejší významné osobnosti, jako např. Josef Wenzig , Karel Vladislav Zap, Jan Krejčí, Josef Erben, František Jan Zoubek, František Věnceslav Jeřábek, Antonín Frič a Petr Mužák; ze spolužáků se později proslavili např. novinář Vilém Ryba, architekt Jan Zeyer a ředitel cukrovaru Bohumil Zap . Toužimský byl vzpomínán jako přátelský a kolegiální, nevyvyšoval se nad ostatní. Aktivně se zajímal o veřejné a kulturní dění; např. organizov...

Jiří Tomáš

Jiří Tomáš , redaktor, nakladatel .

Jana Toufarová

PhDr., zdravotní sestra, sestra pro intenzivní péči .

Gustav Tomek

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Řadu let působil v elektrotechnickém průmyslu v oblasti nákupu a automatizace řízení obchodních činností a výroby. V současné době je vedoucím katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT v Praze. Působí ve všech formách pedagogické a vzdělávací činnosti.Zabývá se managementem, marketingem, managamentem výroby, nákupním marketingem.

Umberto Tozzi

Umberto Tozzi je italský popový a rockový zpěvák a skladatel, který se mezinárodně proslavil na konci 70. a v 80. letech 20. století. Tozzi se narodil 4. března 1952 v italském Turíně a svou kariéru zahájil na počátku 70. let jako skladatel a brzy se vydal na sólovou dráhu. Průlom přišel s hitem "Ti Amo" v roce 1977, který se v několika zemích dostal na první místo hitparád a od té doby se stal evergreenem.

Raymond F Toliver

Americký historik, autor publikací o letcích ve 2. světové válce.

Ludmila Tomandlová

Mgr., ředitelka odboru pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Autorka prací z oboru pracovněprávních vztahů.

Laura Toffaletti

Italská výtvarnice, ilustrátorka, sochařka a kaligrafka.

Josef Topol

Josef Topol byl český básník a dramatik. Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu . Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem . V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž. Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově. Jeho manželka Jiřina Topolová byla dcerou spisovatele Karla Schulze . Starší syn Jáchym Topol se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol byl členem rockové skupiny Psí vojáci.

Joe Townway

Narozen 5. 5. 1946 ve Varnsdorfu. Chemik, pedagog, prozaik, autor manuálů pro výpočetní techniku. Píše sci-fi a westerny.

Jiří Topinka

Mgr. Jiří Topinka Archivář, historic. Vystudoval FF UK v Praze, obor historie. Od roku 1993 působí ve Státním okresním archivu v Berouně, od roku 1996 zástupce ředitele, od roku 2010 ředitel. Od roku 1998 řídí ročenku Minulostí Berounska, zabývá se fondy okresních institucí.

František Tomášek

František Tomášek byl katolický duchovní, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český . František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a školní inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý jeho život, napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové . Byl výrazným účastníkem Druhého vatikánského koncilu a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským. Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v Československu a ještě před jejím uskutečněním oznámil svoji rezignaci na arcibiskupský stolec z důvodu vysokého věku a špatného zdraví. Svatého Otce však při jeho návštěvě doprovázel nejen v Praze, ale i na Velehrad. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let. František Tomášek se narodil ve Studénce jako druhý nejstarší syn místního nadučitele a varhaníka Františka Tomáška a jeho manželky Zdenky . Měl celkem 5 sourozenců, tři bratry a dvě sestry. V šesti letech se stal polovičním sirotkem – otec mu zemřel 9. února 1906. V roce 1918 odmaturoval na Slovans...

Toto

Toto je americká rocková skupina založená v roce 1977 v Los Angeles v Kalifornii. Původní sestavu skupiny tvořili zpěvák Bobby Kimball, kytarista a zpěvák Steve Lukather, klávesista a zpěvák David Paich, baskytarista David Hungate, bubeník Jeff Porcaro a klávesista Steve Porcaro. Skupina Toto , známá svou fúzí rocku, popu, soulu, funku, progresivního rocku, hard rocku, R&B, blues a jazzu, získala mezinárodní uznání svým debutovým eponymním albem " Toto " vydaným v roce 1978, které obsahovalo hit "Hold the Line".

Tomáš

První československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Tomáš Garrigue Masaryk, uváděno také Tomáš Garrique Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu. Během studia se seznámil s Franzem Brentanem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlessingrem, už po absolutoriu, se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filozofie pozdrželo sňatek do 15. března 1878. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroversním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil. Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolup...

Sara Torrico

Spoluautorka knih o skládačkách z papíru a origami.

Prokop Hugo Toman

Prokop Hugo Toman byl český právník, výtvarný a literární kritik, bibliofil a operní pěvec. Stejně jako jeho otec, vystudoval Právnickou fakultu UK a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Psal do odborných časopisů články o různých umělcích . Byl vydavatelem bibliofilských edic Trianon a Protos. S otcem spolupracoval na dodatcích k jeho slovníku o výtvarných umělcích. Jeho všestranný talent dokládá i fakt, že se úspěšně věnoval opernímu zpěvu. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, ve stejném hrobě se svým otcem. Spolupráce s Prokopem Tomanem na Dodatcích k třetímu, rozšířenému vydání:

Marie Tomsová

Marie Tomsová studovala výtvarné umění, chtěla malovat a navzdory tomu strávila v hlasatelně Kavčích hor a na obrazovce skoro dvacet let. Byla jednou z nejznámějších a nejhezčích hlasatelek. Je osmadvacet let vdaná a na svého prvního syna Miloše si počkala až do osmatřiceti let. A o rok později se do rodiny Tomsových narodil, pro jistotu, ještě druhý kluk - Míša. Zkrátka - život samá změna, jak ona sama říká. Marie Tomsová ještě po odchodu z obrazovky České televize chvíli ze sdělovacích prostředků nezmizela. S ostatními kolegyněmi uváděla na Frekvenci 1 Dámský klub, potom Prima jízdu na televizi Prima a teprve potom přišel ten nedobrovolný odchod z médií, jak na toto životní období dnes vzpomíná. Ale pojďme na začátek. Studovala na pedagogické fakultě UK výtvarnou výchovu a český jazyk. "Chtěla jsem dělat kreslený film nebo ilustrovat dětské knížky. Tehdy jsem si neuměla představit, že bych v životě dělala něco jiného. A vidíte. Nikdy jsem se už ke stojanu, barvám a plátnu nevrátila. Asi jsem neměla tu vnitřní potřebu tak silnou," přemýšlí moderátorka. Během studií si přivydělávala jako modelka. "Na molo jako manekýnka jsem chodit nemohla, mám jen 164 centimetrů, ale dělala jsem reklamy a fotografie," vzpomíná. A začátky na obrazovce? "Režisér Bonaventura natáčel hudební klipy do televize, a když potřeboval děvče na nějaké menší herecké akce, tak jsme mu tam s Andreou Čunderlíkovou dělaly křoví," směje se Marie. A odtud také vedla její cesta do hlasatelny. "Z konkursu jsem strach neměla a pořád jsem myslela na svého chlapce, do kterého jsem byla zamilovaná a který ten den skládal státnice na právech. A znáte to. Když se o něco hodně snažíte, tak to nevyjde, a když na to nemyslíte, tak to přijde." Povolání televizní hlasatelky mělo tehdy velkou prestiž. Marie Tomsová moderovala plesy, estrády, přímé přenosy z festivalů, písničky, Sportku, zkrátka všechno. "Odsloužila jsem milion Štědrých večerů. Odcházela jsem z domova odpoledne a vracela se ve 4 hodiny ráno. Hod...

Ladislav Tondl

Ladislav Tondl byl český logik, sémantik, filozof a teoretik vědy. V roce 1949 získal titul doktora filozofie a inženýra. Ladislav Tondl žil a tvořil v několika přelomových obdobích středoevropského vývoje. Jeho odborný zájem byl vždy široký a založený na tvůrčím, průkopnickém a zodpovědném přístupu ke každému tématu, který bychom v dnešní terminologii lehce mohli označit za inter-či transdisciplinární. Již v prvních letech vysokoškolského studia, těsně po druhé světové válce, se seznámil se souhrnnou americkou monografií o povaze jazyka a významech slov. V té době netradiční a obtížně uplatnitelná oblast však významně ovlivnila celou jeho pozdější badatelskou činnost. Během více než šedesátiletého vědeckého působení prof. Ladislav Tondl zformuloval a zahájil řadu závažných koncepčních výzkumných programů. Jeho první větší monografie k tematice sémantiky, sémiotiky a komunikace, publikovaná v nakladatelství Academia v r. 1966, navazovala na jeho přednášky a semináře pro lingvisty na Univerzitě Karlově v Praze. Později vyšla v ruském překladu v Moskvě a v anglickém překladu v edici bostonské univerzity, byla však zároveň také jednou z příčin autorova vynuceného odchodu z UK v padesátých letech dvacátého století. S totalitní mocí a bariérami fundamentalistické ideologie se prof. Tondl opakovaně střetával a v některých obdobích byl vystaven různým formám represí. Přesto však díky své houževnatosti a pracovitosti prožil intelektuálně velmi plodné období v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V roce 1968, po své první rehabilitaci, byl jmenován řádným profesorem Univerzity Karlovy a založil při Československé akademii věd Kabinet pro teorii a metodologii vědy, kde spolu s prof. Karlem Berkou založil a začal vydávat vědecký časopis Teorie vědy. Kabinet však byl v období normalizace zrušen a profesor Tondl opět ztratil možnost přímo pokračovat ve svém tehdejším vědeckém zaměření. Právě v této době musel vytrvale čeli...

Karel Tomášek

* 2. 3. 1935, Praha † 10. 9. 1992, Praha Prozaik, básník, publicista, propagandista, spolupracovník StB působící v exilu Syn spisovatelů Václava Řezáče a Emy Řezáčové, bratr hudebního skladatele Ivana Ř. . V emigraci žil Řezáč se svou druhou manželkou, redaktorkou Lídou Grossovou. – Absolvoval gymnázium ; studia archivnictví na FF UK nedokončil. Během základní vojenské služby, přerušené na delší čas chorobou a odsloužené v západních Čechách, byl přidělen ke kontrarozvědce. Od 1963 byl redaktorem Kulturní tvorby, na podzim 1967 přestoupil do tehdy nově ustavených tzv. Zelenkových Literárních novin , po jejich zastavení v dubnu 1968 zůstal ještě tři měsíce zaměstnancem nakladatelství Orbis. V letech 1965–1967 byl agentem Státní bezpečnosti. Po srpnu 1968 emigroval, přes rakouský sběrný tábor se dostal do Švýcarska , kde po kratších zaměstnáních zakotvil jako marketingový analytik. Služebně i soukromě vykonal řadu cest po Evropě. 1972 se nabídl ke spolupráci Státní bezpečnosti, pro niž v exilu pracoval až do března 1975, kdy se vrátil do ČSSR . V témže roce absolvoval několikatýdenní pobyt v SSSR, kde od té doby spolupracoval s mnohojazyčnými vydavatelstvími APN a Progress a kam v 70. i 80. letech pravidelně zajížděl. Doma byl redaktorem , 1983–87 pak sekretářem redakce Světa práce . Debutoval v časopise Květen básní Záchranka. Básně, povídky, fejetony, glosy, reportáže a komentáře publikoval v médiích, v nichž pracoval, a dále v periodikách Plamen, Host do domu , Sešity pro mladou literaturu, Tvorba , Práce, Květy, ...

František Tomáš

F. T. Bratránek se narodil 3. 11. 1815 v Jedovnici nedaleko Blanska. Studoval na gymnáziu v Brně a na univerzitě v Olomouci a Vídni. To už byl členem augustiánského kláštera na Starém Brně, druhem F. M. Klácela, Ř. Mendela a P. Křižkovského. Ve Vídni se seznámil s Heglovou filozofií, měl přístup do salónu Goethovy snachy Ottilie a stal se důvěrníkem jejích synů. Plodem jeho duchovních zkušeností byla řada filozoficko-estetických studií o Geothových dílech a první velké edice z Goethovy korespondence, např. se zakladatelem Národního muzea v Praze Kašparem, s hrabě Šternberkem, bratry Humboldtovými a d. Po dosažení doktorátu z filozofie se Bratránek stal asistentem profesora Ignáce J. Hanuše na univerzitě ve Lvově. V roce 1844 byl povolán do Brna na místo sesazeného Klácela. Udržoval kontakty s B. Němcovou a utopickým Česko-moravským bratrstvem. V letech 1851 - 1881 působil jako profesor německé literatury na univerzitě v Krakově. Překládal do němčiny, zejména polskou literaturu. Zemřel 2. 8. 1884 v Brně.

Evžen Tomeček

Autor učebnic strojnické technologie.

David Torkington

David Torkington je křesťanský spisovatel a novinář pocházející z Manchesteru. Vystudoval teologii a filosofii a píše hlavně o modlitbě a křesťanské spiritualitě. Mimo jeho autorskou činnost mu vycházejí sloupky v anglických, amerických, ale také kanadských novinách a vede duchovní cvičení.

Václav Topinka

Narozen 1905, zemřel 1976. Autor učebnic pro ekonomické školy.

Rjósuke Tomoe

Prokop Toman

Prokop Toman byl český právník, tvůrce slovníku výtvarných umělců. Narodil se v rodině advokáta JUDr. Hugo Tomana a jeho manželky Marie Amalie, rozené Heymdtové . V roce 1900 se oženil s Antonií, rozenou Ptákovou , se kterou měl syna Prokopa . Studia práv ukončil promocí v roce 1907. Byl zakladatelem Kroužku přátel malířského umění , který uspořádal například výstavu Petra Brandla v Rudolfinu v září a říjnu 1911. Od roku 1933 byl členem mezinárodní komory znalců umění se sídlem v Paříži. Je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech, spolu s manželkou Antonií a synem Prokopem . Jeho nejvýznamnějším dílem je Nový slovník československých výtvarných umělců, který poprvé vyšel v roce 1936, 5. vydání v roce 2000. Slovník je dodnes významným a ceněným zdrojem informací. Na třetím rozšířeném vydání s ním spolupracoval jeho syn Prokop Hugo Toman.

Petr Toman

Petr Toman je český advokát a bývalý československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou stranu. V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, od té doby pracuje v advokacii. Advokátem se stal v roce 1987. Profesně je k roku 1990 uváděn jako advokát, bytem Chomutov. Od roku 1992 působí jako společník v pražské advokátní kanceláři Toman, Devátý & partneři. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, jako poslanec za OF. Po rozpadu Občanského fóra přešel do parlamentního klubu Občanské demokratické strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Byl členem předsednictva Federálního shromáždění, členem ústavně právního výboru a mluvčím Komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Podílel se na přijetí velkého lustračního zákona. V 1. ročníku soutěže Právník roku, pořádané právním portálem epravo.cz, byl zvolen Právníkem roku 2005 voleným laickou veřejností. Jako člen ODS zajišťuje pro tuto stranu některé služby. Ve sporu o vlastnictví obchodního domu Kotva zastupoval kyperskou společnost proti investičnímu fondu Trend Michaela Kocába. Zabýval se také obhajobou společnosti CME, vlastníka ČNTS, proti Aleši Rozehnalovi. Zastupoval také český stát ve sporu s majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 2008 byl zástupcem justičních funkcionářů v kauze tzv. justiční mafie. Lesy České republiky prodaly v roce 2010 lukrativní pozemky v Kersku švýcarské firmě Unilink, kterou založil AK Toman & Partneři pro švýcarskou firmu Orvilink AG s anonymními v...

Pete Townshend

Pete Townshend je anglický hudebník, zpěvák a skladatel, známý především jako kytarista, druhý zpěvák a hlavní autor písní rockové skupiny The Who, jedné z nejvlivnějších rockových kapel 20. století. Townshend se narodil 19. května 1945 v londýnském Chiswicku a jeho kariéra v kapele The Who trvá již více než 50 let. Napsal více než 100 písní pro 11 studiových alb skupiny, včetně rockových oper jako "Tommy" a "Quadrophenia". Townshend je známý svým energickým stylem vystupování a inovativním psaním písní, které často kombinuje filozofické texty s mohutnou kytarovou hrou.

Oldřich Tomíček

Oldřich Tomíček byl český analytický chemik, profesor na Univerzitě Karlově v Praze, kde vedl Ústav analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Narodil se v rodině lékárníka Františka Tomíčka narozeného v Poniklé a Růženy, rozené Kramářové. Měl tři děti. Po maturitě na gymnáziu v Truhlářské ulici a po dvouleté praxi v lékárně se zapsal na obor farmacie na Přírodovědecké fakultě UK. Studium ukončil a diplom magistra farmacie získal již na počátku druhé světové války, 21. července 1914. V průběhu války byl přidělen do vojenské lékárny v Innsbrucku, kde zároveň v letech 1914–1918 studoval na univerzitě a v laboratoři Prof. Brunnera se zabýval syntézou indolinových sloučenin. Po ukončení války pokračoval v Praze na UK studiem farmaceutické chemie, získal doktorát a stal se asistentem na farmaceutickém ústavu Univerzity Karlovy. Na stáži v Utrechtu se seznámil a navázal celoživotní přátelství s Izaakem Mauritsem Kolthoffem, který je považován za otce analytické chemie. Po návratu se habilitoval pro obor analytické chemie, v roce 1930 se stal mimořádným a 1935 řádným profesorem analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Od roku 1929 až do své smrti 21. října 1953 byl ředitelem ústavu analytické chemie PřF UK. V akademickém roce 1948/1949 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK. Oldřich Tomíček byl průkopníkem moderních analytických metod. Zabýval se odměrnou analýzou, zejm. potenciometrickými titracemi, a studiem indikátorů. Je jedním ze zakladatelů odměrné analýzy v nevodných prostředích. Kromě rozvoje metod se snažil i o jejich aplikaci, zejména na farmaceutickou a toxikologicku analýzu. Je autorem více než 86 původních vědeckých prací, řady knih nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině. Web of Science uvádí 28 Tomíčkových prací z let 1946–1956, které mají Hirschův index 12, k 30. 9. 2020 má 309 citací, bez autocitací pak 279. Oldřich Tomíček měl...

Nikolaj Vladimirovič Toman

Nikolaj Vladimirovič Toman byl ruský sovětský spisovatel. Narodil se roku 1911 ve městě Orel v rodině řemeslníka Anisimova. Jméno Toman přijal později podle svého adoptivního otce. Roku 1929 absolvoval železniční učiliště. Pracoval jako technik a později jako strojní inženýr v železničním depu v Moskvě. V letech 1937–1938 vystudoval literaturu a pak působil jako novinář. Aktivně se účastnil sovětsko-finské i Velké vlastenecké války. Po válce žil v Moskvě, kde také roku 1974 zemřel a je zde na Vvedenském hřbitově pochován. Literárně činný byl od roku 1928, svou první knihu, Машинист Громов , vydal roku 1933. Je autorem mnoha detektivních a vědeckofantastických románů i povídek. Byl členem Svazu sovětských spisovatelů a působil v redakční radě almanachu Мир приключений .

Liz Tomforde

Kawaguči Tošikazu

Josef Tomáš

Narozen 23. 11. 1933 v Poličce. Básník a překladatel poezie, vystudovaný strojní inženýr.

Jindřich Tošner

Narozen 16. 10. 1947 v Žatci. Lékař, gynekolog, přednosta porodnicko-gynekologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové . Majitel nakladatelství Medexart, vydavatel časopisu Gynekolog, básník, prozaik a publicista. Spoluautor učebnic gynekologie a porodnictví.

Jean Torton

Belgický výtvarník, ilustrátor.

Jaroslav Tomsa

Jaroslav Tomsa byl český sportovec a přední filmový kaskadér. Hrál fotbal, lední hokej, tenis a box, poté však jeho sportovní kariéru ukončil úraz, a proto se začal věnovat kaskadérství. Pracoval v barrandovských filmových ateliérech a po sametové revoluci založil kaskadérskou agenturu Filmka Stunt, kterou v roce 2000 předal svému kamarádovi Ladislavu Lahodovi. Byl ženatý a měl dvě dcery.

Jana Tomášková

Narozena 19.2.1916. MUDr., dermatoložka, publikace z oboru kosmetiky, překlad z němčiny.

Hugo Toman

Narozen 20.10.1838 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 19.3.1898 v Podhoří u Prahy. JUDr., politik, právní historik, publikace z oboru historie husitství a státního práva.

Harry Tomlinson

Je uznávaný odborník na bonsaje, napísal mnoho uznávaných publikácií o ich pestovaní, tvarovaní a tiež vlastní Greenwood Bonsai Studio v Nottinghamu v Anglii, kde aj žije.

František Továrek

František Továrek byl český učitel, regionální historik, spisovatel dobrodružné literatury pro mládež a překladatel z ukrajinštiny. Patřil k zakládající generaci konických skautů a nějakou dobu oddíl i vedl. Převážnou část života prožil v Jevíčku.

Enrique Torres

David Torjussen

Alighiero Tondi

Alighiero Tondi pocházel z liberální protiklerikální rodiny. Jako mladík se přiklonil ke katolické církvi. V r. 1936 vstoupil do jezuitského řádu. S dějinami římskokatolické církve se seznámil tak důkladně, že se vypracoval v úspěšného docenta filosofie a teologie na papežské Gregoriánské univerzitě. Ale jak pronikal do dějin své církve, a jezuitského řádu, začal pochybovat o základech katolické víry. Několik let tajil své pochybnosti, až se mu přihodilo velké neštěstí. On, který se v mládí rozhodl pro katolickou víru , vyřešil svou vnitřní krizi tím, že svou nesnadně osvojenou náboženskou víru zase zavrhl a nahradil ji marxleninismem . Několik měsíců se tajně scházel s komunisty, až si dojednal tajnou rozmluvu s šéfem italské KS Palmirem Togliattim. Krátce na to nechal zveřejnit, že vstoupil do komunistické strany. Jako dříve horlil pro církev , nyní agitoval pro KS. Psal protikatolické pamflety. V letech 1957–1962 komunisticky působil ve Východním Berlíně na Humboldtově univerzitě. Tam napsal a publikoval útočné protikatolické knihy Vatikan und Neofaschismus a Die Jesuiten . Byly přeloženy do mnoha jazyků. Tondi se přimkl k marxleninismu těsně před jeho hlubokým propadem. Do italské KS vstoupil rok před Stalinovou smrtí. Do NDR přesídlil rok poté, co Chruščov šokoval světovou veřejnost upozorněním na některé z obrovských Stalinových zločinů. Další závažná svědectví toho, že sovětský režim nezaostal v zločinnosti za Hitlerovou Třetí říší, měla následovat. Pobyt ve Východním Berlíně bezpochyby urychlil Tondiho vystřízlivění z marxleninismu. Snadněji z tohoto města, než odněkud z Itálie, mohl sledovat, jak se zevnitř hroutí usilovná snaha komunistických režimů o dosažení cílů, stanovených Marxovým utopickým programem: jednak v sousedním Polsku a Československu, ale především v samotné NDR. Na přelomu padesátých a šedesátých let šlo už jen o to, aby se odd...

Wojciech Tochman

Polský televizní moderátor, novinář a spisovatel, autor reportáží.

Vladimír Tomčík

Slovenský historik umění.

Václav Jan Tomášek

Václav Jan Tomášek byl český hudební skladatel a klavírista, uznávaný pro svůj přínos hudebnímu světu v období pozdního klasicismu a raného romantismu. Ačkoli Tomášek nebyl tak známý jako někteří jeho současníci, byl významnou osobností pražské hudební scény. Vynikal ve skládání písní a klavírní hudby, přičemž se inspiroval německými skladateli, jako byli Beethoven a Schubert, které obdivoval.

Tomáš Tomášek

Narozen 5. 7. 1947 v Praze, zemřel 4. 8. 2022 v Praze. Truhlář a správce sportovní haly v Dobřichovicích. Autor poezie a spoluautor překladu talmudského traktátu Výroky otců.

Tomas Tomasek

Autor příručky pro podnikatelskou sféru z oblasti exportu.

Tomáš Kempenský

Tomáš Kempenský, také z Kempenu, vlastním jménem Thomas Haemmerken , byl augustiniánský řeholník, mystik, představitel hnutí Devotio moderna a autor knihy „Následování Krista“. Narodil se v řemeslnické rodině, v 15 letech ho rodiče poslali do školy Bratří společného života v Deventeru; stal se zručným kopistou knih a pak vstoupil do augustiniánského kláštera Agnetenberg, kde byl už jeho starší bratr. Roku 1413 byl vysvěcen na kněze a od roku 1429 byl představeným kláštera. Z jeho čtyř rukopisných kopií Bible se jedna zachovala v Darmstadtu. Jinak není z jeho poměrně klidného života mnoho známo. Z jeho díla se zachovala řada kázání, dopisů, životopisy jeho učitelů včetně Geert Groota a zejména jeho nejslavnější spis, O následování Krista, příručka pozdně středověké osobní zbožnosti, která patřila k nejčtenějším knihám vůbec a byla přeložena do mnoha jazyků. Česky vyšla poprvé už roku 1498 u Mikuláše Bakaláře v Plzni a od té doby v desítkách vydání.

Točkolotoč

Sue Towsend

Simon Toyne

Autor odmala toužil vyprávět strašidelné příběhy a psát napínavé knihy. Během studií však zjistil, že vyprávět příběhy může i formou vlastní filmové tvorby, a tak začal psát scénáře a sám si produkovat vlastní filmy. Nakonec si jeho úsilí všimli v televizi a postupně vyšplhal v kariérním žebříčku až na uznávaného televizního producenta v britské nezávislé produkční společnosti.Simon Toyne je britský televizní a filmový producent, režisér a scenárista. Jeho románový debut Sanctus byl ještě před vydáním prodán do třiceti zemí světa a vysloužil si přídomek „nejlepší konspirační thriller roku".Ale sen napsat skvělou knihu zůstával. A tak dal výpověď a vzal celou svou rodinu do Francie, kde chtěl tvořit. Vrátili se ke svým původním životům ve chvíli, kdy došly peníze, ale Toyne plný dojmů ze záhadné Normandie po večerech psal tak dlouho, až vznikl Sanctus, konspirační thriller, inspirovaný katedrálou v Rouenu. Je to zároveň první díl trilogie Ruiny, kterého se dosud přeložilo do 28 jazyků. Druhý díl, Klíč, začal své úspěšné tažení literárním světem na jaře 2012. Na duben 2013 je plánováno vydání třetího dílů s pracovním názvem End of Days.

Radmila Tomšů

Autorka povídek, pracuje ve finančním oddělení.

Peter Tomasi

Americký autor komiksů, grafických románů.

Paul-Jean Toulet

Francouzský básník a prozaik. Glosami přispíval do pařížského časopisu.

Olivia Toja

Francouzská novinářka, redaktorka a spisovatelka, která se specializuje na oblast zdraví, mateřství a osobní rozvoj. Publikace z oboru.

Milena Tomešová

Milena Tomešová Košulič po gymnáziu vystudovala knihkupectví a vědecké informace, pracovala v Městské knihovně v Praze jako odborná konzultantka. V roce 1991 nastoupila na Ministerstvo vnitra ČSFR, na Útvar pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, poté pracovala jako osobní asistentka policejního prezidenta ČR Stanislava Novotného. Na soukromém institutu vystudovala grafologii a po doplnění teologického vzdělání spravovala jako duchovní husitské náboženské obce ve východních Čechách, kam se i s rodinou v roce 2002 přestěhovala. Později se odstěhovala do obce Litoboř nedaleko Babiččina údolí. Byla matkou dvou synů, také členkou Obce spisovatelů. Americká biografická společnost ji pro její životní postoje, společenský přínos a tvorbu zařadila mezi 200 světových osobností roku 2006 a na rok 2005 byla nominována na titul Žena roku. Zesnula počátkem července 2019.