Všichni Autoři a témata

Jaroslav Zástěra (1)

PhDr. Jaroslav Zástěra je znám jako badatel a historik, autor odvážné hypotézy, týkající se původu velkomoravských Mojmírovců, Přemyslovců, města Znojma, a dokládané z velké části rozborem symboliky unikátních nástěnných maleb v Rotundě sv. Kateřiny. Přestože jeho hypotézy byly historickou vědou přijaty rezervovaně či zamítavě, jejich publikováním vyvolal oživení zájmu o výzkum a zpřístupnění znojemské rotundy. Narodil se 21. března 1921 v chorvatské Crikvenici moravským rodičům, mládí prožil už na Jižní Moravě, gymnázium absolvoval v Hustopečích. Za druhé světové války působil v odboji, byl zatčen a odsouzen na 9 let, před popravou v Bayreuthu ho osvobodila americká armáda. Po 2. světové válce dokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1952 byl v Brně v Pisárkách opět zatčen, obviněn z pokusu o ilegální opuštění republiky a odsouzen na 3 roky. Po propuštění v roce 1955 zastával různá povolání a v letech 1960 – 65 dálkově studoval dějiny pedagogiky na Filosofické fakultě UJEP v Brně. V roce 1968 byl rehabilitován a stal se nakrátko šéfredaktorem Brněnského večerníku. V období normalizace místo ztratil a byl i vyloučen ze Svazu novinářů Poprvé publikoval svou hypotézu v roce 1983 v populárním článku Co ukrývá znojemská rotunda v časopise Zápisník. Časem publikoval další práce a stal se zakládajícím členem Moravského národního kongresu i Klubu přátel znojemské rotundy. Zemřel v Brně dne 21. listopadu 2001 Na základě interpretace historických pramenů, vlastních výzkumů a úvah, a zejména rozboru symboliky nástěnných maleb ve znojemské rotundě, zformuloval Zástěra odvážnou teorii, která měla změnit pohled na naše nejranější dějiny. Jedná se o poměrně obsáhlou řadu hypotéz, nedostatečně doložených a sám Zástěra navrhl provést některé archeologické průzkumy, které by jeho hypotézu mohly podepřít. Hypotézy mimo jiné předpokládají: Zástěrovy hypotézy byly odbornou veřejností př...

Ján Pješčak (1)

Genmjr. prof. JUDr. Ján Pješčak, DrSc. byl slovenský právník, vysokoškolský pedagog a politik. Byl předním představitelem vědního oboru kriminalistika. Patřil k výrazným ideologům KSČ. V roce 1949 úspěšně absolvoval studium práva na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po skončení studia začal pracovat jako vojenský prokurátor. Na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze založil Katedru kriminalistiky. Na této fakultě působil jako pedagog. Formuloval zásady kriminalistické gnozeológie a systematizoval kriminalistickou teorii. Současně se podílel na založení kriminalistického ústavu v rámci Karlovy univerzity a Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti v Praze. V roce 1974 až 1975 byl rektorem Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. 22. září 1969 se stal náměstkem federálního ministra vnitra ČSSR. V této funkci byl do 30. listopadu 1982. V pozici náměstka ministra vnitra ČSSR řídil Veřejnou bezpečnost. Kvůli podpoře zájmů Veřejné bezpečnosti měl otevřený konflikt se Státní bezpečností. Od 4. ledna 1974 měl jako náměstek pod dohledem Pohraniční stráž. Ústav paměti národa podal v roce 2008 trestní oznámení, kde Jana Pješčaka označil za jednu z osob, které patřily mezi představitele státní moci z dob ČSSR, kteří nesli rozhodující odpovědnost za organizování příhraničního režimu na hranicích ČSSR v letech 1970 - 1989. Podle ÚPN se Ján Pješčak a ostatní osoby uvedené v trestním oznámení mohli dopustit zločinů proti lidskosti vraždami civilních osob, které se pokusily překročit státní hranici ČSSR. 30. listopadu 1982 byl jmenován ministrem spravedlnosti Slovenské socialistické republiky. Tento post měl obdržet za podíl na vyšetřování kauzy Cervanová. V roce 1988 se stal generálním prokurátorem ČSSR. V květnu 2016 byla v obci Velký Lipník odhalena pamětní tabule věnovaná Janu Pješčakovi. To vyvolal...

Ivan Starha (1)

Ivan Štarha je český archivář, historik, heraldik, vexilolog a sfragistik, bývalý ředitel Moravského zemského archivu v Brně. Narodil se v roce 1935 v rodině obchodníka v Ujčově. V letech 1941–1946 navštěvoval obecnou školu ve Štěpánově a v letech 1946–1950 měšťanskou školu v Nedvědici a střední školu ve Štěpánově, odkud v roce 1950 přešel na gymnázium v Tišnově, kde jeho zájem o historii umocnili někteří profesoři. V Tišnově roce 1953, poté co absolvoval prázdninový kurz, který nahrazoval oktávu, odmaturoval. V témže roce začal studovat obor archivnictví - historie na Filozofické fakultě brněnské univerzity, kde si u profesora Jindřicha Šebánka osvojil lásku k archivní práci projevující se v celém jeho díle a důkladnost při vědecké činnosti. Během studia na filozofické fakultě začal objevovat své publikační schopnosti. Studium ukončil v roce 1958, kdy obhájil diplomovou práci K otázce právního naučení brněnského městského práva. Studie z městské diplomatiky 16.–17. století. K tomuto tématu se ve své odborné práci často vracel. Později, když již byl v Brně, se mimo jiné opět začal zabývat tématem městské diplomatiky, jež bylo jeho oblíbeným. V roce 1970 je rozšířil a po odevzdání disertační práce Právní naučení brněnského práva v době předbělohorské a složení rigorózních zkoušek získal doktorát filozofie . Již během vysokoškolských studií pracoval v Telči v srpnu 1956, v období, kdy byl telčský archiv bez vedoucího, společně s dalšími brigádníky z brněnské fakulty. Většina zpřístupňovacích prací byla totiž vzhledem k nedostatku zaměstnanců prováděna brigádnicky, přičemž odbornější úkoly byly zajišťovány studenty v rámci placených brigád konaných v době prázdnin. Hned poté, co absolvoval vysokou školu, začal pracovat jako archivář. Dne 6. června 1958 nastoupil jako mladší archivní pracovník do Státního archivu v Telči.. Zde zpracoval rozsáhlý archivní fond Okresní úřad Nové Město na Moravě. V ...

Jaroslav Pašek (1)

Ing., CSc., ředitel Geologického ústavu Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru, publikoval též anglicky.

Janusz Tazbir (1)

Profesor Varšavské Univerzity. Autor více než třiceti odborných knih týkajících se zejména staropolské kultury, reformace a protireformace.

Ryszard Henryk Bochenek (1)

Polský autor publikací o fortifikačním umění.

Inocenc Ladislav Červinka (1)

Inocenc Ladislav Červinka, křestní jméno uváděno též Innocenc , byl moravský archeolog konce 19. a první poloviny 20. století, sběratel a organizátor archeologické činnosti na Moravě. Zkušený terénní praktik – pozitivista s velkou znalostí materiálu i terénu, patří též k zakladatelům české numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii. Narodil se v rodině stolařského mistra Tomáše Červinky a jeho manželky Františky, rozené Kozáčkové. Původně zeměměřič v Uherském Hradišti a Kojetíně vytvořil od 90. let 19. století jednu z největších soukromých archeologických sbírek na Moravě. Konzervátor státní památkové péče pro velkou část Moravy, zakladatel Moravského archeologického klubu. Od roku 1920 pracoval jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko ve Státním archeologickém ústavu, od roku 1924 v Moravském zemském museu nejprve jako smluvní úředník pro instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek; pravěké oddělení MZM vedl do roku 1933 a nákupy sbírek vybudoval jeho fondy. V roce 1927 získal na Masarykově univerzitě doktorát filosofie , nikoli však pozici vedoucího později zde zřizované katedry archeologie – přednost byla dána mladšímu Emanuelu Šimkovi. Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století. Moravské zemské museum v Brně, další sbírku později Národní museum v Praze. Dne 4. června 1911 se v Kojetíně oženil s Růženou Jančíkovou, s kterou měl syna, pozdějšího architekta Ladislava Červinku a dceru Olgu .

Jaroslav Kokta (1)

Narozen 29.4.1904 ve Skoroticích u Tišnova, zemřel 2.8.1970 v Ostravě. RNDr., docent přírodovědecké fakulty university v Brně. Mineralog, petrograf, geochemik. Práce v oboru.

Lord Byron (1)

George Gordon Noel Byron, lord Byron byl anglický básník, filhelén a přední představitel romantismu v literatuře. Mezi jeho nejznámější díla patří Childe Haroldova pouť žánrově byronská povídka, která zůstala nedokončena. Je považován za jednoho z největších evropských básníků. Lord Byron proslul nejen svým dílem, ale i svým způsobem života, který zahrnoval extravagantní výstřelky, mnoho milostných skandálů, dluhy, rozvod a obvinění z incestu a sodomie. Jeho bývalá milenka lady Caroline Lambová o Byronovi prohlásila, že je „šílený, zlovolný a je nebezpečné ho znát“. Byron působil jako vůdce jedné ze skupin italských karbonářů během bojů s Rakouskem. Později se účastnil bojů proti Turkům během řecké války o nezávislost, pročež je považován za řeckého národního hrdinu. Zde hojně přispíval svými financemi, aby podpořil hnutí odporu proti turecké nadvládě. Svou obětí dopomohl Řecku získat svobodu po staletém područenství v rámci Osmanské říše. Zemřel v Messolonghi na řecké půdě. Byl skotského původu a původně se jmenoval George Gordon Byron. V roce 1809 zdědil titul anglického barona a stal se 6. baronem Byronem z Rochdale. Od roku 1822 se na základě poslední vůle své zemřelé tchyně lady Milbanke jmenoval George Gordon Noel, 6. baron Byron. Jeho dcera Ada Lovelace byla matematička a spolupracovala s Charlesem Babbagem na sestrojení analytického stroje, což byl předchůdce dnešních počítačů. Celý Byronův život byl silně ovlivněn vrozenou nemocí nohy, která ho velmi trápila. Jeho chůva jej jako malého chlapce vedla k náboženství. Rád četl historické a rytířské romány, odtud zřejmě pocházejí rytířské ideály pozdějšího básníka. Okolo třináctého roku zdědil po prastrýci titul barona a pozemky a brzy na to se přestěhoval do Newstadského opatství. Starost nad ním převzala sestra jeho původní chůvy. Nová chůva byla původkyní jeho předčasné pohlavní iniciace. Do domu vodila různé hosty z okolních krčem. Odtud pramení ...

Otakar Vaněk (1)

Narozen v roce 1882 v Kostelci nad Černými lesy. Důstojník československých legií v Rusku, od r. 1926 spolumajitel a redaktor nakladatelské a knihkupecké společnosti Za svobodu, vydavatel vojenských a branněvýchovných časopisů a příležitostný nakladatel, redaktor, autor pamětí.

Richard Adamík (1)

Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži odešel studovat do Prahy na českou univerzitu. R. 1899 byl promován na doktora. Poté strávil 2 roky v cizině a to 1 rok ve Vídni a 1 rok v Berlíně na klinikách nervových V r. 1902 se usadil v Praze – Vinohrady jako odborný lékař chorob nervových a duševních. Napsal publikace: Hygiena duševní práce, 1904; Moderní názor životní, 1909; Síla vůle a životní energie, 1913, 2. vyd. 1922; Zdravé a churavé nervy, 1915; Krise a bolesti dnešního manželství, 1920; Morálka a manželství, 1923; Otázky života, 1923; Vůdčí reformační ideje Masarykovy, 1927. Sborníky: Studentská otázka a studentské sebevraždy, Patologické charaktery, 1904. Čas. přísp.: O náboženství a zbožnosti, jak soudí A. Sabatier, profesor protestantské fakulty v Paříži, ČM 1901; Degenerace a regenerace ve společnosti lidské, Česká mysl 1902; O citu životním a jeho poruchách, ČM 1906; Evoluční filosofie H. Spencera, Přehled 1906. Almanach českých lékařů. Praha, vl.n. 1913. S. 5.

Igor Audy (3)

Narozen r. 1941. Ing., fotograf a speleolog, majitel vydavatelství specializovaného na speleologickou literaturu.

Ladislav Jurkovič (1)

Ladislav Jurkovič je pseudonym PhDr. Ladislava Soldána, CSc., vědeckého pracovníka brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Soldán vystudoval Filozofickou fakultu v Brně, obor filozofie - dějepis. Mj. vysokoškolský pedagog Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Též literární historik, kritik a editor. V roce 2000 působil jako hostující profesor na Katedře slavistiky v Bělehradě.

Kamil Ševela (1)

Narozen 1946. Doc. MUDr., CSc., internista . Publikuje v oboru interního lékařství.

Stefan von Kotze (1)

Německý spisovatel.

Aleš Mučka (1)

Narozen 8. 11. 1934 ve Velké Polomi, zemřel 19. 11. 2008 v Ostravě. Profesor Vysoké školy báňské v Ostravě a soudní znalec. Odborně se podílel na zavádění techniky do hornictví a posudcích o vlivu dolování na povrch. Publikoval z geodezie a důlního měřictví.

Miloš Kreps (1)

Narozen 19.6.1924 v Novém Městě na Moravě, zemřel 9.10.1981 tamtéž. Muzejní pracovník, historik, literární publicista, autor odborné literatury.

Marie Červinková (1)

M. Červinková-Riegrová byla česká spisovatelka, dcera Františka Ladislava Riegra a Marie Riegrové-Palacké. Roku 1874 se provdala za Vácslava Červinku. Publikovala i uměleckou literaturu, povídky, překládala a také tvořila libreta.

Dmitrij Aleksejevič Ol'derogge (2)

Ruský afrikanista, etnograf, historik a jazykovědec.

Karel Šroubek (1)

Narozen 25.3.1880 v Nučicích , zemřel 22. 5. 1955 v Praze. Hoteliér, práce z oboru pohostinství a gastronomie.

Emile Bayard (1)

Émile-Antoine Bayard byl francouzský ilustrátor a fotograf narozený v obci La Ferté-sous-Jouarre, Seine-et-Marne ve Francii. Studoval u malíře Léona Cognieta a známý je především svými ilustracemi Cosette v románu Bídníci od Victora Huga. Zemřel v Káhiře. Bayard od roku 1853 pět let studoval u malíře Léona Cognieta. Ve věku patnácti let publikoval své první karikatury, často pod pseudonymem Abel De Miray. Mezi lety 1857 a 1864 se živil kresbou uhlem, obrazů, akvarelů, dřevorytů, gravírováním a litografií. V roce 1864 začal pracovat primárně pro časopisy a ilustroval současné události, jako je francouzsko-pruská válka 1870-71. Na konci 19. století s rostoucím zájmem o fotografii opustil dokumentární kresbu a věnoval se ilustraci románů, včetně Bídníků od Victora Huga, Chaloupka strýčka Toma od Harriet Beecher Stoweové, L'Immortel od Alphonse Daudeta a Ze Země na Měsíc od Julesa Verna. Před rokem 1865 bylo umění zobrazující vesmírné i cizí světy založeno na mystice na rozdíl od vědy. Bayardova umělecká díla doprovázející román Ze Země na Měsíc je považována za první vesmírné umění vědecké povahy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Émile Bayard na anglické Wikipedii.

Jan Závladský (1)

Autor románu.

Jarmila Janovská (1)

Narozena 1914, zemřela 29. 4. 2011. Spisovatelka, též autorka knih pro děti.

Rudolf Ryšavý (1)

Narozen 17.5.1876 v Praze, zemřel 20.9.1949 v Praze. Nakladatel, sportovní referent, sběratel starého umění, práce z oboru sportu a výtvarného umění.

Karel Kvarda (1)

Bára Buchalová (1)

Narozena 15. 10. 1975 v Chomutově. Ilustrátorka dětských knih, grafička, kreslířka a autorka komiksů v dětských časopisech.

Terry Hewitt (1)

Odborník na pěstování kaktusů a sukulentů, publikace z oboru.

František Kostečka (1)

Narozen 13.11.1893 v Majdaleně u Třeboně, zemřel 16.1.1951 v Praze. MUDr., profesor stomatologie, publikace z oboru.

Dagmar Antošová (1)

Autorka propagačních brožurek o českých hradech.

Alexander Cannon (1)

M.D., Ph.D., britský psychiatr, okultista, hypnotizér.

Augustin Charvát (1)

Augustin Charvát byl československý voják a stíhací pilot sloužící za první světové války ve francouzském letectvu. Během války mu byl uznán 1 jistý a 2 pravděpodobné sestřely nepřátelských letadel. V listopadu 1914 se přihlásil do francouzské Cizinecké legie a odjel na frontu jako příslušník roty „Nazdar“. Během rekonvalescence po zranění se roku 1916 přihlásil k letectvu a po absolvování pilotního výcviku byl přidělen k průzkumné letce F 58 jako pilot doprovodné stíhačky Nieuport XI. Po dalším zranění nastoupil v září 1917 ke stíhací letce N 315 vybavené nejprve Nieuporty 17, 21, 24, a 27, a později SPADy S.VII a S.XIII. Zde dosáhl jednoho jistého a dvou pravděpodobných sestřelů a 20. října 1917 se podílel na útoku na německou vzducholoď L 50. Dosáhl hodnosti adjudant a po skončení války byl v roce 1919 československými ozbrojenými silami přejat v hodnosti poručíka letectva. Po válce se vrátil do Československa, kde zastával různé funkce v armádním letectvu . Postupně dosáhl hodnosti plukovníka a postavení velitele leteckého pluku č. 1. V tomto období také reprezentoval Československo na I. ročníku Mezinárodního leteckého meetingu v Curychu v roce 1922, a během jeho druhého ročníku v roce 1927 působil jako jeden z rozhodčích. Jeho celoživotní láska k létání se mu stala osudnou 19. září roku 1931, kdy v mlze nad Českomoravskou vrchovinou během přeletu z Olomouce do Hradce Králové ztratil orientaci a při pokusu nouzově přistát u obce Útěchov u Moravské Třebové jím pilotovaný Letov Š-16.27 narazil do příkrého svahu. Následující den zraněním podlehl. Na místě havárie byl postaven pomník.

Arnošt Landa (1)

Autor učebnic z oblasti lesního hospodářství.

Jozef Krcho (1)

Profesor na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Publikace z oboru geografie a kartografie.

Armand Maloumian (1)

Francois Armand Maloumian byl francouzský spisovatel. Roku 1948 byl v SSSR zadržen a obviněn ze špionáže pro Francii, nejprve byl odsouzen k trestu smrti. Ten mu byl jako cizinci změněn na 25 let těžkých prací. Po roce 1956 se začalo jednat o jeho propuštění, po kterém odjel do Francie.

Milan Lučanský (1)

Slovenský fotograf.

Věra Prošková (1)

Regionální publicistka, zaměřená na oblast Ústecka.

René Plášil (1)

Nenapravitelný kriminálník, který od svých 16 let trávil život ve vězení nebo nápravném zařízení. Vyvrhel s vysokým IQ kašlající na společnost, který se nikdy nepoučil ze svých činů. Nebo snad člověk, jež se narodil ve špatné době na špatném místě v rodině nejevící o syna dostatečný zájem. Ať už pomineme jedno nebo druhé, René, hlavní postava stejnojmenného časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové, který byl od sedmnácti let sledován její filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy - Běžec na trati K.... a Bohové s.r.o. a Deník zapomenutého.

José Du Sec (1)

Alois Červenka (1)

Působil jako učitel, později se stal profesorem v Hradci Králové a v Moravské Ostravě. V Moravské Ostravě pracoval v městském archivu jako historický odborník. Zabýval se dějepisným výzkumem širokého Ostravska a výtěžky své práce otiskoval v časopisech i uplatnil je v četných přednáškách a regionálních besedách ostravského rozhlasu. Pracoval většinou jenom vědecky, kniha " Za černým kamenem" je jeho debutem.

Stanislav Sahánek (1)

Stanislav Sahánek – 27. února 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český vysokoškolský učitel a germanista, jenž působil do roku 1938 – jako docent – na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a od roku 1938 až do uzavření českých vysokých škol nacisty také na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Narodil se v rodině učitele v Trávníku Hugo Sahánka jeho manželky Anny Mašlaňové. Po maturitě na německém Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži započal filologické studium němčiny a češtiny na české Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; svoji disertační práci s názvem České prvky v díle Marie Ebnerové z Eschenbachu však podal v Brně, na ní navazující habilitační práci , věnující se literátu Ferdinandu von Saarovi pak při svém následném působení v Bratislavě, kde setrval až do roku 1938. V roce 1938/1939 se opět navrátil do Brna, avšak historické události spojené s uzavření českých vysokých škol dne 17. listopadu 1939 mu odepřeli možnost, iniciovanou z Bratislavy, jmenovat jej mimořádným profesorem pro obor dějin německé literatury, kterou již onehdy podpořila i samotná Masarykova univerzita. V roce 1941 byl spolu s dalšími brněnskými pedagogy nacisty zatčen a na začátku roku 1942 zavražděn v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. V 1947 byl in memoriam jmenován řádným profesorem pro obor dějin německé literatury na FF MU v Brně. Profesor Sahánek se zaobíral především tzv. moravskou německy psanou literaturou; je autorem např. prací o spisovatelce Marii von Ebner z Eschenbachu a Ferdinandu von Saarovi, či odborné studie o Literárním biedermeieru v německém písemnictví. Působil jako gymnazijní pedagog v Uherském Hradišti, Třebíči na Gymnáziu Třebíč a v Brně na Státním reálném gymnáziu v Legionářské ulici. Dne 20. listopadu 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Marií...

František Adámek (1)

František Adámek byl bankovním úředníkem a archeologem. Od roku 1947 kustodem muzea v Olomouci. Po návratu z dvouletého vězení po politickém procesu pracoval až do důchodu jako preparátor v ústavu Anthropos Moravského musea v Brně. Technicky vedl výzkumy např. na Stránské skále nebo v jeskyni Pod hradem. Od mládí zkoumal s dalšími amatéry Hradisko u Obřan . Konal záchranné výzkumy na Brněnsku . Od konce 30. let spolupracoval s Karlem Absolonem. Působil jako externí konzervátor muzea v Tovačově. Dlouho se věnoval obraně pravosti Rukopisů. V roce 1972 ukončil publikační činnost i funkci jednatele Moravského archeologického klubu.

Mirko Kalousek (1)

Narozen 19. 6. 1915 v Nachičevani , zemřel 6. 8. 1996. RNDr., fyzikální chemik a vysokoškolský učitel.

Zbyšek Svoboda (1)

PhDr., odborník v nauce o vlajkách, praporech a stadnadrách, historické práce práce z oboru vojenství, autor knihy Židovský deník 1848.

Ottwell Binns (1)

Ottwell Binns byl plodný autor detektivních románů. Binns se narodil v roce 1872 v Rochdale, Lancashire. Psal také dobrodružné romány a westerny, často používal pseudonym Ben Bolt.

František Spurný (1)

Narozen 1. 10. 1927 v Prostějově, zemřel 24. 11. 2004. Doc., PhDr., CSc., archivář v Šumperku, regionální publicista.

Ondřej Tůma (1)

Výtvarník, básník a hudebník.

Francis Westerman (1)

Percy Westerman se narodil 22. února 1876 v Portsmouthu v Anglii a vzdělával se na Portsmouthské střední škole. psal literaturu pro děti, mnoho jeho knih bylo dobrodružných s námořní tématikou. Vzal si v roce 1900 Florenci Wagerovou z Portsmouthu. Vždy byl horlivý námořník a tak strávli líbánky na plachetnici v Solentu. Jejich syn John F.C. Westerman se narodil roku 1901 a také psal dobrodružné knihy pro chlapce Ve svých 70ti letech byl neochotně přinucený zůstat v hausbótu na suché zemi, ale dál spěšně psal. Napsal sérii příběhů o pilotu Colonu Standischovi , česky vyšlo pouze Emírův Rubín. Zemřel v 82 letech

Milena Králová (1)

Pedagožka a lektorka seminářů o moderní výchově dětí. Více než 25 let pracuje ve školství, mimo jiné působila ve speciální škole pro žáky s více vadami, ve třídě s prvky Montessori výuky, v dětském domově, v azylovém domě pro matky s dětmi, v mateřské školce i v základní škole, v dětském krizovém centru a také byla profesionální chůvou dvojčat a chůvou autistického chlapce. Je matka dvou dospělých dětí.

Pipaluk Freuchen (1)

Pipaluk Jette Tukuminguaq Kasaluk Palika Hager byla dcerou slavného dánského výzkumníka Petera Freuchena z jeho prvního manželství s Eskymačkou jménem Navarana Mequpaluk. Manželství trvalo od roku 1911 do roku 1921, kdy žena zemřela při epidemii španělské chřipky. Pipaluk měla mladšího bratra jménem Mequsaq Avataq Igimaqssusuktoranguapaluk .

Frank Niepel (1)

Autor knih pro domácí kutily i řemeslníky

Vladimír Bláha (1)

Fotograf, autor doprovodných fotografií k regionální literatuře z oblasti Moravy.

Zdeněk Mísař (1)

Je krucemburský rodák. Jeho rodiče brzy přesídlili do Ždírce n. Doubr. Zdeněk Mísař se narodil 3.6.1923 a po studiu na Přírodovědecké fakultě, vojenské službě a aspirantuře u prof. R. Kettnera byla jeho profesionální činnost trvale spjata s katedrou geologie. Od roku 1971 ji přes dvacet let vedl a vybudoval z ní významné geologické pracoviště, zaměřené z velké části na studium stavby a složení krystalinických komplexů, na němž však ani ostatní specializace geologie nebyly zanedbávány. Po určitou dobu, po náhlém umrtí doc. Weisse, vedl přednášky regionální geologie světa na brněnské Přírodovědecké fakultě UJEP. Jeho široké zájmy jej vedly k podrobným výzkumům ve více oblastech Českého masívu a Západních Karpat, takže se stal předním znalcem regionální geologie Československa; Jeseníky, problémy styku západních a východních Sudet, styku moldanubika a moravika byly předmětem jeho obzvláštního a dlouholetého zájmu. Jeho již tak značný rozhled a znalosti rozšířily významně i zahraniční studijní a pracovní pobyty, zejména ve Finsku, Austrálii, Grónsku i USA i srovnávací studie v řadě dalších oblastí. Své poznatky a zkušenosti vtělil kromě desítek publikací i do řady knih a učebnic, z nichž můžeme jako zcela ojedinělé dílo vyzvednout Regionální geologii světa, na níž pracoval přes 15 let. Kromě činnosti výzkumné a pedagogické, kdy vychoval desítky absolventů a aspirantů, je třeba vyzvednout jeho práci organizační a rozvíjení mezinárodní spolupráce; jeho láska k bazikám a ultrabazikám jej vedla k prosazení dlouholetých badatelských programů, které po řadu let úspěšně řídil. Jeho velkorysost umožnila každému spolupracovníku uplatňovat své vlastní zájmy a vedla nakonec k vytvoření pozoruhodného souboru děl. Za jeho práci, jak to často bývá, se mu nedostalo příliš vděku. Život postavil Zdeňka Mísaře před řadu těžkých zkoušek, kdy musel překonávat závažné zdravotní komplikace; jeho zanícení a elán mu vždy umožnily překonat je a pokračovat v načatém díle. Posilou mu byly i je...

Štěpán Novák (1)

Ilustrátor.

František Pirk (1)

Narozen 7.8.1923 v Praze. MUDr., DrSc., práce o trávicím ústrojí.

Jaroslav Josef Svoboda (2)

Narozen 28. 6. 1894 v Praze, zemřel roku 1944 tamtéž. Legionář, bankovní úředník, prozaik, překladatel z ruštiny a němčiny.

Václav Špoula (1)

Fotograf.

Michael Sharpe (1)

Publikace o letadlech.

Radim Moravec (1)

Narozen 5.7.1928. MUDr., CSc., práce v oboru hygieny a zdravotní prevence.

Vladimír Bok (1)

Autor vysokoškolských učebnic biologie.

Antonín Felix Richter (1)

Narozen 3.6.1896 v Dolanech u Olomouce, zemřel 8.9.1979 v Praze. MUDr., DrSc., profesor lékařské chemie, publikace z oboru.